14.05.2013 Views

Thesis - Theses

Thesis - Theses

Thesis - Theses

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

Univerzita Palackého v Olomouci<br />

Filozofická fakulta<br />

Katedra Romanistiky<br />

Slovník amerikanismů<br />

BDE (J - pizcar), MS (jaba - pizcar)<br />

Diccionario de americanismos<br />

BDE (J - pizcar), MS (jaba - pizcar)<br />

Dictionary of americanisms<br />

BDE (J - pizcar), MS (jaba - pizcar)<br />

Magisterská diplomová práce<br />

Studentka: Michaela Pavlíková<br />

Vedoucí práce: prof. PhDr. Jiří Černý, CSc.<br />

Studijní obor: Španělská filologie<br />

Studijní rok: 2011/2012


Prohlašuji, že předložená magisterská diplomová práce je mým původním dílem, které jsem<br />

vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, ze kterých jsem čerpala, v práci<br />

řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury.<br />

V Olomouci dne ...........................<br />

.................................<br />

podpis


Na tomto místě bych chtěla poděkovat hlavně vedoucímu práce prof. PhDr. Jiřímu Černému,<br />

CSc. za jeho cenné rady, připomínky a konzultace, které mi během zpracování diplomové<br />

magisterské práce poskytl.


ÍNDICE<br />

1. INTRODUCCIÓN ................................................................................................. 5<br />

2. LA LISTA DE ABREVIATURAS Y SÍMBOLOS ............................................. 6<br />

3. DICCIONARIO DE AMERICANISMOS (BDE) ............................................. 7<br />

3.1. J (jacal - juyungo, -a) .................................................................................... 7<br />

3.2. K (kantuta - kuchen) .................................................................................... 10<br />

3.3. L (laburar - luz) ................................................................................................. 11<br />

3.4. M (M-19 - mutualista) .................................................................................... 16<br />

3.5. N (N - nuevito, -a) ................................................................................................. 26<br />

3.6. Ñ (ña, ño - ñudo) ................................................................................................. 28<br />

3.7. O (obraje - overol) ................................................................................................. 29<br />

3.8. P (pabellón - pizca) ................................................................................................. 31<br />

4. DICCIONARIO DE AMERICANISMOS (MS) .......................................................... 42<br />

4.1. J (jaba - jumial) ................................................................................................. 42<br />

4.2. K (kaiquear - kolila) ................................................................................................. 47<br />

4.3. L (lacayote - luya) ................................................................................................. 48<br />

4.4. M (mabí - muyuna) ................................................................................................. 51<br />

4.5. N (nacascalote - nuco²) .................................................................................... 61<br />

4.6. Ñ (ñaca - ñuto, -a) ................................................................................................. 63<br />

4.7. O (ocelosúchil - otatillo) .................................................................................... 65<br />

4.8. P (pacay - pizcar) ................................................................................................. 67<br />

4.9. El resto de las derivaciones A-Z ....................................................................... 77<br />

5. COMENTARIO DE LA TRADUCCIÓN ....................................................................... 79<br />

6. CONCLUSIÓN .............................................................................................................. 85<br />

7. ANOTACIÓN .............................................................................................................. 86<br />

8. BIBLIOGRAFÍA .............................................................................................................. 88<br />

9. ANEXO ........................................................................................................................... 90<br />

4


1. INTRODUCCIÓN<br />

El título, Diccionario de americanismos, ya nos indica un poco a que se va a dedicar el<br />

tema de esta tesis. Se trata de elaborar un diccionario bilingüe español-checo de los<br />

americanismos procedentes de varias fuentes literarias, es decir, de los diccionarios<br />

monolingües que se ocupan de este tema tan actual, de los americanismos.<br />

Podemos decir que el trabajo presente, o mejor dicho la parte práctica, el diccionario,<br />

consta de dos partes. La primera abarca los americanismos procedentes de Breve diccionario<br />

ejemplificado de americanismos (BDE) 1 , concretamente tiene que ver con todo el vocabulario<br />

recogido de este libro, empezando con la entrada de la letra J (jacal) hasta la palabra pizcar.<br />

Cada vocablo viene acompañado de un ejemplo sacado por el mismo autor de BDE de<br />

diferentes fuentes literarios. La segunda parte del diccionario de esta tesis contiene el mismo<br />

orden alfabético que la anterior, empezando con la palabra jaba. Además, a esta parte he<br />

añadido las palabras comunes que aparecen en ambos diccionarios monolingües con intención<br />

de comprobar la cantidad de palabras que coinciden. La fuente literaria de la que provienen<br />

los vocablos de la segunda parte del diccionario lleva el título El español de América 2 . A<br />

continuación viene una parte inseparable de este diccionario, la forman las palabras derivadas<br />

ordenadas por orden alfabético. El trabajo abarca también la lista de las abreviaturas usadas en<br />

el diccionario, además incluye el comentario relacionado con las dificultades con las que<br />

debía enfrentarme durante la búsqueda de los términos equivalentes. Al final he adjuntado al<br />

trabajo unas imágenes, fundamentalmente de fauna y flora latinoamericana, que es muy<br />

variada.<br />

Espero que este trabajo sea útil tanto para la elaboración completa del Diccionario de<br />

americanismos como para los amantes del español de América y, sobre todo, para los<br />

estudiantes del español, para los traductores o intérpretes de esta lengua. Para mí ha sido un<br />

gran honor y una buena experiencia poder colaborar en este trabajo y mejorar mis<br />

conocimientos en el campo de traducción.<br />

1 STEEL, Brian: Breve diccionario ejemplificado de americanismos. Arco-Libros, Madrid, 1999.<br />

2 SALA, Marius: El español de América. Publicaciones del instituto Caro y Cuervo, Bogotá, 1982.<br />

5


2. LA LISTA DE ABREVIATURAS Y SÍMBOLOS<br />

adj. adjektivum, přídavné jméno<br />

adj/subst. adejktivum i substantivum<br />

adv. adverbium, příslovce<br />

afr. africký<br />

aim. aimarština<br />

Am Amerika<br />

angl. anglický<br />

Antil Antily<br />

Arg Argentina<br />

arw. arawačtina<br />

arw/karib. arawako/karibština<br />

atd. a tak dále<br />

BDE Breve diccionario de<br />

americanismos<br />

Bol Bolívie<br />

citosl. citoslovce<br />

DA Diccionario de americanismos<br />

Dom Dominikánská republika<br />

Ekv Ekvádor<br />

f. femeninum, rod ženský<br />

fr. francouzština<br />

guar. guaraní<br />

Guat Guatemala<br />

Hond Honduras<br />

hovor. hovorově<br />

Chil Chile<br />

inf. infinitiv<br />

intr. intranzitivní sloveso<br />

it. italsky<br />

JižAm Jižní Amerika<br />

Kol Kolumbie<br />

karib. karibština<br />

keč. kečujština<br />

Kost Kostarika<br />

Kub Kuba<br />

LaPla oblast La Plata<br />

lid. lidový<br />

lunf. slang lunfardo<br />

m. maskulinum, rod mužský<br />

m/f. masculinum i femeninum<br />

Mex Mexiko<br />

map. mapuche, araukánština<br />

may. mayské jazyky<br />

MS slovník Mariuse Saly<br />

nah. nahuatl<br />

něm. němčina<br />

Nik Nikaragua<br />

Pan Panama<br />

Per Peru<br />

pl. množné číslo<br />

port. portugalština<br />

Portor Portoriko<br />

př. příklad<br />

Salv Salvador<br />

spoj. spojka<br />

StřAm Střední Amerika<br />

Š: v evropské španělštině<br />

tr. tranzitivní sloveso<br />

tr/intr. tranzitivní nebo intr. sloveso<br />

Urug Uruguay<br />

US USA<br />

Ven Venezuela<br />

vulg. vulgární<br />

zast. zastaralý výraz<br />

zdrob. zdrobnělina<br />

zvrat. zvratné sloveso<br />

← z jazyka, odvozeno od<br />

¹,² atd. různé významy jedné fráze<br />

► encyklopedické vysvětlení<br />

■ Syn.: synonyma<br />

■ Var.: varianty<br />

● začátek nového pramene<br />

6


3. DICCIONARIO DE AMERICANISMOS (BDE)<br />

3.1. J (jacal - juyungo, -a)<br />

________________________________________________________<br />

jacal, m. (← nah.) (1) (Mex): chýše, chatrč; př.: entre tanto tienes que atravesar el cafetal si es que<br />

quieres llegar a ver a la vieja, a tu viejecita, darte una asomada al jacal; (BDE).<br />

jacalerío, m., i. adj. (1) (Mex): osada; ► skupina domů; př.: jacaleríos en las cañadas de Tijuana;<br />

basureros jacaleríos en el desierto de Monterrey; jacaleríos flotantes en los pantanos de<br />

Coatzacoalcos; (BDE).<br />

jacalón, m. (← nah.) (1) (Mex): větší chatrč; př.: después de decir misa en el jacalón; (BDE).<br />

jaiba, f. (← arw/karib) (1) (StřAm, Chil, Kub, Mex, Ven): druh kraba; ► Callinectes sapidus; př.: y el<br />

diez de enero le cocinaron un caldo largo de robalo, un arroz con mariscos y jaibas; (BDE).<br />

jaibo, -a, adj., m/f. (1) (Mex): tampický, Tampičan; ► obyvatel města Tampico v Mexiku; př.:<br />

Oriundo del puerto de Tampico, tampiqueño. El sobrenombre proviene de que en Tampico abundan<br />

los crustáceos llamados jaibas; (BDE).<br />

jaibol, m. (← angl.) (1) (Mex): koktejl; ► whisky se sodovkou; př.: -la familia está reunida, parece.<br />

¿traigo los naipes? Usted, Fany, irá preparando los jaiboles; (BDE).<br />

jal(es), m., i pl. (1) (Mex): zbytky dolů, které ještě obsahují nerosty; př.: los yacimientos de minerales<br />

de es época eran tan ricos que sus jales contenían aún buena cantidad de oro y plata; (BDE).<br />

jalado, -a, adj., lid. (1) (Mex): potrhlý, bláznivý; př.: muy jalado está eso de que el FZLN quiere<br />

constituirse en fuerza política sin ánimo de tomar el poder; (BDE).<br />

jalapeño, m. (1) (Mex): chili paprička; př.: mide de 4 a 6cms, es carnoso y de punta redonda; (BDE).<br />

jalar, tr. (1) (Mex): zatahat; př.: le jaló los cabellos para obligarla a ofrecer la boca; (2) ~ parejo<br />

(Mex): spolupracovat; př.: como los hombres, que somos todos cuates y jalamos parejo; ■ Var.:<br />

parejo; (BDE).<br />

jalisciense, adj., m/f., (1) (Mex): pocházející z Jalisca; (BDE).<br />

jalón; (1) de un ~, lid. (Kol, Mex): najednou; př.: nomás no te la gastes de un jalón, no seas tonto;<br />

(BDE).<br />

jamaquear, tr., lid.. (1) (Ven): silně zatřást; př.: la sacudió y nada, la volvió a jamaquear y como si tal<br />

cosa; (BDE).<br />

jamón, m., lid. (1) (Ven): výhodná koupě; př.: no era de extrañar que ante este tipo de promoción la<br />

gente cayera como palomitas, un jamón.; (BDE).<br />

jarabe; (1) ~ tapatío, m. (Mex): mexický tanec; (BDE).<br />

jardinera, f. (1) (Arg): vozík; ► na podomní prodej; (2) (Arg): overal, kombinéza; (BDE).<br />

jaripeo, m. (1) (Mex): kovbojská zábava; (BDE).<br />

jarocho, -a, adj., m/f. (1) (Mex): obyvatel města Veracruz; př.: ¡vaya pues! … ¡El Jarocho!; (BDE).<br />

jarpa, viz: barros jarpa.<br />

jarto, -a, adj., lid. (1) (Kol): otravný, nudný; př.: es que ir al cine con escolta sí es muy ʻjartoʼ; (BDE).<br />

jebe, m. (1) (Per): pryž; (BDE).<br />

jején, m. (← arw/karib) (1) (Salv): malý komár; př.: en espera de la malaria, de la fiebre amarilla,<br />

luchando bajo una nube de mosquitos, de jejenes; (BDE).<br />

jesuita, m. (1) (Arg): sýrový piroh z listového těsta; (BDE).<br />

jevo, -a, m/f., lid. (1) (Ven): kluk, holka; př.: con dos orquestas y jevas de quinto piso; (BDE).<br />

jíbaro¹, -a, adj., m/f. (1) (Ekv, Per): Jíbar; ► obyvatel amazonského kmene; ■ Var.: jívaro¹; (BDE).<br />

jíbaro², m. (← arw/karib) (1) (Portor): rolník bílé pleti; př.: los jíbaros – aun los acomodados – se<br />

avezan a vivir estrechamente; (BDE).<br />

jícama, f. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): hlíza; ► Pachyrhizus erosus; př.: se rebanan jícamas rociadas<br />

de limón y polvos de chile; (BDE).<br />

jícara, f. (← nah.) (1) (Am): šálek, hrníček; ► vyrobený z dýně; př.: el chocolate se sirvió en jícaras;<br />

(BDE).<br />

jicote, m. (← nah.) (1) (Mex): druh vosy; př.: alrededor de un farol, un jicote zumbaba; (BDE).<br />

7


¡jijo!, citosl., lid. (1) (Mex): sakra!; př.: «necesitamos lexicógrafos que nos ayuden en nuestra tarea»<br />

(entonces, ¿para qué jijos están los académicos?); (2) ~ de la gran tiznada, citosl., vulg. (Mex):<br />

svině, zkurvysyn; př.: de esos jijos de la gran tiznada que no saben defender a una mujer de verdad;<br />

(3) ¡jijunagrandísima! (Per): svině, zkurvysyn; př.: ¡tápale el pico, jijunagrandísima!; ■ Var.:<br />

¡jíjole!; (BDE).<br />

¡jíjole!, viz: ¡jijo!; (BDE).<br />

jilote, m. (← nah.) (1) (Mex): nezralý kukuřičný klas; (BDE).<br />

jinetera, f., lid. (1) (Kub): prostitutka; př.: en su nuevo disco dedica una canción a las jineteras;<br />

(BDE).<br />

jiote, m. (← nah.) (1) (Mex): kožní nemoc; vyrážka; př.: ¿No ve esas manchas moradas como de jiote<br />

que me llenan de arriba abajo?; (BDE).<br />

jipa, f. (1) (Kol): slaměný klobouk; př.: el sacristán lo miraba por debajo del jipa con ojos maliciosos;<br />

(BDE).<br />

Jirón / Jr, m. (1) (Per): ulice; př.: en el jirón de la Unión, calle peatonal; (BDE).<br />

jitomate, m. (← nah.) (1) (Mex, StřAm): velké a rudé rajče; př.: Guillermina retuerce sus manos rojas<br />

como jitomates; (BDE).<br />

jívaro, viz: jíbaro¹; (BDE).<br />

jocoque, m. (← nah.) (1) (Mex): krém, omáčka; ► vyroben ze zkysaného mléka; (BDE).<br />

joda, f., lid. (1) (Par): nuda, bída; př.: Monseñor Mario M... M..., obispo de ... sostuvo que el Paraguay<br />

sigue siendo «un país en joda» porque el presidente de la República promete demasiado y cumple<br />

muy poco; (2) (LaPla): flám, mejdan; př.: sus detractores aseguran que cuando comienza la noche y<br />

la joda Guillermo cambia totalmente; (BDE).<br />

jodazo, m., lid. (1) (Mex): rána, úder; př.: uno de los policías le advirtió que le iba a dar «unos<br />

jodazos»; (BDE).<br />

joder, tr., lid. (1) (Mex, Nik): škodit někomu; (2) (Mex, Nik): štvát, otravovat; př.: y hay un insecto<br />

chiquito que jode todo el día, que se mete entre los poros de la hamaca o de la cobija, y te anda<br />

picando por dentro;bueno, mijito, tome los cien y no joda más; (3) ~ con, intr., lid. (LaPla, Kol):<br />

zabavit se s někým/něčím, ztratit s někým/něčím čas; př.: cuando yo estaba pelado, me mantenía por<br />

ahí jodiendo con un trabuco; (BDE).<br />

jodido, -a, adj., m/f., lid. (1) (Mex): otravný; př.: no seas jodido; (2) adj., m/f. (Mex): nešťastník,<br />

ubohý; př.: no hay justicia para los jodidos; (BDE).<br />

jojoto, m. (1) (Ven): čerstvá kukuřice; (BDE).<br />

jonrón, m. (← angl.) (1) (Ven): homer; ► v baseballu; př.: George Bell conectó un jonrón con dos en<br />

base; (BDE).<br />

jorongo, m. (1) (Mex): přehoz, pončo; př.: especie de frazada que por lo común se usa como cobija o<br />

capa,cuando el sarape tiene bocamanga se le llama jorongo; (BDE).<br />

joropear, intr. (1) (Ven): tancovat joropo; (BDE).<br />

joropo, m. (1) (Ven): typický národní venezuelský tanec; (BDE).<br />

jote, m. (1) (Arg, Chil): kondor krocanovitý; př.: en Chile, según Román, se distingue entre el<br />

gallinazo, de cabeza negra, y el jote, de cabeza y cuello violáceos; (BDE).<br />

jotería, f., lid. (1) (Mex): teplouši; př.: -es un demonio, como buen representativo de la jotería;<br />

(BDE).<br />

joto, m., lid. (1) (Mex): teplouš; př.: y miles de pintores y aristocratas y jotos: el todo México; (BDE).<br />

jovato, -a, adj., m/f., lid. (1) (LaPla): staromódní; (BDE).<br />

joven, citosl., adj. (1) (Mex, Per): pane!; př.: oiga joven, háblele al gerente; (2) adj. (Mex): pan; př.:<br />

me gustaría hablar con el joven Mauricio; (BDE).<br />

Jr., viz: Jirón; (BDE).<br />

jubilarse, zvrat., lid. (1) (Ven): být nepřítomný, odejít bez dovolení, zpakovat se; př.: en las ocasiones<br />

en las que se jubiló de las fastidiadísimas clases de álgebra; viz: hijo, jijo, pucha; (BDE).<br />

judicial, m., lid. (1) (Mex): policista; př.: tres días después los judiciales agarraron al Nevero a la<br />

salida de Los Pinos; (BDE).<br />

¡Jue'pucha!/!jueputas!, citosl. (1) (Arg): svině!; př.: -¡Jue'pucha!- concluyó Pedro-, usté nos ha<br />

resultao un cnancno que no da tocino; (BDE).<br />

julepe, m., lid. (1) (LaPla): strach, hrůza; (BDE).<br />

julia, f., lid. (1) (Mex): policejní auto; (BDE).<br />

8


jumper, jumpers, i pl. (← angl.) (1) (Chil): pulovr; (BDE).<br />

junto; (1) ~ mío / suyo, atd., adv., lid. (Am): se mnou, s ním; po mém boku, po jeho boku atd.; př.:<br />

junto suyo había alguien que no quiso que le pegara a los caimanes; ■ Var.: mío; (BDE).<br />

justicialismo, m., kniž. (1) (Arg): justicialismus; ► argentinské politické hnutí založeno prezidentem<br />

Perónem; př.: lo conozco desde 1955, cuando él ni siquiera militaba en el justicialismo; (BDE).<br />

justicialista, adj. (1) (Š, Arg): justicialistický; př.: expulsaron a Herminio Iglesias del Partido<br />

Justicialista, como se denomina legalmente el peronismo; no es fácil que la Argentina vuelva al<br />

delirio masivo de la época justicialista; (BDE).<br />

juyungo, -a, adj., m/f. (1) (Ekv): černý; př.: los [indios] cayapas no querían tolerar más al juyungo;<br />

(BDE).<br />

9


3.2. K (kantuta - kuchen)<br />

________________________________________________________<br />

kantuta, f. (1) (Bol): kantuta, cantuta; ► Cantua buxifolia; národní květina Bolívie; (BDE).<br />

katarista, adj. (1) (Bol): prostřední, střední; př.: él no representa un partido radical, ni de izquierda,<br />

sino que es un partido katarista, intermedio, una nueva alternativa a los demás partidos; (BDE).<br />

kermés, viz: kermess(e).<br />

kermess(e), m. (1) (Chil, Mex, LaPla): dobročinná akce; př.: en una kermess; (BDE).<br />

ketchup, m. (← angl.) (1) (Arg): kečup; (BDE).<br />

kichua, viz: quichua, quechua.<br />

kinder, m., lid. (← něm.) (1) (Mex): školka, mateřská škola; př.: los festivales del kindergarten;<br />

(BDE).<br />

kuchen, m. (← něm.) (1) (Chil): dort, koláč; př.: pidieron kuchen de manzana con moras y crema,<br />

café, leche caliente y pan oscuro; (BDE).<br />

10


3.3. L (laburar - luz)<br />

________________________________________________________<br />

laburar, intr., lid. (← it., lunf.) (1) (LaPla, Arg): makat, pracovat; př.: y yo que no fui a laburar por<br />

eso; (BDE).<br />

laburo, m., lid. (← it., lunf.) (1) (LaPla): práce, job; př.: -Mi padre tenía un buen laburo – trabajo;<br />

(BDE).<br />

lacandón, -a, m., lid. (1) (Mex): Lakandón; ► muž či žena z indiánského kmene Lakandón; (BDE).<br />

lacho, -a, m., lid. (1) (Chil): lehce se zamilující; př.: es un enamorado empedernido, un lacho sin<br />

remedio; (BDE).<br />

ladino, -a, adj., m/f. (1) (StřAm, Mex, Ven, Arg, Salv): indián mluvící kastilštinou; př.: supongo que<br />

su largo contacto con nosotros – tribu ladina a la que fue incorporada desde la niñez; (2) (StřAm,<br />

Mex): míšenec, mestic; př.: ninguna casa tenía baño, pero la gente ladina acomodada construía una<br />

pileta en el patio; (3) lid. (Mex): cizinec; př.: los tepehuanos se han vuelto ariscos, huraños y no se<br />

fían de los «ladinos», como llaman al blanco y al mestizo; (BDE).<br />

lado; (1) de otro ~, spoj. (Kol, Ekv, Per): kromě toho, navíc; př.: de otro lado, nada se sabía ayer de<br />

E...; (2) (Per): kdežto; př.: de otro lado, como ha dicho el Camarada Jacinto, no debemos<br />

desperdiciar la oportunidad de ganarnos a un militar joven; (BDE).<br />

ladronería, f., lid. (1) (Mex): přepadení; př.: allá en realidad no ... no había así ladronería; (BDE).<br />

lagarto, m. (1) (Mex): kajman; př.: el cazador arriesga en cada excursión las piernas y los brazos<br />

para que las damas elegantes luzcan bolsas y zapatos de piel de lagarto; (BDE).<br />

lama, f. (1) (Chil, Kol): mech; (2) (Chil, Kol): zelený povlak, žabinec; (BDE).<br />

lamber, tr., lid. (1) (Am): hladit; př.: lo lambieron hasta que resucitó; (BDE).<br />

lambiscón, -a, adj., m/f., lid. (1) (Mex): lichotník, patolízal; př.: por más influyente que seas en el<br />

barrio, y por más lambiscón, mano; (BDE).<br />

lambisconear, tr., lid. (1) (Mex): pochlebovat, lichotit; př.: - los que fuimos lambiscones con los de<br />

arriba y altaneros con los de abajo; (BDE).<br />

lampazo, m. (1) (Chil): hadr, utěrka; př.: hay que pasarle el lampazo a las mesas de los clientes.;<br />

(BDE).<br />

lana, m., lid. (1) (Chil, Mex, Per): prachy; př.: -¿de dónde piensa sacar esa lana? –solamente jugando<br />

un billete de lotería; (BDE).<br />

lanceta, f. (1) (Chil, aj.): žihadlo; př.: era una abeja, agitó los dedos para que cayera la lanceta, que<br />

se le había quedado en la yema; (BDE).<br />

lanza, m/f., lid. (1) (Chil): kapsář, zlodějíček; př.: era un lanza de los muchos que actúan en los<br />

paraderos de los autobuses; (BDE).<br />

lapa, f. (1) (Ven): paka nížinná; ► Agouti paca, hlodavec; př.: para prohibir la cacería de venados,<br />

lapas y chigüires; (BDE).<br />

lapicera, f. (1) (Chil, LaPla): kuličkové pero, propisovací tužka; př.: sin hablar de las ventajas de la<br />

lapicera a bolilla; (2) ~ fuente (LaPla): plnící pero; (BDE).<br />

lapicero, m. (1) (Per): plnící pero; př.: rebuscó en sus bolsillos; tenía dinero, sus llaves, un lapicero;<br />

(BDE).<br />

largada, f. (1) (LaPla, Chil): výjezd; př.: la alcaldesa dio la largada oficial; (BDE).<br />

largavistas, m. (1) (Arg, Bol, Chil): dalekohled, kukátko; př.: desde nuestra posición, con largavistas,<br />

pudimos ver cómo se movían los helicópteros ingleses; (BDE).<br />

lata; (1) me da ~, lid. (Chil): otravuje mě to!; př.: de su vida sentimental no va a contar nada, porque<br />

«me da lata que se metan»; (BDE).<br />

latir; (1) me late, lid. (Mex): zdá se mi; př.: ¿Lo pensó así? Me late que sí; (BDE).<br />

laucha, f. (← map.) (1) (Arg, Chil): myš domácí; ► Mus musculus; př.: las bolsas de raciones tenían<br />

también galletitas, turrones, caramelos, así que las lauchas desfilaban por el rincón en donde<br />

estaban apiladas; (BDE).<br />

lavar; (1) ~ en / al seco (← angl.) (Chil, Mex, Per): chemicky čistit, prát; př.: mientras que Ud.<br />

espere, en su camarín o en el hall, le lavarán en seco su terno y camisa; (BDE).<br />

lavaseco, m. (← angl.) (1) (Chil, Kol): čistírna; (BDE).<br />

11


lavativa, f., lid. (1) (Ven): trampota, svízel; př.: que existe esa lavativa … llamada Estados Unidos;<br />

(BDE).<br />

lavatorio, m. (1) (Chil, Per, LaPla): umývadlo; př.: llevaba un pijama celeste y sobre el lavatorio<br />

había dejado un cigarrillo encendido; (BDE).<br />

le, zájm., lid. (1) [Š: la] (Mex): ji; př.: le comprendo, Señora; le llaman, señorita; no le entiendo,<br />

doctora; es mi madre y no voy a permitir que le insultes; (BDE).<br />

lechada, f. (1) (Arg): mléko; př.: la mulata, que preparaba la lechada para el mate; (BDE).<br />

leche, f., lid. (1) (Arg, Chil, Ven): klika, štístko; př.: tuvo la buena leche de no viajar en el avión<br />

accidentado; (BDE).<br />

lechero, -a, adj/subst.(1) (Kol): vyhlídkový autobus; ► pomalý autobus, který zastavuje na všech<br />

zastávkách; (BDE).<br />

lechona, f. (1) (Kol): typický kolumbijský pokrm; ► plněné a pečené maso z mladého prasete; př.:<br />

deliciosa lechona dietética con pollo, pavo, conejo, cerdo; ■ Var.: lechonería; (BDE).<br />

lechonería, viz: lechona; (BDE).<br />

lechosa, f. (1) (Antil, Ven): papája melounová; ► Carica papaya; (BDE).<br />

lechoso, m. (1) (Antil, Ven): strom papája; (BDE).<br />

lechunguilla, f. (1) (Mex): druh agáve; př.: y de una soga de lechunguilla que une al chiclero y al<br />

chicozapote; (BDE).<br />

lejos; (1) por ~, adv., lid. (← angl.) (Chil, LaPla): zdaleka, s velkým náskokem; př.: el primero, el<br />

líder, el mejor por lejos; ganar por lejos; (BDE).<br />

lempira, m. (1) (Hond): měnová jednotka Hondurasu; (BDE).<br />

leña; (1) hacer ~ del árbol caído, f. (Chil, Mex): využít něčeho, někoho k; př.: no se trata de hacer<br />

leña del árbol caído, pero resulta difícil comprender cómo alguien que … no haya sabido relatar<br />

una historia mucho más simple; (BDE).<br />

león; (1) ~ americano, -a, m/f. (Chil, Kol, LaPla): puma americká; ► Felis concolor; (BDE).<br />

leperada, f. (1) (StřAm, Mex): hrubost, neomalenost; př.: le salían muy bien las leperadas cuando<br />

había razón por ellas; (BDE).<br />

lépero, -a, adj., m/f., lid. (1) (StřAm, Mex): hrubý, sprostý, neomalený; př.: -sólo después se entera<br />

una de como es en realidad. Primero habla muy bonito, pero después que agarra confianza se<br />

vuelve muy lépero; (BDE).<br />

leprosario, m. (1) (Mex): leproserie, léčebna malomocných; (BDE).<br />

les, zájm. (1) [Š: os], viz: los, les; (BDE).<br />

leseras, f., i pl., lid. (1) (Chil): blbosti; př.: a usted lo que le pasa es que está loco, don Andresito. No<br />

diga leseras; (BDE).<br />

levantada, f. (1) (Per): zvednutí, zvedání; př.: en una de sus levantadas de cabeza alcanzó el Indio a<br />

ver aquellos preparativos; (BDE).<br />

levantar, tr., lid. (1) (LaPla, Ven): flirtovat; př.: yo levanto mujeres donde sea; (2) ~ una infracción<br />

(Mex): dát pokutu; př.: que si ya se me había levantado la infracción había que pagar; (BDE).<br />

Libertador; (1) el ~, m. (Am): osvoboditel; ► oslovení pro tři latinskoamerické vůdce v bojích za<br />

nezávislost: Simóna Bolívara (Colombia, Venezuela), Josého de San Martín (Argentina) a Bernarda<br />

OʼHigginse (Chile); (BDE).<br />

libra, f. (1) (Per): měna; ► bankovka, 10 sol; př.: libras y medias libras caían al sombrero como<br />

hojas en estío; (BDE).<br />

libramiento, m. (1) (Mex): periférie, obchvat; (BDE).<br />

librero, m. (1) (Bol, StřAm, Kub, Mex, Per): police, regál; př.: no le va el piso alfombrado ni le van<br />

los libreros de madera pulida; (BDE).<br />

libretista, m/f. (1) (Kol): scénárista; př.: ceñido a los dictámenes del libretista; (BDE).<br />

libreto, m. (1) (Urug): scénář; př.: después, cuando se encontraban en el café, se divertían de lo lindo,<br />

y se ponían a tramar el libreto para el día siguiente; (BDE).<br />

Lic. / Licenciado / Licenciada, m/f. (1) (Mex): magistr, advokát; př.: el licenciado Robles tiene<br />

razón. La ley está con nosotros; (BDE).<br />

liceal, m/f. (1) (Urug): student, školák; př.: además los liceales se movilizan en contra de la<br />

«represión policial»; (BDE).<br />

liceano, -a, m/f. (1) (Chil): student, školák; př.: salvo esa vez que fueron con misia Inesita al puerto,<br />

una liceana con bolsón y todo.; (BDE).<br />

12


liceísta, m/f. (1) (Ven): student, školák; př.: el asesinato de la joven liceísta …, alumna del Liceo;<br />

(BDE).<br />

Licenciado, viz: Lic; (BDE).<br />

licenciar, tr. (1) (Chil): promovat; př.: hoy licencian a los cuartinos de los SSCC.; (BDE).<br />

liceo, m. (← fr.) (1) (Ven): gymnázium; př.: no se le exige para nada, al estudiante universitario, que<br />

tampoco lo trae del liceo, que sepa redactar; (BDE).<br />

lideresa, f. (← angl.) (1) (Mex): vůdkyně; př.: la lideresa pugnó por la reestructuración del<br />

movimiento campesino femenil; (BDE).<br />

liebre, f. (1) (Chil): mikrobus; př.: debía aprender a distinguirlos [los carros] desde el primer día él<br />

preguntaba: «¿Ese?» y yo tenía que decirle: «micro» o «liebre» o «colectivo», o lo que fuese;<br />

(BDE).<br />

lienzo; (1) ~ charro, m. (Mex): viz: charreada; (BDE).<br />

limón, m. (1) (Mex): limetka; př.: el limón más común en México es pequeño, verde y muy ácido: en<br />

Estados Unidos lo llaman lime (lima); (2) ~ dulce (Mex): citrón; (BDE).<br />

limpia, m/f. (1) (StřAm, Mex): čistota, (vy)čištění; př.: el trabajo lo realizan 50 camiones del servicio<br />

de limpia citadino; (BDE).<br />

limpiar, tr., lid. (1) (LaPla, Ven): zabít, zatížit se; (BDE).<br />

lindo; (1) de lo ~, adv., lid. (Urug): výborně; př.: se divertían de lo lindo; (BDE).<br />

lindura, f. viz: hermosura; (BDE).<br />

lineamientos, m., pl. (1) (Arg): obecné vlastnosti, pokyny; př.: este trabajo tiene sólo el objetivo de<br />

dar algunos lineamientos generales; (BDE).<br />

linyera, m., lid. (← it.) (1) (Arg, Chil): tulák; př.: vagabundo, hombre sin ocupación, que ambula de<br />

un lado a otro, viviendo de la caridad pública o de lo que se arbitra por sus propios medios; (BDE).<br />

liqui-liqui, m. (1) (Kol, Ven): halenka; př.: el día de su coronación en Suecia, ataviado con el<br />

proverbial liqui-liqui, frente al rey Carlos Gustavo; (BDE).<br />

liquidación, f. (1) (Mex): odstupné; (2) (Mex): propuštění; př.: también en enero la DINA comenzó a<br />

plantear la liquidación de personal, dos mil quinientos trabajadores; (BDE).<br />

liquidar, tr. (1) (Mex): propustit, vyhodit z práce; př.: en Cuernavaca la empresa automotriz Nissan<br />

Mexicana liquidó a unos trescientos obreros en enero; (BDE).<br />

liquilique, viz: liqui-liqui; (BDE).<br />

liso, -a, m/f. (1) (Arg, Per): hrubý, sprostý, neomalený; (BDE).<br />

listar, tr. (1) (Chil): dát na seznam; př.: se ha preferido, en cambio, listarlo todo; (BDE).<br />

¡Listo!, lid. (1) (Chil): platí!, dobrá!; (BDE).<br />

lisura, f. (1) (Arg, Per): hrubost, neomalenost; př.: dijo una lisura en voz alta y la voz del suboficial<br />

Pezoa protesto: -¿Quién anda diciendo mierda por ahí?; (BDE).<br />

living, (← angl.) (1) (Arg, Chil, Kol): obývací pokoj; př.: -vería clarito ese rincón del living donde<br />

están todos mis cachivache; (2) ~ comedor (Arg, Chil): obývací pokoj s jídelnou; př.: Arenales<br />

2900, living comedor 9x3,30, balcón, 2 dormitorios; (BDE).<br />

llamado, m. (1) (Chil): výzva, volání; př.: el Ministerio de Educación formuló un llamado a los<br />

académicos; el llamado por teléfono una vez a la semana; (BDE).<br />

llanero, -a, m/f. (1) (Kol, Ven): obyvatel nížiny/roviny, kovboj; př.: tanto en el gaucho como en el<br />

llanero, aquel célebre postulado sociológico de que entre el servicio y el medio en que vive y se<br />

forma existe estrecha relación, se cumpla efectiva y ciertamente; (BDE).<br />

Llanos, m., i pl. (1) (Kol, Ven): rovina, planina; (BDE).<br />

llanta, f. (1) (Mex): plášť kola; př.: y huaraches con suelas de llantas Goodrich; (2) ~/llantita, lid.<br />

(Mex): mišelinka (pneumatika); př.: Alicia bendice sus «llantitas»; (BDE).<br />

llevar; (1) ~ a alguien con alguien, tr. (Mex): vzít někoho na návštěvu; př.: la llevaré con Esperanza;<br />

(BDE).<br />

lo; (1) (a) ~ de, lid. (Arg, Urug): viz: a casa de (u někoho doma, k někomu domů); př.: cena en lo de<br />

Vignale; tiene una casa esfixiante; (2) ~ (a) que (Bol, Chil): viz: en cuanto (jakmile); př.: a lo que lo<br />

vio, arremetió contra él; (BDE).<br />

loco, m. (← map.) (1) (Chil): ušeň; př.: el chupe de locos es un caldo de mariscos como para chuparse<br />

los dedos; (BDE).<br />

locumba, adj., lid. (1) (Per): potrhlý, trhlý; př.: -Para qué le pegas si lo has dejado medio locumbeta;<br />

■ Var.: locumba; (BDE).<br />

13


locumbeta, viz: locumba; (BDE).<br />

lola; (1) no querer (más) ~, lid. (Arg): vyhýbat se složitým věcem; př.: usó la misma expresión<br />

popular al señalar que el jefe del Estado [argentino] «no quiere lola» ... «que no deseaba una<br />

segunda reelección»; (BDE).<br />

lolo, -a, adj., m/f., lid. (← map.) (1) (Chil): kluk, klučina; př.: cinco lolitos se dopaban con marihuana<br />

para estar in; (BDE).<br />

lomito, m. (1) (Am): plátek svíčkové; (BDE).<br />

lomo; (1) ~ de burro, m., lid. (Urug): výmol, stružka; (BDE).<br />

lonche, m. (1) (Kol, Mex): dopolední svačina; př.: y me vine a sacar lo de mi lonche ... a sacar el<br />

jamoncito para el ... para el sandwich; (2) (Per): odpolední svačina, oběd; př.: una tarde Amelia la<br />

invitó a tomar el lonche; (3) (Mex): sendvič, obložený chlebíček; př.: le hacía lonches a los niños<br />

con la mayonesa; (BDE).<br />

lonchería, f. (← angl.) (1) (Mex): kavárna; př.: la puta barata entra en una lonchería de San Juan de<br />

Letrán; (BDE).<br />

longo, -a, adj. (← keč.) (1) (Ekv): mladý Indián; př.: a mediodía, las longas casamenteras se<br />

agruparon en la plazoleta; (BDE).<br />

loquera, f., lid. (1) (Kol, Mex, Ven): šílenství, bláznovství; př.: Si me lancé a esta hermosa loquera de<br />

vender periódicos; (BDE).<br />

loquería, f., lid. (1) (Chil): blázinec; ► ústav pro duševně choré; př.: A este hay que encerrarlo en una<br />

loquería, porque hace ratito que le está fallando la azotea.; (BDE).<br />

loquero, m., lid. (1) (LaPla): blázinec; ► ústav pro duševně choré; př.: -Déjense de joder –les gritó<br />

Traveler a los que golpeaban otra vez la puerta-. Che, en este loquero, no se puede hablar<br />

tranquilo.; (BDE).<br />

los, las, zájm. (1) [Š: os] (Mex): vás, vám; př.: se abrazan, besa en la boca a dos de los muchachos. –<br />

Adiós, mi vida. Queridos, voy a extrañarlos tanto; (BDE).<br />

losa; (1) ~ radiante, f. (Chil): podlahové vytápění; př.: -decime ¿acá hay mucha calefacción? –sí …<br />

losa radiante … terrible. -¿es del pisno, no?; (BDE).<br />

lote, m. (1) (Kol): pozemek, parcela; př.: aproveche para comprar su lote en la sección Clara; (2)<br />

(Chil): hromada, hodně; př.: sigo como oveja a un lote de gente que pasa; (BDE).<br />

loteamiento, m. (1) (Bol): parcelace, dělení na parcely; př.: Cochabamba perdió 8.000 hectáreas de<br />

tierra agrícolas, debido a asentamientos ilegales y loteamientos clandestinos; (BDE).<br />

loteo, m. (1) (Chil, Kol): parcelace, dělení na parcely; (BDE).<br />

lotización, f. (1) (Ekv, Per): parcelace, dělení na parcely; př.: la ʻlotizaciónʼ de las calles; (BDE).<br />

lotizar, tr. (1) (Per): dělit na parcely; (BDE).<br />

luca, f., lid. (1) (Chil, Kol, LaPla): měna, bankovka; ► 1.000 pesos; př.: tomá viente lucas y<br />

comprame la ropa; (BDE).<br />

luche, m. (← map.) (1) (Chil): vodní řasa; ► podobná salátu; př.: es también una comida pobre:<br />

poroto, cochayuyo, papas, luche, lechuga ; (2) (Chil, aj.): kotouč (hračka); př.: una niñita que jugaba<br />

al luche en la acera; (BDE).<br />

lucir; (1) ~ + adj. (Per, Ven): být, objevit se; př.: las casitas lucen limpias; se detuvo cuando advirtió<br />

que Delia lucía serena; (2) ~ + subst. (Mex): mít; př.: las camas de latón lucían colchas amarillas y<br />

el ropero se veía brilloso; (BDE).<br />

luco, viz: barros luco; (BDE).<br />

lúcuma, f. (← keč.) (1) (Chil, Per): tropické ovoce lukuma; př.: con una semana de anticipación<br />

prepararon el banquete: media res asada, torta de manjar blanco y lúcumas; (BDE).<br />

lúcumo, m. (← keč.) (1) (Chil, Per): lukuma; ► ovocný strom; př.: llegamos a los bosque de lúcumos<br />

que crecen rodeando las casas de las pequeñas haciendas, cerca de Cangallo. Eran unos árboles<br />

altos, de tronco recto y con la copa elevada y frondosa; (BDE).<br />

luego, adv., lid. (1) (Chil, Ven): hned, rychle; př.: -¿porqué te vas tan luego? –mi abuela está muy<br />

mal.; -luego, señor. -¡cómo luego! ahora mismo; (2) ~ luego (Mex): (i)hned; př.: en la tarde del<br />

martes pasaba el Güero con su gente a ver qué lotes habían quedado vacíos porque si uno no<br />

ocupaba la tierra luego luego, le daba la ficha; (BDE).<br />

lugar, viz: cómo; (BDE).<br />

lunes; (1) (hacer el) San ~ (Bol, Chil, Mex, Per): udělat si v pondělí volno; ► po prohýřeném<br />

víkendu; (2) (Am): viz: día; (BDE).<br />

14


luneta, f. (1) (Am): přízemí (v divadle); (BDE).<br />

lustrabotas, m. (1) (Chil, Kol, Per, LaPla): čistič bot; př.: no era raro que un lustrabotas, un mendigo<br />

o Jacinto le dijeran; (BDE).<br />

lustrada, f. (1) (Chil, LaPla): (vy)leštění; (BDE).<br />

lustrador, m. (1) (Chil, Guat, La Plat): leštič bot; př.: el lustrador del pueblo le tendió la mano;<br />

(BDE).<br />

lustradora, f. (1) (Arg, Per): leštička; př.: a las nueve de la mañana se escucha el sonido laborioso de<br />

una lustradora; (BDE).<br />

lustrar, tr. (1) (Chil, Guat, LaPla): leštit, čistit boty; př.: había demorado lo menos media hora en<br />

arreglarse, lustrar los zapatos; (BDE).<br />

lustría, m. (1) (Chil): botník; př.: coloco un pie sobre el lustrín; (BDE).<br />

luz; (1) ~ alta, f. (Am): dálkové světlo; (2) ~ baja (Am): potkávací světlo; (BDE).<br />

15


3.4. M (M-19 - mutualista)<br />

________________________________________________________<br />

M-19, m. (1) (Kol): zkratka pro politické hnutí v Kolumbii; ► Movimiento 19 de Abril; př.: en su<br />

despacho se hallaban los guerrilleros del M-19 que unas pocas horas antes habían tomado<br />

sangrientamente el Palacio de Justicia, en pleno centro de Bogotá; (BDE).<br />

macal, m. (← may.) (1) (Mex): druh batáty (sladkého bramboru); př.: siembran además camote,<br />

plátano, yuca y macale, una especie de papa silvestre; ■ Var.: macale; (BDE).<br />

macale, viz: macal; (BDE).<br />

macana, f. (← keč., arw/karib) (1) (Mex): kyj; př.: sin más arma que una macana; (2) (Arg, Per):<br />

hloupost, blbost; př.: sólo me metí en esta macana porque el presidente insistió; (BDE).<br />

macanazo, m. (1) (Mex, Per): rána klackem, obuškem; př.: le dio un macanazo en la cabeza; (BDE).<br />

macanear, intr., lid. (1) (Bol, Chil, LaPla, Arg): tropit hlouposti; př.: y qué tanto macanear con la<br />

fonética, que ya viene de superlejos; (BDE).<br />

macegual, m., zast. (← nah.) (1) (Mex): nevolník; ■ Var.: macehual; (BDE).<br />

macehual, viz: macegual; (BDE).<br />

maceta, m/f., lid. (1) (Kol): pouliční prodejce; př.: el cubano del … ve al maceta como un negociante,<br />

un hombre que se ha enriquecido por su propio esfuerzo; (BDE).<br />

machaca, f. (1) (Mex): tradiční mexický pokrm; ► smažené rozemleté suché maso s vejcem a<br />

sádlem, ochucené cibulí, rajčetem a čili; (BDE).<br />

machete, adj., lid. (1) (Ven): báječný, skvělý; př.: estuvo machete; (2) m., lid. (Ven): talentovaný<br />

člověk; (BDE).<br />

machetear, intr., lid. (1) (Mex): vytrvale makat; (BDE).<br />

machetero, -a, adj., m/f., lid. (1) (Mex): šprt; př.: hasta la cúspide de la pregunta de los 64 mil pesos,<br />

si acaso les sale un hijo machetero; (BDE).<br />

machimbre, m. (1) (Arg): dřevěná laťka; (BDE).<br />

machitos, m., pl. (1) (Mex): sendvič se smaženými dršťkami; (BDE).<br />

machote, m. (← nah.) (1) (Mex): koncept; př: entre los documentos más importantes figuran:<br />

machote para la solicitud de ingreso; esquemas para la primera y segunda investigación; (BDE).<br />

macolla, f., lid. (1) (Ven): klan, rod, mafie; př.: los demás integrantes de la macolla Tinoco no han<br />

cedido; (2) (Ven): prachy; př.: metemos la macolla en tres maletines; ■ Var.: macoya; (BDE).<br />

macoya, viz: macolla; (BDE).<br />

macró, m., lid. (← fr.) (1) (Mex): kuplíř; př.: el barrio era algo sórdido, cruzado por mujeres<br />

macilentas, maricones o pequeños macrós; (BDE).<br />

Madona; (1) ¡a la ~ !, citosl., lid. (Arg): ježíši!; (BDE).<br />

madrazo, m. (1) (Mex): tvrdá rána; př.: un madrazo es un golpe duro; (BDE).<br />

madre, adj. (1) (Mex): ohromný, nesmírný; př.: cometimos el error madre de pasar a la<br />

clandestinidad; (2) su señora ~, subst. (Mex, Ven): jeho, její, jejich matka; př.: los restos de Galindo<br />

fueron depositados cerca de la tumba que ocupa su señora madre; (3) darle en la ~, lid. (Mex): silně<br />

někoho udeřit; př.: porque cada día también nacen mil cabrones como tú dispuestos a darle en la<br />

madre al rico que nació el mismo día que tú; (4) de a ~, lid. (Mex): hodně, přespříliš; př.: duele de a<br />

madre; (5) ni ~, lid. (Mex): vůbec nic; př.: si no entiendes ni madre; (6) (no) tener ~, vulg. (Am): být<br />

svině; př.: ¡no tienes madre!; ■ Var.: mamá; (BDE).<br />

madrear, tr., lid. (1) (Mex): zmlátit; př.: ¡ya madreó usté al For [Ford]!; (BDE).<br />

madrina, f. (1) (Ven): stádo; (BDE).<br />

maestría, f. (← angl.) (1) (Mex): magisterské studium; př.: se vieron obligados a cerrar fábricas y a<br />

despedir miles de empleados, desde directivos preparados con títulos de maestría obtenidos en<br />

Estados Unidos, hasta obreros; (BDE).<br />

maestro, -a, m/f. (1) (Mex): univerzitní profesor; př.: yo mismo busqué al maestro Portillo; (BDE).<br />

Magistrado; (1) Primer ~, m. (Mex): prezident; premiér; př.: el Primer Magistrado contestó en<br />

breves palabras; (BDE).<br />

magnavoz, m. (1) (Mex): megafon; př.: arriba un helicóptero. Órdenes por el magnavoz; ¡Párense o<br />

disparamos! les grita el magnavoz; (BDE).<br />

16


maicillo, m. (1) (Chil): štěrk; př.: las calles tenían un ancho más o menos normal, con maicillo y<br />

piedra; (BDE).<br />

majarete, m. (1) (Ven): želatina, puding; ► připravovaná z kukuřice, kokosového mléka, mléka a<br />

cukru, aromatizována vanilkou nebo skořicí; (BDE).<br />

malacara, adj., m. (1) (Arg): druh koně; ► s bílou skvrnou na hlavě, která vede až k nozdrám; (BDE).<br />

malacate, m. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): vřeténko; př.: huso que se usa para torcer el algodón, ixtle<br />

u otras fibras; (BDE).<br />

malanga, f. (1) (Kol, Kub, Ven): kolokázie jedlá; ► Colocasia antoquorum/esculenta; př.: accedió a<br />

vender malanga y otros productos del campo; (BDE).<br />

malaya, f. (1) (Chil): nízký bok; ► u hovězího masa; (BDE).<br />

maleta, f. (1) (Chil, Ven): kufr; úložný prostor; př.: nos llevábamos los cauchos de repuesto de los<br />

otros carros en la maleta del carro en que nos íbamos; (BDE).<br />

maletera, f. (1) (Bol, Chil, Per): kufr; úložný prostor; př.: perpetrado el delito, la víctima fue traída<br />

por sus asesinos en la maletera del mismo vehículo; (BDE).<br />

malhaya, citosl., lid. (1) (Kol, Ven): kéž by!; př.: ¡Ah malhaya quién pudiera irse lejos!; (2) ¡~<br />

(sea/sean)! (Mex): sakra!, zatracený!; př.: - Ay, condenado Negro este, ¡malhaya sean tus gracias!<br />

(BDE).<br />

Malinche, f. (1) (Mex): indiánská milenka Cortéze; př.: Cortés convirtió a Malintzin dos veces:<br />

primero al amor; en seguida al cristianismo. Fue bautizada Marina. El pueblo la llama Malinche,<br />

nombre de la traición, voz que reveló a los españoles las ocultas debilidades del imperio azteca;<br />

(BDE).<br />

malla, f. (1) (Chil, Mex, LaPla): plavky; př.: -No importa. Vamos a nadar lo mismo. –No traje la<br />

malla; (2) (LaPla): pásek k hodinkám; př.: un reloj pulsera con la malla rota; (BDE).<br />

malograr(se), intr., zvrat. (1) (Per): rozbít se; př.: esta máquina se ha malogrado; (BDE).<br />

malón, m., zast. (← map.) (1) (Chil, LaPla): náhlý útok indiánů; př.: la frontera frequentemente<br />

asolada por malones de indios mbaya y sanapana; (BDE).<br />

maloso, adj., m., lid. (1) (Chil, Kol, Mex): mizera; př.: el sueño de toda policía consiste en capturar a<br />

cualquier otro maloso de envergadura; (BDE).<br />

maluco, -a, adj., m/f., lid. (1) (Ven): podlý, padouch; př.: ¿Que soy un marxista-leninista maluco?;<br />

(BDE).<br />

malviviente, m. (1) (Par): ničemný; př.: pertenecen a una gavilla de peligrosos malvivientes; (BDE).<br />

mamá, f. (1) (Mex, Ven): viz: madre; (2) ~ grande (Kol): babička; př.: la Mamá Grande ordenó qie<br />

la sentaran en su viejo mecedor de bejuco; (BDE).<br />

mamacita, f., lid. (1) (Mex): maminka; př.: se murió tu mamacita anoche –le dije-, y yo buscándote<br />

por todita la ciudad, y nada; (2) ¡~!; citosl., lid. (Per, Urug): kráska!; (BDE).<br />

mamadera, f. (1) (Chil): kojenecká láhev; př.: beatíficamente sentado dando al nieto la mamadera;<br />

(BDE).<br />

mamar; (1) No mames, citosl., lid. (Mex): neotravuj; př.: ¡No mames, pinche Mamo! Ya sabes que en<br />

el club no se admiten viejas; (BDE).<br />

mameluco, m. (1) (Arg, Urug): overal, pracovní kombinéza, montérky; př.: y el mameluco, que es lo<br />

más cómodo que se ha inventado; un viejo mameluco raído aceita los engranajes de los huegos del<br />

parque; (BDE).<br />

mamey, m. (← arw/karib) (1) (Mex): mamej americká; ► Mammea americana; př.: llegaban de las<br />

huertas las carretadas de frutas; plátanos, mangos, guanábanas, mameyes; (BDE).<br />

mamila, f. (1) (Mex): kojenecká láhev; př.: la gran plaza soleada quedó a la merced de una<br />

avalancha de mamilas, sonajas, ropones, baberos, pañales; (BDE).<br />

mamón, m. (1) (Kol, Ven): tropický strom, ovoce tohoto stromu; ► Melicocca bijuga; př.: bajo un<br />

copudo mamón de la plaza conversaban tres hombres; (2) (LaPla): papája obecná; ► Carica<br />

papaya; (BDE).<br />

mancornas, f., pl. (1) (Kol, Ven): manžetový knoflíček; př.: escogió una camisa blanca de cuello<br />

duro y con mangas para mancorna; (BDE).<br />

mancurna; (1) mancuernas, f., pl. (StřAm, Mex): manžetový knoflíček; (2) mancuerna, f., pl.<br />

(Mex): tým, kolektiv, družstvo; př.: se disolvió la mancuerna musical que encumbró el conjunto de<br />

rock y blues; (BDE).<br />

17


mancuernillas, f., pl. (1) (Mex): manžetový knoflíček; př.: su llavero de oro, mancuernillas y<br />

cinturones; (BDE).<br />

mandado, m. (1) (Mex): nákup, nakupování; př.: su bolsa del mandado de plástico verde; (BDE).<br />

mandador, m. (1) (Ven): bič; př.: un muchacho que las asusta restallando su mandador en el aire;<br />

(BDE).<br />

mandarse; (1) ~ a mudar, lid. (Arg): vypadnout, vypařit se; př.: a ver si se mandan a mudar de acá;<br />

a ver si juntan esas cáscaras y se mandan a mudar; ■ Var.: mudar; (BDE).<br />

¿Mande?; (1) ¿~ usted?, citosl., lid. (Mex): jakže, cože?; př.: ¿Dónde hay más delincuencia juvenil?<br />

¿En Estados Unidos o en los países nórdicos? –¿Mande? -¿Dónde hay más delincuencia?; (BDE).<br />

Mandinga, m. (← afr.) (1) (Mex): ďábel; př.: se soltó rezando el rosario y entre frases intercalaba el<br />

nombre del demonio Mandinga; (BDE).<br />

manejador, m. (1) (Mex): řidič; př.: el manejador del automóvil particular murió en el lugar; (BDE).<br />

manejar, tr/intr. (1) (Kol): řídit; př.: y ya se ve él manejando también un Mercedes, descapotable;<br />

(BDE).<br />

manejo, m. (1) (Mex): řízení; př.: acta de nacimiento, licencia de manejo; (BDE).<br />

manflor, -a, adj., m/f., lid., vulg. (1) (Mex, Kol, Ven): teplouš, buzna; ■ Var.: manflorita, manfloro;<br />

(BDE).<br />

manflorita, viz: manflor; (BDE).<br />

manfloro, viz: manflor; (BDE).<br />

manga, f. (1) (Ven): větší mango; (BDE).<br />

mangar, tr., lid. (1) (Arg): žebrat, somrovat; př.: si viene la Muerte, mangala; (BDE).<br />

mango, m., lid. (1) (Mex): fešák; př.: ¡Vieras qué mango de señor!; (2) (Arg): peso; př.: la pieza de<br />

diez mangos; (3) (LaPla): prachy; (BDE).<br />

mangosal, m. (1) (Portor): plantáž s mangem; př.: fue un combate a muerte en el silencio nocturno de<br />

unos mangosales; (BDE).<br />

manguarear, intr., lid. (1) (Ven): lenošit; př.: de esos hospitales del gobierno donde se puede cobrar y<br />

manguarear; (BDE).<br />

manguear, tr., lid. (1) (Arg): žebrat, loudit; př.: cuando le mangueó mil pesos porque tenía la vieja<br />

mala; (BDE).<br />

maní, m. (← arw/karib) (1) manises/~es, pl. (Chil, Ekv, Per, Urug, Ven): burák, burský oříšek; př.:<br />

menos mal que quedaban algunos maníes; (BDE).<br />

manifestación; (1) ~ social, f. (Chil): společenská událost, konání; př.: trabajaba como garzón en un<br />

casino, todas las noches había manifestación; (BDE).<br />

manigua, f. (← karib) (1) (Kub): houština; př.: cualquier ruido en la manigua podía reducirlo todo a<br />

una hecatombe de nervios; (BDE).<br />

manija, f. (1) (Arg): startovací páka; př.: buscó la manija en la cabina, bajo el asiento. Luego fue<br />

hasta el paragolpes delantero y la colocó con dificultad; (2) dar ~ (LaPla): povzbudit, dodat odvahy;<br />

př.: los amigos de Sydney nos han dado una «manija» bárbara para que vayamos; (3) (Chil, Mex,<br />

Ven): klika u dvěří; (BDE).<br />

manilla, f. (← it.) (1) (Chil, Kol): páka; př.: no tuve presentimientos al tacto de la manilla ni al pisar<br />

la nieve; (BDE).<br />

manito, -a, m/f. (1) mano, m., lid. (StřAm, Mex): kámoš, kámoška; př.: -Ay, manita, ya te vas – se<br />

abrazan las dos mujeres-; abusado, manito, abusado, aguas con la tira; (BDE).<br />

manjar blanco, m. (1) (Arg, Chil): karamel; ► zkaramelizované kondenzované mléko; př.: ¿Qué le<br />

sirvo, Nina? Membrillo y manjar blanco; ■ Var.: mano; (BDE).<br />

mano, m., lid. (1) (StřAm, Mex): viz: manito; př.: -No más fíjese, mano –barbotaba un acento típico<br />

mexicano; (2) f. (LaPla): adresa (ulice); (3) con la ~ en la cintura, lid. (Mex): velmi lehké; př.:<br />

podré negarlo con la mano en la cintura; (BDE).<br />

manso, -a, adj., lid. (1) (Chil): obrovský; př.: si no es por él empatan con el equipo Campoamor. En el<br />

mismo arco recibió el manso pelotazo del puntero izquierdo «en este pecho noble»; (BDE).<br />

manta, f. (1) (Ven): viz: guajira; (2) (Mex): látkový politický transparent; př.: las grandes mantas<br />

eran agresivas y no obstante la policía se mantenía al margen; (BDE).<br />

mantarraya, f. (1) (Mex): rejnok manta; př.: comer cabrito o tacos de machaca de mantarraya; ■<br />

Var.: manta raya; (BDE).<br />

manta raya, viz: mantarraya; (BDE).<br />

18


manteca, f. (1) (LaPla): máslo; př.: fui hasta la heladera y saqué la botella de leche, la manteca;<br />

(BDE).<br />

mantuano, -a, adj., m/f., zast. (1) (Ven): člen vládnoucí elity; (BDE).<br />

manubrio, m. (1) (Chil): řídítka; př.: tenía el abuelo los bigotes retorcidos, como el manubrio de una<br />

bicicleta; (2) (Chil, Par): volant; př.: comenzaron a charlar sobre sus máquinas camiones, sobre el<br />

precio de la gasolina, sobre manubrios y baterías y condensadores; (BDE).<br />

mañanitas, f., pl. (1) (Mex, Ven): narozeninová písnička; př.: y desde luego el éxito de todas las<br />

mañanitas mejicanas, que se suelen cantar todas las serenatas; (BDE).<br />

mañoco, m. (← guar.) (1) (Kol, Ven): manioková mouka; př.: sólo siembra yuca y con ella hace el<br />

cazabe y el mañoco; (BDE).<br />

mapache, m. (← nah.) (1) (Mex): mýval severní; ► Procyon lotor; př.: con enormísimos ojos de<br />

mapache; (BDE).<br />

mapuche, adj., m/f. (← map.) (1) (Chil): mapuche; ► indiánský kmen na jihu Chile, jejich řeč; př.: yo<br />

soy mapuche, taita. Un mapuche no le tiene miedo a ningún chileno.<br />

maquila, f. (1) (Mex): továrna; př.: la maquila de ropa es uno de los empleos de muchas mujeres que<br />

ensamblan hasta cien pantalones a la semana; (BDE).<br />

maquiladora, f. (1) (Mex): továrna, fabrika; př.: importaciones de insumos superiores a dos mil<br />

millones de dólares realizan en el primer trimestre de este año las maquiladoras de la frontera norte<br />

del país; (BDE).<br />

maquilar, tr. (1) (Mex): pracovat v továrně, dílně; (BDE).<br />

máquina, f. (1) (Kub, Guat): auto; př.: y a los mismos automóviles, en México se les dice «coches» en<br />

Centroamérica «carros» y en Cuba «máquinas»; (BDE).<br />

mara, f. (5) (Arg): mara stepní; ► Dolichotis patagonum; (BDE).<br />

maracuyá, m. (1) (Per): marakuja; ► ovoce, druh mučenky; př.: por entre la extensa malla metálica<br />

se engarzaban firmemente frondosas verdosidades. Eran los «maracuyás» que pendían enlazadas de<br />

los alambres por sus exuberantes ramas; (BDE).<br />

maraquear, tr. (1) (Ven): míchat, šejkovat; př.: risas, maraquear de whiskies; (BDE).<br />

maravilla, f. (1) (Chil): slunečnice; př.: la maravilla o girasol.La planta que se enamoró del sol;<br />

(BDE).<br />

marcador, m. (1) (Arg): fix(a), popisovač; př.: escrito con un marcador colorado; (BDE).<br />

marchand, m. (← fr.) (1) (LaPla): obchodník s uměleckými předměty; př.: no he abandonado la<br />

carrera de marchand, sigo vinculado a una galería de arte; (BDE).<br />

marchante, -a, m/f. (1) (Am): klient; př.: ¿qué va a llevar hoy, marchante? se lo doy bien barato,<br />

marchantica; (2) f. (Am): obchodník, prodejce; př.: la marchanta le obsequiaba un durazno así<br />

nomás; (BDE).<br />

María/maría, f., lid. (1) (Mex): pojmenování indiánské ženy; (2) (Mex): indiánka emigrující<br />

z vesnice do města; př.: las Marías, las indígenas que se han refugiado en la capital, huyendo de sus<br />

privaciones, de su medio hostil, venden cacahuates y frutas en las calles; (BDE).<br />

Marielitos, m., pl. (1) (Kub): marielitos; ► pojmenování převážně pro zadržené kubánské vězně<br />

v USA; v roce 1980 jim bylo povoleno odplout z Kuby do USA přes přístav Mariel; (BDE).<br />

mariguano, adj., m/f. (1) (Mex): uživatel marihuany, narkoman, z marihuany; ■ Var.: marihuano, -a;<br />

(BDE).<br />

marihuano, -a, adj., m/f. (1) (Mex): viz: mariguano; př.: conductores ebrios o marihuanos; (BDE).<br />

maroma, f. (1) (Kol, Mex, Ven): salto, kotrmelec, akrobacie; př.: las inauditas maromas<br />

postelectorales eran un aviso de que no existía un camino «legal» para llegar al poder; (BDE).<br />

marplatense, adj., m/f. (1) (Arg): obyvatel Mar del Plata; (BDE).<br />

martiano, -a, adj., m/f. (1) (Kub): stoupenec Josého Martí; př.: somos martianos y, como tales,<br />

condenamos la presencia de los rusos en nuestra patria, y no descansaremos hasta sacarlos de aquí;<br />

(BDE).<br />

martillero, m. (1) (Chil, LaPla): dražitel; př.: la orden de venta, publicación de edictos y designación<br />

de martillero; (BDE).<br />

martillo, m. (1) (Kol): dražba, aukce; př.: martillo de vehículos, chatarras, muebles y enseres; (BDE).<br />

MAS, m. (1) (Guat): politická strana Guatemaly; ► Movimiento de Acción Solidaria; př.: Jorge<br />

Serrano, del Movimiento de Acción Solidaria (MAS), vencedor en las elecciones de Guatemala;<br />

(BDE).<br />

19


más, viz: nomás; (BDE).<br />

masa, f. (1) (Arg): koláček, zákusek; př.: tiene que sobrellevar un té con masas y varias señoras;<br />

(BDE).<br />

mascada, f. (1) (Mex): kapesník, šátek; př.: los hombres visten como hace cientos de años: sombrero<br />

chinesco, dos o tres mascadas de colores enredadas al cuello; (2) lid. (Ven): hodně prachů; př.:<br />

pescados en el momento de recibir la «mascada» tras una negociación fabulosa; (BDE).<br />

mastique, m. (1) (Mex, Ven): sádra, mestix; (BDE).<br />

mata, f. (1) (Ven, Portor): keř, guava strom; př.: entre nosostros puede ser mata desde árbol (o palo)<br />

más corpulento y frondoso hasta la planta o la hierba más endeble: mata de mango, mata de<br />

aguacate; detrás del bohío un grupo de árboles, matas de plátano; (BDE).<br />

matambre, m. (1) (Arg): studený nážez, pokrm; př.: los enrolló los papeles como un matambre y ató<br />

a cada uno con un trozo de piolín; (BDE).<br />

matazón, f. (1) (Kol, Ven): masakr, krveprolití; př.: -como ya habían hecho tremendas matazones en<br />

otras veredas; (BDE).<br />

mate, m. (← keč.) (1) (Ekv): nádoba z dýně; př.: debemos regalarle un mate lleno de huevos; (2)<br />

(Arg): cesmína paraguyaská, maté; př.: las chicas del taller hacen un mate cocido, y cuando podía<br />

me lo iba a tomar; nos sentábamos todos juntos, en una sola rueda, a tomar el mate; (3) (JižAm):<br />

listy maté; ► ze kterého se dělá čaj; (4) ~ de coca, menta, etc. (Per): druh čaje maté; př.: un mate de<br />

coca, una siestecita y como nuevo; (BDE).<br />

matear, tr. (1) (LaPla): pít maté; př.: las muchachas de los bares matean yerba lavada, al cabo de una<br />

noche sin clientes; (BDE).<br />

materialista, adj., m/f. (1) (Mex): řidič stavební techniky; př.: «prohibido a los materialistas<br />

estacionar en lo absoluto» (los materialistas son en este caso los camiones, o sus conductores, que<br />

acarrean materiales de construcción); (BDE).<br />

matrero, m., zast. (1) (Bol, Chil, Per, LaPla, Arg): uprchlík před spravedlností; (BDE).<br />

Maximato, m., zast. (1) (Mex): maximato; ► historické a politické období v Mexiku (1928-1934);<br />

termín spojený s prezidentem Plutarcem Elíasem Callesem (1924-1928); př.: prolonga su poder<br />

mediante la figura monstruosa del maximato, del poder detrás del trono; entre 1928 y 1935,<br />

gobernando el país desde su mansión en Cuernavaca, Calles fue conocido como Jefe Máximo y su<br />

gobierno como el maximato; ■ Var.: Jefe máximo; (BDE).<br />

máximo; (1) Jefe ~, m., zast. (Mex): viz: Maximato; př.: a ese hombre con rostro de granito y mirada<br />

de tigre, el jefe máximo de la revolución, Plutarco Elías Calles; (2) ~ jefe / líder, m. (Dom): lídr<br />

politické strany FMR; př.: su máximo líder aguantó más que el diablo; (BDE).<br />

mayate, m. (← nah.) (1) (Mex): pestrobarevný brouk; (BDE).<br />

mayor/Mayor, m. (← angl.) (1) (Mex): velitel, důstojník; př.: exigen disciplina militar y por eso se<br />

usan títulos: mayor, que es el título más alto, capitán, y todos los otros rangos que hay en el ejército;<br />

(BDE).<br />

mayoreo, m. (1) (Mex): velkoobchod; př.: las ventas al mayoreo en el mercado interno; (BDE).<br />

mazacote, m. (1) (Chil): sladká směs; př.: puso frente a sus ojos el mazacote seco y amarillento;<br />

(BDE).<br />

mazamorra, f. (1) (Chil): kukuřičná kaše; př.: las familias de los presos no tienen nada para comer.<br />

Apenas un plato de mazamorra cada dos días; (BDE).<br />

mazo, m. (1) (Arg): balíček karet; př.: cortá el mazo en dos, con la mano izquierda; (BDE).<br />

Mazorca, f., zast. (1) (Arg): tajná argentinská policie; ► za vlády diktátora Rosase; př.: una noche,<br />

hacia 1842, oyeron el creciente y sordo rumor de los cascos de los caballos … La Mazorca, esta vez,<br />

no pasó de largo. Al griterío sucedieron los repetidos golpes, mientras los hombres derribaban la<br />

puerta; (BDE).<br />

mburucuyá, m. (← guar.) (1) (LaPla): druh mučenky; (BDE).<br />

MDD/mdd, zkrat. (1) (Mex): milióny dolarů; př.: superávit comercial del exterior de mil MDD;<br />

(BDE).<br />

MDP, m. (1) (Arg): populární demokratická strana; ► Movimiento Democrático Popular; př.: el MDP<br />

está integrado por el Partido Socialista de Almeyda; (BDE).<br />

meca, f., lid. (← map.) (1) (Chil): do hajzlu; př.: por siglos sus habitantes venían trabajando la greda<br />

con la meca del buey; (BDE).<br />

20


mecapal, m. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): kožený pás, řemínek; ► v Mexiku si jej pomocníci nebo<br />

indiáni připevní kolem hlavy na nošení nákladů do svahů; (BDE).<br />

mecapalero, m. (1) (Mex): nosič; př.: las secuencias se amontonaban: puestos de fritangas, lenguajes<br />

de mecapaleros y pepenadores; (BDE).<br />

mecate, m. (← nah.) (1) (StřAm, Mex, Ven): provaz z agáve; př.: los dos sepultureros bajan la urna<br />

con ayuda de gruesos mecates al fondo del hoyo; (2) jalar el ~ (Ven): pochlebovat, lichotit; př.: por<br />

no perder la oportunidad de jalar mecate a un ministro; (BDE).<br />

mecedor, m. (1) (Kol): houpací křeslo; př.: desde el momento en que llegó se sentó a chuparse el dedo<br />

en el mecedor; (BDE).<br />

mechón, -ona, adj., m/f. (1) (Chil): student prvního ročníku na Vysoké škole; př.: ¡Al suelo! ¡Esto es<br />

un asalto y no una broma de mechones!; las bromas mechones no siempre son bien recibidos;<br />

(BDE).<br />

media(s), f., pl. (1) (Per): ponožka; př.: lo veo jalarse un poco el pantalón desde las rodillas, dejando<br />

aparecer las medias blancas; (BDE).<br />

mediagua, f. (1) (Nik): chýše, chatrč; př.: en barrio tristón de mediaguas de tabla y solares de<br />

vegetación árida; (BDE).<br />

medialuna, f., pl. (1) (Kub, LaPla): croissant (pečivo); después salió y ella creyó que iba a traer pan o<br />

medialunas pero volvió con flores; ■ Var.: medialunas, medias lunas; (BDE).<br />

medialunas, viz: medialuna; (BDE).<br />

medias; (1) ~ lunas, viz: medialuna; (BDE).<br />

medidor, m. (1) (Kol): metr; př.: se supone que el medidor es para el consumo que uno haga; (BDE).<br />

mediero, m. (1) (Am): zemědělec; ► který spravuje cizí pole a výdělek činí polovina ze sklizně;<br />

(BDE).<br />

Méjico, viz: México; (BDE).<br />

mejor; (1) a la ~, adv., lid. (Kub, Mex, Ven): možná, třeba; př.: ¿podría hacerse …? –a lo mejor, sí –<br />

dijo; (BDE).<br />

membresía, (← angl.) (1) (Ekv, Mex): členství, členstvo; př.: la membresía de las sociedades secretas<br />

podía ser estimada en aproximadamente diez mil; (BDE).<br />

memela, f. (← nah.) (1) (Mex): větší kukuřičná placka; př.: memelas de queso, memelas con chile<br />

pasilla; (BDE).<br />

méndigo, -a, adj., lid. (1) (Mex): zatracený; př.: ojalá y sea el mismo méndigo chofer y nos lleve a<br />

Nogales; (BDE).<br />

mene, m. (1) (Ven): přírodní ropa; př.: un manantial de mene brotando burbujeante de las propias<br />

entrañas de la tierra; (BDE).<br />

menso, -a, adj., m/f, lid. (1) (Mex): blbec, blboun, blbý; př.: ¡No seas menso!; (BDE).<br />

mentada; (1) hacerle a alguien una ~, lid. (Mex, Ven): urazit někoho; př.: lo soltaron medio<br />

desmayado mascullando venganzas y mentadas de madre; (BDE).<br />

mercado; (1) ~ persa, m. (Chil, Ven): viz: taguara; př.: el mercado persa de El Silencio no se fue.<br />

Solamente en el bloque 7 existen 24 taguaras criminalmente clavadas y encementadas al pie de la<br />

columna; (BDE).<br />

Mercosur, m. (1) (Am): Mercosur; ► Mercado común del Sur; sdružení volného obchodu mezi státy:<br />

Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay, založeno v roce 1991; př.: Chile ratificó ingreso al<br />

Mercosur; (BDE).<br />

mero, -a, adj., lid. (1) (StřAm, Mex): sám, ten stejný, totožný; př.: en la mera esquina; a mí mero lo<br />

dijo; (2) adj. (StřAm, Mex): skutečný; př.: Pedro es el mero malo; (3) (StřAm, Mex): přesný; př.:<br />

Pedro llegó a la mera hora; (4) ya ~/merito (StřAm, Mex): okamžitě, teď hned; př.: ¿Cuándo nos<br />

casamos? –Ya mero; (5) adv. (StřAm, Mex): málem; př.: mero me deja el tren; (6) el ~ mero, m.<br />

(StřAm, Mex): velký šéf; př.: -siempre estos cuates nos han tratado mal desde cuando entraron a la<br />

dirección del sindicato. No hacen nada y ya se creen los meros meros de la empresa; (BDE).<br />

merolico, m., lid. (1) (Mex): šarlatán, mastičkář; (BDE).<br />

mersa, f., lid. (1) (LaPla): lůza, chátra, sebranka; ■ Var.: merza; (BDE).<br />

merza, viz: mersa; (BDE).<br />

mesada, f. (1) (Kol): měsíční splátka; př.: la intención fue beneficiar con una mesada adicional a los<br />

pensionados; (2) (LaPla): kuchyňská deska; (BDE).<br />

21


mesero, -a, m/f. (1) (Kol, Guat, Mex, Per): číšník; př.: un mesere se inclinó. –Pasen ustedes, señores.<br />

Por aquí; (BDE).<br />

mesón, m. (1) (Chil): bar, pult; př.: allí, acomodado en el mesón, bebió un vaso de cerveza; (BDE).<br />

mesonero, -a, m/f. (1) (Chil, Ven): číšník, číšnice; př.: se solicitan dos mesoneros de buena presencia<br />

para trabajar en la noche. Bar el Aguila; (BDE).<br />

metate, m. (← nah.) (1) (Mex): brusný kámen; (BDE).<br />

metejón, m., lid. (1) (LaPla): poblouznění; (2) (LaPla): silná touha po něčem; (BDE).<br />

meter; (1) ~ a (Per): dát, dostat se, vejít; př.: se metió a la cocina sin decirme nada; (2) ~se (ropa)<br />

(Arg): obléknout se; př.: -Pero convenía meterse toda la ropa posible; (BDE).<br />

meterete, adj., m/f., lid. (1) (LaPla): dotěrný, vlezlý; (BDE).<br />

metete, adj., m/f., lid. (1) (Arg, StřAm, Chil, Per): dotěrný, vlezlý; př.: al papá de Nancy lo cuidaba<br />

una monja bastante metete y con muy poca caridad cristiana; (BDE).<br />

metiche, adj., lid. (1) (Chil, Mex, Ven): dotěrný, vlezlý; př.: si estaba allí de metiche no era por<br />

metiche sino porque consideraba importante que la lucha sindical no se desgastara en<br />

enfrentamientos inútiles; (BDE).<br />

metida; (1) ~ de pata, f., lid. (1) (Per): přehmat, hrubý omyl; př.: lo malo y lamentable es que no me<br />

saqué ni una kodak, una metida de pata; (BDE).<br />

México, zkrat. (1) (Mex): Mexiko, hlavní město Mexika; ► Ciudad de México; př.: él regresaría a<br />

México esa tarde y volvería a Cuernavaca el martes para recogerlas; ■ Var.: Méjico; (BDE).<br />

mexiquense, adj. m/f. (1) (Mex): mexický, Mexičan; př.: el asesinato de un detective del Distrito<br />

Federal en jurisdicción mexiquense; (BDE).<br />

mezcal, m. (← nah.) (1) (Mex): pálenka z agáve; př.: -A ver, un mezcal aquí para mi cuate y dos<br />

cervezas; (BDE).<br />

mezclilla, f. (1) (Chil, Mex): džínovina; př.: una chamarra negra de piel y un pantalón de mezclilla<br />

sin marca; (BDE).<br />

mezquite, m. (← nah.) (1) (Mex): naditec jehnědokvětý; ► Prosopis juliflora; př.: para el Güero, los<br />

mezquites, los guajes, el páramo inmenso y desolado; (BDE).<br />

mi; (1) ~ hijo / hija, etc., lid. (Chil): můj chlapečku, holčičko; př.: -No te muevas, mi hijita; (BDE).<br />

mica, f., lid. (1) (Mex): zelená karta pro Mexičany; př.: el robo de las micas; (BDE).<br />

miche, m. (1) (Ven): třtinová pálenka; př.: que fue aficionándose al miche y que el alcohol la llevó a<br />

la tumba; (BDE).<br />

micrero, -a, adj., m/f. (1) (Chil): řidič minibusu; př.: no sé que me llevó a conversar con un micrero;<br />

cortan la huelga micrera; (BDE).<br />

micro, m/f. (1) (Arg, Chil): mikrobus; př.: me descolgué de la micro en la Estación Central; (BDE).<br />

microbús, m. (1) (Mex): hromadné taxi; př.: los microbuses y combis de las rutas fijas en el Distrito<br />

Federal; (2) viz: pesero, -a; (BDE).<br />

¡Miéchica!, citosl., lid. (1) (Per): doprčic!; př.: ¿Pero por dónde miéchica voy a empezar?; (BDE).<br />

mientras,<br />

miércoles, f., lid. (1) (LaPla): hovno, sračka; (BDE).<br />

migra, f., lid., vulg. (1) (Mex): pohraniční stráž; ► mezi Mexikem a USA; př.: a pesar de sus armas<br />

modernas y de su entrenamiento, la migra no puede con el tremendo flujo de indocumentados;<br />

(BDE).<br />

milanesa, f. (1) (LaPla): řízek; př.: ásperos relentes de milanesas recalentadas; (BDE).<br />

milico, m., lid., vulg. (1) (Bol, Chil, Per, LaPla): fízl, zelenáč; př.: frente a la entrada montaban<br />

guardia dos policías. –¡Milicos! –gritó Ignacio; (BDE).<br />

milonga, f. (1) (LaPla): tradiční argentinský tanec; př.: alguien infinitamente rasguea una trabajosa<br />

milonga; (2) (Arg): zmatek, problém; př.: milonga en el Club; (BDE).<br />

milonguear, intr. (1) (LaPla): tančit milongu; ► tradiční argentinský tanec; (BDE).<br />

milpa, f. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): kukuřice, kukuřičné pole; př.: era la época en que el maíz ya<br />

estaba por pizcarse y las milpas se veían secas; (BDE).<br />

milpero, adj., m/f. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): pěstitel kukuřičného pole; (BDE).<br />

miltomate, m. (← nah.) (1) (StřAm, Mex, Guat): plané rajče; ► zelená nebo bílá odrůda rajčete;<br />

(BDE).<br />

mina, f., lid. (← port.) (1) (Chil, LaPla): ženská; př.: te califican de mina difícil; (BDE).<br />

22


mineral, m. (1) (Chil): měděný důl; př.: la empresa piensa salir de sus apuros con un nuevo mineral<br />

vecino a Chuquicamata, a 1.600 kilómetros al noreste de Santiago; (BDE).<br />

minga, f. (← keč.) (1) (Arg, Chil, Bol, Ekv): doprovolná práce; (BDE).<br />

ministro en visita, m. (1) (Chil): vyšetřující soudce; př.: el ministro en visita, Arnold Dreyse, quien<br />

investiga al grupo terrorista «Mapu Lautaro»; (BDE).<br />

mino, m. (1) (Chil): chlápek, týpek; př.: -Pero, Rosita, ¿por qué no va a tener usted un mino bueno?;<br />

(BDE).<br />

minuta, f. (1) (Arg): rychlovka, minutka; ► rychlé a lehké jídlo; (BDE).<br />

mío, viz: junto; (BDE).<br />

MIR, m. (1) (Bol, Chil, Per, Ven): revolucionářské hnutí; ► Movimiento de Izquierda da<br />

Revolucionaria; př.: -No defendemos el nombre. En algún lugar se llama MIR, en otros, Montoneros,<br />

con variantes locales. Se trata de una idéntica aspiración hacia la justicia humana; (BDE).<br />

mirista, adj., m/f. (1) (Bol, Chil, Per, Ven): vztahující se k revolucinářskému hnutí MIR; př.:<br />

problemas, disturbios diarios en la Universidad habían asesinado a un mirista; (BDE).<br />

misia, viz: misiá; (BDE).<br />

misiá, f., lid. (1) (Chil, LaPla, Ven): slečna; př.: el estado de misiá Elisita empeoró con los años; ■<br />

Var.: misia; (BDE).<br />

mismo, -a; (1) ~ que (Mex): viz: que, el que, el cual; př.: e incineró los restos de la mujer, mismos<br />

que en pocos minutos quedaron reducidos a cenizas; (2) el / la ~ que, los mismos / las mismas que,<br />

zájm. (Bol, Per): viz: que; př.: encontraron mal herido al chofer del taxi, el mismo que estaba con<br />

las manos apoyadas en la parte superior de su automóvil; (3) viz: ya; (BDE).<br />

misti, m. (← keč.) (1) (Bol, Per): kříženec lamy a alpaky; (2) m., pl., lid., vulg. (Bol, Per): elita/y;<br />

(BDE).<br />

mita, f., zast. (← keč.) (1) (Chil): tribut, desátek; (BDE).<br />

mitote, m., lid. (← nah.) (1) (Mex): povyk, rámus; př.: -Me llegaban los ruidos hasta la Media Luna.<br />

Me acerqué para ver el mitote aquel; (BDE).<br />

mixteca, adj., m/f. (1) (Mex): mixtekové; ► mexický indiánský kmen; př.: los mixtecas habían<br />

emigrado a los valles de Oaxaca; (BDE).<br />

MLN, m. (1) (Guat, Mex, Per, Urug): Hnutí národního osvobození; ► Movimiento de Liberación<br />

Nacional; (BDE).<br />

M.N. / m.n., f. (1) (Arg, Mex): místní měna, v místní měně; př.: se agregaron más tarde $400.000<br />

m.n., constituidos por acciones de la cervecería Quilmes; ■ Var.: moneda nacional; (BDE).<br />

MNR, m. (1) Movimiento Nacionalista Revolucionario (Bol, Salv): Revoluční nacionalistické hnutí;<br />

př.: abrazamos a viejos y nuevos amigos, hombres del Movimiento Nacionalista Revolucionario,<br />

protagonistas de la joven revolución; (2) Movimiento Nacional Reformista (Guat): Národní<br />

reformní hnutí; (BDE).<br />

moai, m., pl. (1) ~s (Chil): socha na Velikonočním ostrově; př.: se cuenta que en los tiempos<br />

primitivos los gigantescos «moai» caminaban solos; (BDE).<br />

Moctezuma, (1) (Mex): vládce Moctezuma; př.: el Pozole resulta de una forma prehispánica de<br />

cocinar el maíz que se ofrecía al emperador Moctezuma durante las fiestas en honor al dios Xipe;<br />

(2) venganza de ~, f., lid. (Mex): průjem (u turistů); př.: una disentería sufrida como ʻvenganza de<br />

Moctezumaʼ en un viaje anterior a México; (BDE).<br />

mofle, m. (← angl.) (1) (Mex, Pan, Portor, Dom): tlumič; př.: pero tampoco se conoce caso de quien<br />

guste la comida con el atomizador de los mofles de autobuses y camiones materialistas; ■ Var.:<br />

mofler; (BDE).<br />

mofler, viz: mofle; (BDE).<br />

mojado, m., lid. (1) (Mex): nelegální přistěhovalec; př.: reunía los requisitos para ser residente legal<br />

pero prefería viajar de mojado; (BDE).<br />

molcajete, m. (← nah.) (1) (Mex): hmoždíř, třecí miska; př.: no es lo mismo enchufar la licuadora que<br />

estar moliendo en el molcajete toda la santa mañana; (BDE).<br />

mole, m. (← nah.) (1) (Mex): chili omáčka; (2) (Mex): dušené maso s chili omáčkou; př.: mañana<br />

vamos a hacer mole, mañana será día de fiesta; (3) ~ poblano (Mex): vesnické mole; př.: los<br />

exquisitos guisos entre los que se cuentan el sin igual mole poblano; (BDE).<br />

momio, -a, adj., m/f., lid. (1) (Chil): staromilec, staromódní člověk; př.: en lo que menos quisiera ser<br />

en este mundo: un burgués satisfecho, o como decimos en Chile: un momio; (BDE).<br />

23


mona, f. (1) (Kol): blondýna; (2) (Ven): domýšlivá žena; (BDE).<br />

moneda; (1) ~ nacional (Arg): viz: M.N., nacional; (BDE).<br />

monero, -a, m/f. (1) (Mex): karikaturista, kreslíř; př.: este año del 96 celebramos los moneros el<br />

primer centenario de la historieta, cómic, manga, tebeo, viñetas, muñequitos, tiras cómicas; (BDE).<br />

mono, -a, adj., m/f. (1) (Kol): blonďatý, blondýna; př.: aplícase a la persona rubia o al color de su<br />

caballo, por alusión al color de pelo de ciertos cuadrúmanos que en Colombia se conocen como<br />

mono; (BDE).<br />

monobloque, m. (1) (Arg): panelákové sídliště; (BDE).<br />

monos, m. (1) (Mex): komiks; př.: la capacidad de penetración de los monitos solo es superada por el<br />

cine y la tele; ■ Var.: monitos; (BDE).<br />

monitos, viz: monos; (BDE).<br />

Montonera, f., zast. (1) (Par, Per): rebelové v občanských válkách; př.: formamos una montonera. La<br />

revolución revantaba ya pero nos descubrieron y mandaron a la caballería y nos agarran a toditos;<br />

(BDE).<br />

Montonero, -a, adj., m/f., zast. (1) (Arg): partyzán, partyzánka; (2) zast. (LaPla): městský partyzán<br />

v 60. letech 20. století; př.: ex dirigentes montoneros comenzaron a aparecer en medios de difusión<br />

oficiales; (BDE).<br />

montuno, -a, adj., m/f. (1) (Kol, Ven): venkovan, samotář, nespolečenský člověk; př.: lo que pasa es<br />

que yo sigo siendo, como se dice en buen andino, montuno, un poco esquivo; (BDE).<br />

moño, m. (1) (Mex): mašle; př.: un hermoso moño rojo adornaba la caja del regalo; (2) corbata de ~<br />

(Kol): motýlek; př.: la corbata de moño, que es más chiquita; (BDE).<br />

moñona, f., lid. (1) (Kol): úspěch; př.: con gran moñona colombiana, terminó el reinado de Miss<br />

Hispanoamérica; (BDE).<br />

mordelón, m., lid. (1) (Mex): dopravní policie; -Nomás eso me faltaba: que me para un mordelón;<br />

(BDE).<br />

morder, tr/intr., lid. (1) (Mex): vyžadovat nebo přijímat úplatek; př.: muerden por mil y un motivos<br />

reales o inventados por ellos; (2) intr., lid. (LaPla): být obětí podvodu; (BDE).<br />

mordida, f., lid. (1) (Mex): podplácení, úplatek; př.: la mordida no sólo es cuestión del que recibe, es<br />

del que da y del que recibe. Yo puedo vigilar, castigar, cesar al que recibe; (BDE).<br />

morgue, f. (← angl./fr.) (1) (Chil): márnice; př.: se retiraron 40 cadáveres, los que fueron enviados de<br />

inmediato a la morgue de Lautaro; (BDE).<br />

morocho, -a, adj. (← keč.) (1) (Kol, Chil, Per, LaPla): tmavovlasý; př.: Sheila es una morocha muy<br />

hermosa; (BDE).<br />

morochos, m., pl. (1) (Ven): dvojčata; (BDE).<br />

moronga, f. (1) (StřAm, Mex): jelito; př.: dale un puesto de tacos de moronga; (BDE).<br />

morralla, f. (1) (Mex): drobné (peníze); př.: cambio de morralla; (BDE).<br />

mosca, m/f., lid. (1) (Ven): eskorta; př.: han dado a los funcionarios el mismo número de «moscas» y<br />

guardaespaldas; (2) tener (la) ~ loca, lid. (LaPla): být zkažený penězi; př.: los Bokerinsky tendrán<br />

mosca loca, pero son tan mersa; (BDE).<br />

mosquitero, m. (1) (Mex): moskytiéra; (BDE).<br />

mota, f., lid. (1) (Mex): marihuana; př.: antes producían café muy bueno, ahora hay mota y amapola;<br />

(BDE).<br />

mote, m. (← keč.) (1) (Chil, Ekv, LaPla): vařená kukuřice; př.: mi desayuno consistía en un plato de<br />

sopa de carnero, con su mote, su papa, su chuño; (2) ~ con huesillos (Chil): nápoj z kukuřice a<br />

broskve; př.: a pesar de la Coca Cola, las agüitas de fantasía y los helados, sobrevive en Chile el<br />

mote con huesillos; (BDE).<br />

motoneta, f. (1) (Ven): skútr; př.: una vespa subió gruñendo por la rampa y paró junto a ellos. Los<br />

dos tripulantes de la motoneta animaron la conversación; (BDE).<br />

motonetista, m/f. (1) (Urug): řidič skútru; př.: un motonetista perdió la vida; (BDE).<br />

motorista, m/f. (← angl.) (1) (Arg, Kol, Salv): motorkář; př.: uno de los policías ocupó el asiento<br />

delantero, junto al motorista, y el otro la hizo pasar al posterior, en donde tomó asiento junto a ella;<br />

■ Var.: motorizado, -a; (BDE).<br />

motorizado, -a, m/f. (1) (Ven): viz: motorista; př.: una pareja de motorizados pereció<br />

instantáneamente al estrellarse de frente contra un auto; (BDE).<br />

motoso, -a, adj. (1) (Ekv): zakroucený, melírovaný; (BDE).<br />

24


movilizar, tr. (1) (Chil): převézt, přepravit; př.: el colegio tiene una micro para movilizar a los<br />

pequeños; (BDE).<br />

mozo, -a, m/f. (1) (Urug): číšník; př.: en la sección que da a Broadway, cinco mozos están listos para<br />

atender las treinta mesas; (BDE).<br />

MPM, m. (1) (Arg): Montoneros; ► Movimiento Peronista Montonero, politické hnutí; př.: una<br />

docena de hombres y mujeres, los más buscados por las fuerzas armadas argentinas cruzaron las<br />

fronteras para trasladarse hasta Italia y anunciaron en un acto espectacular la creación del MPM;<br />

(BDE).<br />

MRS, m. (1) (Nik): politické hnutí; ► Movimiento de Renovación Sandinista; př.: la facción que<br />

encabeza el ex vicepresidente, el MRS, se habrá convertido en partido político; (BDE).<br />

MRTA, m. (1) (Per): revolucionářské hnutí; ► Movimiento Revolucionario Túpac Amaru; př.: la<br />

policía responsabilizó de los ataques contra el Instituto a otro grupo insurgente, el MRTA; (BDE).<br />

MTA, m. (1) (Arg): argentinské dělnické hnutí; ► Movimiento de los Trabajadores Argentinos; př.:<br />

los convocantes, piloteados por el MTA; (BDE).<br />

Mtra./Mtro., m/f., zkrat. (1) (Mex): Prof.; př.: el Mtro. Celso C y su esposa; (BDE).<br />

mucamo, -a, (← port.) (1) (Bol, Chil, LaPla): sluha; př.: la madre de Mabel estaba desesperada<br />

porque la ausencia de la mucama la obligaba a trabajar sin descanso; (BDE).<br />

mucho; (1) ~ muy + adj., lid. (Mex): velmi, velmi; př.: la escalera era mucho muy alta; (BDE).<br />

mudar, viz: mandarse; (BDE).<br />

muérgano, -a, adj., m/f., lid. (1) (Ven): nešťastný, ubožák; př.: ese grandísimo muérgano; (BDE).<br />

muertito, -a, m/f., lid. (1) (Mex): nebožtík; př.: ya por último le di una última patada al muertito y<br />

sonó igual que si la hubiera dado a un tronco seco; (BDE).<br />

mugre, adj., lid. (1) (Mex): špinavý, ošumtělý; př.: los mugres elotites, con unos granos secos y<br />

cacarizos; (BDE).<br />

mugroso, -a, adj., lid. (1) (Mex): zamaštěný, umaštěný; př.: y yo me sentí cohibido. Íbamos todos muy<br />

mugrosos, pero pues en realidad uno no tiene la culpa; (BDE).<br />

muñeca, f., lid. (1) (Bol, Chil, LaPla, Urug): zásuvka; př.: llega nuestro hombre, y no va a formar<br />

directamente el extremo final para esperar un turno. Esto lo hacen, como él piensa, los «tarados» y<br />

los que no tienen «muñeca»; (BDE).<br />

muñequitos, m., pl. (1) (Portor, Ven): komiksy; př.: como el «Fantasma» de los muñequitos del<br />

suplemento dominical; (BDE).<br />

musiú, adj., m/f., lid. (← fr.) (1) (Ven): cizinec, gringo; ■ Var.: musiúa; (BDE).<br />

musiúa, viz: musiú; (BDE).<br />

mutual, f. (1) (Chil, Per): vzájemná společnost, pojišťovna; př.: tiene un seguro de vida en la mutual<br />

de seguros de la Armada; (BDE).<br />

mutualista, f. (1) (Ekv, LaPla): vzájemná společnost, pojišťovna; př.: la voladura de la mutualista<br />

israelí; (BDE).<br />

25


3.5. N (N - nuevito, a)<br />

________________________________________________________<br />

N, (1) viz: nacional; (2) (Mex, Urug): nové peso; př.: de acuerdo con las disposiciones para la<br />

elaboración de cheques, no olvide usted anotar: a) N$ al principio de la cantidad que maneje en<br />

cifras, b) nuevos pesos al final de la cantidad en letras; (BDE).<br />

nachos, m., pl. (1) (Am): nachos; ► kukuřičná placka s roztaveným sýrem a chili omáčkou; (BDE).<br />

nacional, (1) (Arg): viz: N; př.: el 8 de febrero le entregaron sólo N$2.00; (2) m., zast. (Arg): jedno<br />

peso; př.: «¡Hasta ocho nacionales de propina he llegado a juntar en dos entierros!; ■ Var.: N;<br />

(BDE).<br />

naco, -a, m/f., lid., vulg. (1) (Mex): oslovení mexičana z jakékoli sociální vrstvy; (BDE).<br />

nada; (1) a cada ~, adv., lid. (1) (StřAm, Chil, Kol, Ven): neustále, bez přestání; (BDE).<br />

nadita, adv., lid. (1) (Mex): vůbec; př.: nadita me extrañaría que viniera en lugar del mismo<br />

ingeniero; (2) en ~ estuvo que (+subjunktiv), adv., lid. (Mex): div, málem; př.: en nadita estuvo que<br />

lo mataran; (BDE).<br />

nafta, f. (1) (LaPla): benzín; př.: Hagen, el del surtidor de nafta en la esquina de la plaza, creyó<br />

reconocerlo; (BDE).<br />

nagua(s), f., i pl. (← arw/karib) (1) (Kol, Guat): spodnička, kombiné; př.: nunca impidieron a la<br />

frondosa isleña amarrarse las naguas cuando la situación lo requería; (BDE).<br />

nahoa, adj., m/f. (← nah.) (1) (Mex): nahuatl; ► mexický indiánský kmen a jejich jazyk; př.: los<br />

aproximadamente 800.000 nahuas están diseminados por dieciséis estados; (BDE).<br />

nalgada, f. (1) (Mex): spadnutí na zem, dostání se na dno, plácnutí na zadek; př.: recibió su primera<br />

nalgada en Nueva Orleáns; (BDE).<br />

napoleón, m. (1) (Chil): kleště, kombinačky; př.: cortaron el candado de su casa con un napoleón;<br />

(BDE).<br />

natatorio, m. (1) (Arg): bazén; př.: Protección de Balcones, Natatorios; (BDE).<br />

nauyaca, f. (← nah.) (1) (Mex): křovinář sametový; ► Bothrops atrox, druh hada; př.: venenosas<br />

nauyacas matan o invalidan a muchas personas cada año; (BDE).<br />

necio, -a, adj., lid. (1) (Mex): zlobivý, nezbedný; př.: luego se ponen necios cuando no les quieres dar;<br />

(BDE).<br />

negociado, m. (1) (Chil, LaPla): nelegální obchod; př.: había enviado una factura por sólo 426.000<br />

dólares, lo que dejó en evidencia el negociado a cargo de; (BDE).<br />

negocito, m., lid. (1) (Urug): výborný obchod; př.: o quizá es un mero argentino que vino a hacer su<br />

semanal negocito de dólares; (BDE).<br />

negrada, f. (1) (Kub): černoši, skupinka černochů; př.: debía su riqueza a la secular explotación de<br />

enormes negradas; (BDE).<br />

negro; (1) mi ~, -a, lid. (Arg): drahoušek; (BDE).<br />

nenito, -a, m/f., lid. (1) (Arg): děťátko; př.: -una señora se acercó con un nenito; (BDE).<br />

neozapatismo, viz: zapatismo; (BDE).<br />

neta, f., lid. (1) (Mex): pravda; př.: ¿qué le vamos a decir a la familia? –Pues la neta, ¿no?; (BDE).<br />

nevería, f. (1) (Mex): zmrzlinářství; př.: y tomar helados en la nevería de París; (BDE).<br />

ni; (1) ~ lo mande Dios. ~ Dios lo quiera., citosl., lid. (Mex): chraň bůh!; (2) ~ bien (Arg): jakmile;<br />

př.: -¡Mami, quiero hacer pis! –Dentro de un ratito ya llegamos a la Falda, vas al baño de la<br />

estación ni bien bajemos, aguantá un poco; (3) ¡~ modo!, lid. (Mex): škoda, to je smůla; př.: son<br />

déspotas y malos y ni modo, hay que aguantarse; (BDE).<br />

nica, adj., lid. (1) (StřAm, Mex): nikaragujský; př.: ¡Pero vos no sos nica!; (BDE).<br />

nieve, f. (1) (Mex): ledová tříšť; (BDE).<br />

nigua, f. (← arw/karib) (1) (Antil, StřAm, Kol, Ven, Kub): blecha písečná; ► Rynchoprion penetrans,<br />

Tunga penetrans; př.: -aquí la gente habla poco. Es como si las niguas les hayan comido la lengua;<br />

(BDE).<br />

ningunear, tr. (1) (Mex, Ven): podcenit, pohrdat, nevážit si; př: pueden indicar la recuperación de<br />

terreno por parte de un sector que estuvo muy ninguneado durante la gestión de R…H…; (BDE).<br />

niple, m. (← angl.) (1) (Chil): hlavice, čep; (BDE).<br />

26


nixtamal, m. (← nah.) (1) (Mex): vařená kukuřice na placky; př.: en los jacales encontramos cazuelas<br />

con manteca, las ollas de los frijoles cociéndose y el nixtamal puesto en el metate; entonces nos<br />

pusimos a moler el nixtamal; (BDE).<br />

no, viz: de no.<br />

no más, nomás, lid. (1) (Mex): jenom; př.: hace dos días no más que se fue; (2) zesílení významu<br />

slovesa nebo adverbia; př.: pero siga nomás con sus cuentas, señora (jen klidně pokračujte ...); (3)<br />

(Mex): sotva; př.: al no más llegar a la tumba se inclinó a llorar; (4) ~ (que) (Mex): jakmile; př.: con<br />

la intención de echarme a correr nomás que llegara a la calle; (5) nomasito, lid., zdrob. (Kol, Nik):<br />

diminutiv od no más (pouze, jen); př.: allí nomasito estaban Sandino y el otro; ■ Var.: más; (BDE).<br />

¿no que (no) + sloveso? (1) (Mex): takže ne?, a ne?, ale neříkal jsi, že?; př.: ¿no que no la volverías a<br />

ver?; (BDE).<br />

nochero, m. (1) (Chil, LaPla): hlídač, dozorce; př.: entró de carrera en la Posta, dio aviso al nochero<br />

adormilado, y huyó; (2) (Kol): noční stolek; př.: -seis días después recibimos una postal, te la doy a<br />

mostrar. La sacó del cajón del nochero y la contempló pensativa antes de tendérsela; (BDE).<br />

Norte; (1) el ~, m. (Kub, Portor): USA; (BDE).<br />

norte, m. (1) (Mex): severní vítr; př.: informó que el norte que entró a costas veracruzanas a finales<br />

de la semana anterior ha sido sustituido por un frente frío de grandes dimensiones; (BDE).<br />

nortino, adj., m/f. (1) (Chil, Per): seveřan; př.: para los nortinos, cero problema; (BDE).<br />

nota roja, f. (1) (Mex): krimi články; př.: la nota roja de los diarios nos narra espeluznantes historias<br />

de madres enfermas de odio; (BDE).<br />

noticiero, m. (1) (Am): zprávy v tv nebo rádiu; př.: el noticiero nocturno de Televisa dedicó; (BDE).<br />

noviar, intr. (1) (Chil, Mex, LaPla): být zasnoubení; př.: ninguno de los dos había noviado antes. Fue<br />

amor a primera vista; (BDE).<br />

Nueva Zelandia, (1) (Chil): Nový Zéland; př.: el ejecutivo del mayor banco de Nueva Zelandia se<br />

encuentra en Santiago para; (BDE).<br />

nuevito, -a, adj. (1) (Arg): zbrusu nový; př.: estaban más asustados que nosotros, se notaba que eran<br />

muy nuevitos; (BDE).<br />

27


3.6. Ñ (ña, ño - ñudo)<br />

________________________________________________________<br />

ña, ño + jméno, lid. (1) (Per): Paní/Pán, Don/Doňa; př.: y ña Nora tampoco se ufanaba de sus cosas<br />

ante él; (BDE).<br />

ñandú, m. (← guar.) (1) (Chil, LaPla): nandu pampový; ► Rhea americana; (BDE).<br />

ñandubay, m. (← guar.) (1) (Arg, Par): Prosopis algarobilla; malý strom s tvrdým dřevem; př.: en<br />

sus rostros indiferentes el agua resbalaba como sobre el ñandubay de los postes, y no patecían más<br />

heridos que el campo mismo; (BDE).<br />

ñandutí, m. (← guar.) (1) (LaPla): tenké tkanivo; (BDE).<br />

ñángara, adj., m/f., lid. (1) (Kub, Ven): komunista; př.: el rollo quien lo montó fue un ñángara del<br />

MAS; (BDE).<br />

ñapa, (← keč.); (1) ~, de ~ (Ven): extra věc, bonus; př.: el palo se pagaba a centavo y el disco era de<br />

ñapa; (2) de ~, adv., lid. (Ven): kromě toho; př.: en un autobús, el que de ñapa, se accidentó en la<br />

autopista; (BDE).<br />

ñato, -a, adj. (1) (Bol, Per, LaPla): tupý, rozpláclý, plochý; př.: su camión ñato, colorado, con doble<br />

llanta en las ruedas traseras; (2) (Kol): huhňavý; (BDE).<br />

ñero, -a, m/f., lid. (1) (Mex, Ven): kamarád; př.: vale, ñero; (BDE).<br />

ñoña, m., lid. (1) (Chil, Kol, Ekv): sračka, hovno; př.: esta ñoña de tele se echó a perder otra vez;<br />

(BDE).<br />

ñor, m., lid. (1) (Mex): Don; př.: ñor Antonio; (BDE).<br />

ñudo; (1) al ~, adv., lid. (Urug): marně, nadarmo, zbytečně; př.: ¡Diez capones cuereados al ñudo!<br />

Dejaron ensartados los bichos en los postes. ¡Es un abuso!; (BDE).<br />

28


3.7. O (obraje - overol)<br />

________________________________________________________<br />

obraje, m. (1) (Arg): dřevařská společnost; (BDE).<br />

ocupado; (1) dar/estar ~ (Mex, LaPla): být obsazený (telefonní linka); př.: volvió a marcar el<br />

número, que otra vez sonó ocupado; (BDE).<br />

ocupar, tr. (1) (Mex): užít, využít, potřebovat; př.: ¿ocupa factura? Favor de pedirla en caja; ¡estas<br />

vaquitas sólo las ocuparemos en el rodeo porque reparan bien chiro!; (BDE).<br />

OEA, f. (1) (Mex): Organizace amerických států; ► Organización de los Estados Americanos; př.: en<br />

la República de Santa Lucía se efectuará la próxima asamblea ordinaria de la OEA; (BDE).<br />

oficialismo, m. (1) (Urug): vláda, podporování vlády; př.: en Argentina el oficialismo llega a la<br />

confrontación a paso de triunfador; (BDE).<br />

oficialista, adj., m/f. (1) (Chil): vládní; př.: militantes descontentos con la inoperatividad y sectarismo<br />

de la dirección oficialista; (BDE).<br />

oficio; (1) (papel) tamaño ~ (Mex): formát listu; př.: la cama de escaneo de tamaño oficio puede dar<br />

cabida a originales de 21.6 x 29.7; (BDE).<br />

oír, tr. (1) (Chil): poslouchat; př.: -No le oigas a tu madre, va a exagerarlo todo; (BDE).<br />

¡ojalá y!, citosl., lid. (1) (Mex): kéž (by)!; př.: ¡Ojalá y no sean malas noticias sobre mi madrina!;<br />

(BDE).<br />

ojete, m, vulg. (← angl.) (1) (Mex): blbec, imbecil; př.: -No sean ojetes; (BDE).<br />

ojo; (1) ~ de agua, m. (Mex): pramen; př.: quiso apropiarse del ojo de agua de San Vicente; (2) ~ de<br />

garza; citosl., lid. (Ven): pozor!, bacha!; př.: tienen que permanecer «ojo de garza» para evitar ser<br />

presa de la pandilla; (BDE).<br />

ojota, f. (← keč.) (1) (Chil, Ekv, Per): sandál; (2) (Chil, LaPla): žabky; (BDE).<br />

OLADE, f. (1) (Ekv): Latinskoamerická Organizace pro Energii; ► Organización Latinoamericana<br />

de Energía; př.: expertos de la OLADE; (BDE).<br />

olote, m. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): kukuřičný klas; (BDE).<br />

ombú, m. (← tupí) (1) (Arg): ombu, líčidlo; ► Phytolacca dioica; strom z čeledi líčidlovitých; př.: a<br />

la sombra de un ombú se asaba la carne para los peones y el pobrerío; (BDE).<br />

omelette, m. (← fr.) (1) (Arg, Mex): omeleta; př.: omelette de jamón, omelette de queso; (BDE).<br />

once, f., i pl. (← angl.); (1) onces: la(s) ~, las ~s (Chil, Kol): svačina; př.: tomaron once a las 17.30<br />

(té o café con tostadas); unas once bastante rociadas con merengue; (BDE).<br />

onda; (1) buena ~, lid. (Urug, Mex): sympaťák, sympatický; př.: son buena onda ustedes; (2) mala ~<br />

(Urug): nesympatický, nepříjemný; (BDE).<br />

opa, f., adj., hovor. (← keč.) (1) (Chil, LaPla): menťák, mentálně zaostalý; př.: era alto, flaco,<br />

aindiado, con una cara inexpresiva de opa o de máscara; (BDE).<br />

operativo, m. (1) (Ven): operace (policejní, vojenská); př.: esta dinámica unidad inició con acentuado<br />

fuelle el intenso Operativo de Seguridad Urbana - 94; (BDE).<br />

¡Órale!, citosl., lid. (1) (Mex): Hej!, Poslyš!; př.: el que quiera chambear, que se quede y el que no,<br />

pos que ahueque el ala ¡órale, rápido!; (BDE).<br />

orden; (1) ¡A la ~, citosl., lid. (Am): Ano, pane!; př.: a la orden lo dice lo mismo el de la ventanilla<br />

del banco que la púdica muchacha; (BDE).<br />

ordenar, tr/intr. (← angl.) (1) (Mex): požádat, poprosit; př.: ordenaron té y pan de dátiles; (BDE).<br />

ordeña, f. (1) (StřAm, Mex): dojení; př.: el dinero de la ordeña de sus vacas; (BDE).<br />

oreja, m., lid. (1) (Mex): donašeč, udavač; př.: siete miembros entre los cuales había un «oreja», un<br />

infiltrado a sueldo de Gobernación; (BDE).<br />

orejero, -a, m., lid. (1) (Chil): donašeč, udavač; př.: creemos que los culpables son los orejeros del<br />

Gerente General; (BDE).<br />

orejón, m. (1) (Am): Incký soudce; př.: el brazo ejecutor de la autoridad incaica eran los orejones,<br />

seres temibles, que cumplían y hacían temer las leyes a rajatabla; (BDE).<br />

orfanatorio, m. (1) (Mex): sirotčinec; př.: a buscar por los orfanatorios de Michoacán y de todo el<br />

Bajío; (BDE).<br />

29


oriental, adj., m/f. (1) (Urug): uruguayský, Uruguayec; př.: el pueblo oriental está constituido por<br />

emigrantes desde el comienzo de la historia de nuestra querida patria, y hoy las nuevas<br />

generaciones de orientales siguen sintiendo en sus venas; (BDE).<br />

orillar, tr. (1) (Mex): podněcovat, povzbuzovat, dohnat k; př.: ya que su religión evangelista lo<br />

orillaba a combatir a los paganos y herejes; (BDE).<br />

orillas, f., pl. (1) (Mex): ven, předměstí; př.: Arrabales, afueras de un población; (BDE).<br />

orillero, -a, adj., m/f. (1) (LaPla): předměstský, z předměstí; př.: el choclo perdió la connotación<br />

orillera; (BDE).<br />

orinoquense, adj., m/f. (1) (Ven): obyvatel oblasti řeky Orinoko, orinocký; př.: en las aguas<br />

tranquilas de los caños orinoquenses; ■ Var.: orinoqueño; (BDE).<br />

orinoqueño, -a, viz: orinoquense; (BDE).<br />

oripopo, m. (1) (Ven): kondor krocanovitý; ► Cathartes aura; př.: el Oripopo está considerado como<br />

uno de los mejores planeadores; (BDE).<br />

orita, viz: ahorita; (BDE).<br />

ostión, m. (1) (Mex): velká ústřice; př.: entonces con su machete mi papá arrancaba las grandes<br />

ostras, las abría y en la misma concha comíamos los ostiones porque están vivitos, fresquecitos; (2)<br />

(Chil): hřebenatka, škeble; př.: molusco con dos conchas iguales veteadas en forma de abanico<br />

abierto; (BDE).<br />

ostionería, f. (1) (Mex): obchod s mořskými plody; př.: Rodrigo se guareció bajo el toldo de una<br />

ostionería; (BDE).<br />

otate, m. (← nah.) (1) (Mex): rákos; př.: había una cama de otate, y un equipal en que estaban las<br />

ropas de ella; (BDE).<br />

otomí, adj., m/f. (1) (Mex): otomí; ► indiánský kmen ve Střední americe; (BDE).<br />

overol, m., pl. (← angl.) (1) ~es (Mex): overal, kombinéza; př.: estaban cubiertas del polvo del taller<br />

y usaba overoles viejos sin camisa; (BDE).<br />

30


3.8. P (pabellón - pizcar)<br />

________________________________________________________<br />

pabellón, m. (1) (Ven): pokrm z rýže, prošpikovaného masa a fazolí; (BDE).<br />

¡Pácatelas!, citosl., lid. (1) (Mex): kdo to jakživ viděl!; př.: Pácatelas. 2.30 de la tarde [programa de<br />

televisión]; (BDE).<br />

paceño, -a, adj., m/f. (1) (Bol): z La Paz; př.: los pilotes paceños de karting; (BDE).<br />

Pachamama, f. (← keč.) (1) (Arg, Bol, Chil, Per): bohyně Země; př.: le vino la desgracia por no<br />

hacerle el convido de guiso de guanaco a la Pachamana; ■ Var.: pachamama; (BDE).<br />

pachamama, viz: Pachamama; (BDE).<br />

pachamanca, f. (← keč.) (1) (Bol, Per): grilované maso na kameni; př.: ya estaban listas las piedras<br />

para la pachamanca; (BDE).<br />

pachanga, f., lid. (← nah.) (1) (StřAm, Mex, Ven): flám, párty; př.: -oye ¿y los gringos se interesan<br />

por estas regiones? –mm, los gringos, hay de todo, sí se interesan, les gusta todo lo que sea<br />

pachanga, eso sí; (BDE).<br />

pachanguero, -a, adj., lid. (1) (Mex): rozjařený; př.: el doble humor melancólico y pachanguero;<br />

(BDE).<br />

pachuco, -a, m/f. (1) (Mex): mexický přistěhovalec v Texase; př.: como es sabido, los pachucos son<br />

bandas de jóvenes, generalmente de origen mexicano, que viven en las ciudades del Sur y que se<br />

singularizan tanto por su vestimenta como por su conducta y su lenguaje; (2) (Mex): dialekt<br />

mexických přistěhovalců v Texase; (3) adj., m/f. (Mex): křiklavě oblečený člověk; př.: no le gustaba<br />

andar muy pachuco, ni pelarse como tarzán, ni nada. Vestía correctamente, andaba muy limpio;<br />

(BDE).<br />

paco, -a, adj., m/f., lid. (← keč.) (1) (Chil, Ekv, Bol): četník; př.: los pacos estos se defienden como<br />

machos; (BDE); (2) (LaPla): balík, balíček peněz; (BDE).<br />

Pacto Andino, m. (1) (Am): Andské společenství národů; (BDE).<br />

pacú, m. (1) (LaPla): sladkovodní ryba; ► velkého rozměru a velmi chutný na maso; (BDE).<br />

paddle, m. (1) (LaPla): paddle tenis; př.: practica algunos deportes como tenis y paddle para evitar la<br />

gordura; (BDE).<br />

padre; (1) su señor ~ / su papá (Mex): viz: mamá, madre, papá; ► v Am se preferuje forma su señor<br />

padre a su papá než su padre; ■ Var.: papá; (BDE).<br />

padrísimo, adj., lid. (1) (Mex): skvělý, báječný, bezvadný; př.: Acapulco era padrísmo hace veinte<br />

años; (BDE).<br />

padrón, m. (1) (Chil): poznávací značka (u auta); př.: detenido un hábil ladrón de vehículos, tenía<br />

padrón otorgado en Olmué; (2) (Urug): rejstřík, číslo šarže; př.: aquellos contribuyentes cuyas<br />

propiedades tienen padrón terminado en «3»; (BDE).<br />

padrote, m. (1) (Ven): hřebec, plemeník; př.: a mi papá se le ocurrió, compró dos semantales y dos<br />

cochinos, ¿no?, dos padrotes, para llevarlos para la hacienda; (2) lid. (StřaAm, Mex): pasák, kuplíř;<br />

př.: como traidoras putas viejas escondemos el dinero en la bolsa del padrote desdeñoso; (BDE).<br />

pago(s), m., pl. (1) (Bol, Chil, LaPla, Arg): kraj, oblast, region; př.: a los paisanos de mis pagos; a la<br />

gente de estos pagos no parecía importatrle nada de nada; (BDE).<br />

pago, -a, adj. (1) (Am): zaplacený, splacený; př.: no tiene que pagar franqueo o estampillas citando<br />

este código de respuesta paga; (BDE).<br />

paila, f. (← keč.) (1) (Kub): pánev (kuchyňská pomůcka); př.: el caballo echó a galopar en un salto,<br />

derribando las pailas de una mondonguera; (2) (Chil): volské oko; př.: y después preparó una paila<br />

común de huevos revueltos con tomate; (BDE).<br />

país; m. (1) ~ nacional (Ven): o politice: nevyjadřující se většina obyvatel; (2) ~ político (Ven):<br />

menšiny s rozhodovací pravomocí; (BDE).<br />

paisa, adj., m/f. (1) (Kol): obyvatel provincie Antioquia; př.: los paisas están interesados en<br />

conseguir; (2) (Kol): obyvatel Medellínu; př.: otra vez, el metro paisa se puede enredar; (BDE).<br />

paisanada, f., lid. (1) (LaPla): skupina rolníků; př.: sufrí la ilusión de que toda la paisanada no tenía<br />

más razón de ser que la de sus manos, inhábiles en el ocio; (BDE).<br />

paisanaje, m. (1) (LaPla): skupina rolníků; př.: ¿No sos el gringo bolichero que con hipotecas y<br />

trampas robó la tierra del piasanaje?; (BDE).<br />

31


paisano, -a, m/f. (← it.) (1) (Arg): rolník; př.: a los paisanos de mis pagos; (BDE).<br />

paisito, m., lid. (1) (Urug): zdrobnělina pro Uruguay; př.: es doloroso destacar la inmensa cantidad de<br />

cultos que florecen en «el paisito» como hongos luego de la lluvia; (BDE).<br />

paja; (1) ~ brava, f. (Chil): tráva v náhorní plošině; př.: los arenales, tapados por la paja brava;<br />

(BDE).<br />

pájaro; (1) ~ bravo, -a, m/f., lid. (Ven): vychytralý, chytrák, šibal; př.: la pájara brava esa estafó a<br />

todo el mundo con su rifa; (BDE).<br />

pajonal, m. (1) (Arg): často zaplavovaná oblast v rovině; (BDE).<br />

palangre, m/f. (1) (Ven): úplatek v tisku; (BDE).<br />

palapa, f. (1) (Mex): atalea kamenná; ► Attalea cohune, kokosová palma z pobřeží Nayarit, listy se<br />

využívají na pokrytí domorodých přístřešků; př.: alrededor de una mesa y bajo una palapa se<br />

reunieron un grupo de sus amigos para despedir el año; (2) (Mex): list palmovníku; př.: iba rumbo a<br />

la cabecera municipal de Chicoasén, a vender una carga de palma para la construcción de palapas;<br />

(BDE).<br />

palenque, m. (1) (LaPla aj.): kůl na přivázání koně; (2) (Mex): aréna pro kouhoutí zápasy; př.: en<br />

determinadas regiones del país existen palenques, en donde se escenifican peleas de gallos; (BDE).<br />

paleta, f. (1) (Mex): nanuk, lízátko; př.: Pancho «Bicicleta», con mi palito de paleta helada, ya seca<br />

pero aún pegajosa de almíbar; (BDE).<br />

paletería, f. (1) (Mex): zmrzlinářství; (BDE).<br />

paliacate, m. (1) (Mex): barevný šátek; př.: con un paliacate atado al cuello; (BDE).<br />

palier, m. (← fr.) (1) (LaPla): odpočívadlo; př.: los dos desconocidos la abordaron en la sombra del<br />

palier; (BDE).<br />

palillo, m. (1) (Chil): jehlice na pletení; př.: sabían el arte de tejer a palillos; (2) (Urug): kolíček na<br />

prádlo; př.: las revistas de actualidades cuelgan debajo prendidas con palillos de ropa; (BDE).<br />

palo; (1) ~ de (guayaba/hule etc.), m. (Am): strom, keř; (2) ~ de china (Portor): pomerančovník; (3)<br />

~ de ..., citosl., lid. (Ven): opravdový; pravý muž, chlapák; př.: ¡palo de hombre!; ¡palo de casa!;<br />

¡palo de discurso!; ¡palo de película!; (4) ~ (Ven): sklenka; př.: le sirvieron un palo doble de caña<br />

blanca; (5) echar unos ~s, lid. (Ven): dát se pár skleniček; př.: [a] él le gustaba mucho echarse unos<br />

palos; (6) echarse un ~/palito, vulg. (Mex): šukat; (BDE).<br />

palomita, f. (1) (Mex): značka pro úspěch, souhlas (); odfajfknutí; př.: entonces sacaba otra lista de<br />

su cartapacio y la iba diciendo lentamente, poniendo una palomita o una cruz al lado de cada<br />

nombre; (2) cuello ~, m.(Arg): stojáček; př.: el negro del cuello de palomita había terminado de<br />

espulgarse; (BDE).<br />

palta, f. (← keč.) (1) (Arg, Bol, Chil, Per): avokádo (plod); př.: se ha generalizado el nombre de<br />

aguacate, pero no se ha olvidado por completo el quichua de palta; (BDE).<br />

palto, m. (← keč.) (1) (Arg, Bol, Chil, Per): avokádo (strom); př.: la copa de un gran palto se movía<br />

lentamente; (BDE).<br />

paltó, m. (← fr.) (1) (Ven): paleto; př.: vendrá caminando ahora por la acera, el paltó doblado sobre<br />

el hombre; (BDE).<br />

paltó-levita, m. (1) (Ven): žaket; př.: acepillando el viejísimo paltó-levita de su boda; (BDE).<br />

PAMI / Pami, m. (1) (Arg): argentinský institut sociálních služeb pro důchodce a penzisty; ►<br />

Instituto Nacional de Servicios Sociales para Jubilados y Pensionados; PAMI = Por una Argentina<br />

con Mayores Integrados; př.: acabamos de hablar con la Tesorería del Pami; (BDE).<br />

pampa, adj., m/f. (1) (Arg, Chil, Ven): indián žijící v oblasti pampa; (BDE).<br />

pampero, m. (1) (LaPla, aj.): studený jižní vítr; př.: la tempestad se desencadenó finalmente en toda<br />

su furia: un pampero salvaje y helado barría la playa; (BDE).<br />

pampino, -a, adj., m/f. (1) (Chil): pampský, z Pampy; př.: un pampino que lleva el desierto<br />

cartografiado en la piel de la cara; (BDE).<br />

pamplona, f. (1) (Urug): plněná masová rolka; (BDE).<br />

PAN, m. (1) (Mex): mexická opozičná strana; ► Partido de Acción Nacional; př.: el PAN es el<br />

heredero del antiguo Partido Conservador y de la tradición católica mexicana; (BDE).<br />

pan; m. (1) ~ dulce (LaPla): sladký chléb; ► oválného tvaru; (2) ~ lactal (Arg): toastový chléb; př.: a<br />

la noche el menú cambió por guiso de pollo, avena, puré y chauchas, pan lactal, y la taza de café<br />

con leche; (3) ~ pebete (LaPla, aj.): rohlík; (4) ~ tostado (Mex): toast, topinka; (BDE).<br />

32


pana; (1) quedarse en ~, (← fr.) f. (Chil): mít poruchu; př.: fuimos a probar un auto que él estaba<br />

arreglando y resulta que nos quedamos en pana; (← map.) (2) (Chil): játra; př.: jamás se supo que<br />

tuviera hígado o pana; (BDE).<br />

panceta, f. (← it.) (1) (Arg): prorostlá slanina; př.: cereales, jamón o panceta con huevos; (BDE).<br />

pancita, f. (1) (Mex): dršťky; př.: el propietario de la taquería «Tacoatl» con buena pancita, maciza,<br />

lomo y aguas frescas, tiene resueltos sus problemas de venta; (BDE).<br />

pancito, m. (1) (Urug): houska, bulka, žemle; př.: dos meses más allá, había otro solitario. Tenía el<br />

ceño fruncido, partía los pancitos a puñetazos; (BDE).<br />

pancho, f. (1) (LaPla): hot dog, párek v rohlíku; př.: sandwich hecho con una salchicha en un pancho;<br />

(BDE).<br />

pánel, f. (← angl.) (1) (Mex): dodávka, dodávkový vůz; př.: llegamos en un pánel; (BDE).<br />

panela, f. (1) (Kol, Per, Ven): kostičky hnědého cukru; (2) (Mex): měkký sýr; (BDE).<br />

panetón, m. (← it. panettone) (1) (Urug): sladký rohlík; (BDE).<br />

panga, f. (1) (Mex): motorový člun; př.: en tiempo de lluvias sólo pueden salir de sus casas en<br />

lanchones o pangas de fondo plano; (BDE).<br />

panista, adj., m/f. (1) (Mex): přívrženece mexické politické strany PAN; př.: Víctor Correa Rachó – el<br />

panista que arrebató Mérida al PRI hace tres años; (BDE).<br />

panocha, f. (1) (Mex): hnědý cukr (sladkost); př.: mirando los jamoncillos, las cajetas y las panochas<br />

de una dulcería; (2) vulg. (Mex): kunda, hajzl, kurva; (BDE).<br />

panqueque, m. (← angl.) (1) (Chil): palačinka; př.: se prepara la masa para hacer una especie de<br />

panqueque con dos huevos; (BDE).<br />

pantaleta(s), f., i pl. (1) (Mex, Ven): dámské kalhotky; př.: una mujer en pantaletas ay chica sin<br />

sostén ni nada; (BDE).<br />

pantallar, intr., lid. (1) (Ven): ukázat se, předvést se, vychloubat se; př.: hay como una especie de<br />

competencia del que más viaje, más puede pantallar; ■ Var.: pantallear; (BDE).<br />

pantallear, viz: pantallar; (BDE).<br />

pantallero, -a, adj., m/f., lid. (1) (Ven): vychloubačný člověk; (BDE).<br />

panteón, m. (1) (Mex): hřbitov; př.: el cortejo llegó lentamente al panteón municipal de Magdalena;<br />

(BDE).<br />

pantimedia(s), f., pl. (1) (Mex): punčocháče, punčochy; př.: ahora andan de mini, guiados por Ariel<br />

el abonero, quien sigue los dictados de la moda y trae, entre sus tesoros, pantimedias; (BDE).<br />

pantry, m. (← angl.) (1) (Ven): spíže, spižírna; př.: resultaría difícil erradicar algunos términos que<br />

se han integrado al español de Venezuela, como son: clóset, pantry, suéter; (BDE).<br />

pants, m. (← angl.) (1) (Mex): tepláková souprava; př.: entró la señora enfundada en pants; (BDE).<br />

papa, f. (← keč.) (1) (Arg): brambora; (2) ~s fritas (de bolsa), pl. (Mex): hranolky; př.: llevaban<br />

bolsas de papas fritas; (BDE).<br />

papá, viz: padre; (BDE).<br />

papachador, -a, m/f. (1) (Mex): povzbuzující, posilující; (BDE).<br />

papachos, m., pl. (← nah. papatzoa) (1) (Mex): pohlazení; př.: hacer mimos, caricias, papachos;<br />

(BDE).<br />

papagayo, m. (1) (Ven): papírový drak; (BDE).<br />

papas mayo, viz: mayo; (BDE).<br />

papel; (1) ~ confort, m. (Chil): toaletní papír; př.: ¡dios mío! ¡no me diga que no hay papel confort!;<br />

(2) ~ de / para armar, m. (LaPla): tabákový papír; (3) ~ madera, m. (Arg, Chil): kartón; př.:<br />

compraron varios pliegos de papel madera para confeccionar las maquetas; (4) ~ sanitario, m.<br />

(Kub, Mex): toaletní papír; př.: lo vistieron con papel sanitario que habíamos guardado durante seis<br />

meses, porque era verde; (5) ~ tualé (← angl.) (Ven): toaletní papír; př.: el término híbrido, papel<br />

tualé, todavía se impone en el lenguaje habado y familiar; (BDE).<br />

papelero, m. (1) (Mex): kamelot; př.: a unos pasos de su casa un papelerillo gritaba las Noticias y el<br />

Gráfico; (BDE).<br />

papelón, m. (1) (Ven): sladký chléb; př.: se cuenta de un paramero que acostumbraba a comer<br />

papelón todas las noches; (BDE).<br />

paquete, -ta, m/f., lid. (1) (LaPla): elegantní, vkusný člověk; př.: detrás del mostrador surge la<br />

Celina, y detrás de ella Mabel muy paqueta; (BDE).<br />

33


para; (1) al / a un cuarto ~ la(s); 20 (etc.) minutos ~ la(s) (Kol, Mex, Chil, aj.): třičtvrtě na (hodina);<br />

za 20 (atd.) minut tolik a tolik hodin; př.: -qué chistoso que tres veces por semana al cuarto para las<br />

seis recoges a un tal Sergio de la Vega; -es muy tarde, son veinticinco para las tres; (2) ~ + yo (etc.)<br />

+ inf., lid. (Portor, Ven): viz: para que yo (etc.) + subj.; př.: su padre pensó que para un muchacho<br />

de la categoría de Ch. estudiar ciencias puras, como él decía, era muy poco práctico; (BDE).<br />

paracaidismo, m., lid. (1) (Mex): nelegální obléhání půdy; př.: los golpes demográficos que Tijuana<br />

recibe a diario se traducen en la proliferación de zonas de paracaidismo ... los cinturones de miseria<br />

ahogan a la ciudad; (BDE).<br />

paracaidista, m., lid. (1) (Mex): nezákonný osadník, squater; př.: el Ejército Desaloja a los<br />

«Paracaidistas», invadieron seis Predios Ganaderos en Durango, desalojaron hoy a grupos de<br />

campesinos que habían invadido seis predios ganaderos en Durango; (BDE).<br />

parada, f. (1) (Ekv, LaPla): elegantnost, vytříbenost; př.: -Párate bien y bogá [en la canoa]con<br />

cuidado, no parecés criollo, tienes parada de serrano; (BDE).<br />

paradero, m. (1) (Arg, Chil, Per): zastávka; př.: interceptaron un microbús en el sector del paradero<br />

15 de Santa Rosa; (BDE).<br />

parado, -a, adj. (1) (Arg, Salv, aj.): vstoje, ve stoje, stojící; př.: -Un día llegué a estar catorce horas<br />

parado [de centinela]; (BDE).<br />

paragolpe, paragolpes, m. (1) (LaPla): nárazník, nárazníky; př.: buscó la manija en la cabina, luego<br />

fue hasta el paragolpes delantero y la colocó con dificultad; (BDE).<br />

páramo, m. (1) (Ven, aj.): pustina v Andách, vyšší jak 2 800 m; (BDE).<br />

parameño, -a / paramero, -a, adj., m/f. (1) (Ven, aj.): obyvatel pustiny páramo; (BDE).<br />

parar, tr/intr. (1) (Arg, Urug, aj.): zvednout, zvedat; př.: -el avión se alejó y nosotros seguimos en el<br />

piso, unos segundos, todos en silencio, nos empezamos a parar; el perros se sienta sobre las patas<br />

de atrás y para las orejas; (2) ~se¹; zvrat. (Am): vstát, zvednout se; (3) ~se², zvrat. (Mex): vstát z<br />

postele; př.: todos los días me paro a las siete; (4) ~ (bolas), lid. (Kol, Ven): poslouchat, dát na; př.:<br />

nuestra arma principal y a la cual ustedes le paran, es el sufragio; (BDE).<br />

parejero; (1) hotel ~, m. (Chil): hodinový hotel; př.: los hoteles parejeros se llenan a la hora del<br />

almuerzo y los restaurantes no tienen cabida; (2) ~, -a, adj., m/f., lid. (Ven): kariérista, snob; (BDE).<br />

parejo, adv. (1) (Mex): stejně, také, rovněž, nápodobně; př.: si todos jalamos parejo, si todos hacemos<br />

nuestro propio papel en esta gran cruzada nacional; (2) viz: jalar; (BDE).<br />

parihuela (de mariscos), f. (1) (Mex, aj.): pokrm s mořskými plody; př.: un «chupe» de camarón<br />

(crema concentrada de pescado y camarón) y parihuela de mariscos (guisado de camarón, pulpo,<br />

calamar, almejas, callo, cangrejo y pescado); (BDE).<br />

parlante, m. (← it.) (1) (Arg): tlampač, amplion, reproduktor; př.: fuera de la playa, los parlantes<br />

empezaron a vocear propaganda; (2) (Kol, aj.): hudební reproduktor; př.: a veces he viajado en<br />

buses que llevan el radio del chofer a todo volumen con parlante adelante y atrás; (BDE).<br />

parque, m. (1) (Mex): munice, střelivo; př.: les entregan AK-47 y R-15, así como parque; (BDE).<br />

parqueadero, m. (1) (Ven): parkoviště; př.: y la profusión de parqueadores donde parquean los<br />

carros, es decir, estacionan los automóviles; (BDE).<br />

parquear, tr. (1) (Dom): zaparkovat, parkovat; př.: parqueó su Chevrolet, es decir, el carro de su<br />

padre, en frente de la casa; (BDE).<br />

parrampán, m., lid. (1) (Pan): výstřední, afektovaný člověk; př.: tampoco parrampán significa<br />

exactamente «tonto» o «payaso»; más bien nuestro pueblo adjetiva de tal modo al tipo petulante o<br />

cursi; (BDE).<br />

parrilla, f. (1) (Chil): střešní nosič, zahrádka u auta; př.: ajustan sus pertenencias en la parrilla del<br />

automóvil, para iniciar el viaje de regreso; (2) (Arg): gril restaurant, gril bar; př.: un intento de robo<br />

a una parrilla en Villa del Parque; (BDE).<br />

parrillada, f. (1) (Arg): gril restaurant, gril bar; (BDE).<br />

parrillero, -a, m/f. (1) (Ven): motorkář, pasažér; př.: la mencionada mujer viajaba como «parrillera»<br />

en una moto; (BDE).<br />

parrón, m. (1) (Chil): révové loubí; (BDE).<br />

parronal, m. (1) (Chil): révové plantáže; př.: la destrucción de varias hectáreas de parronales de uva<br />

de exportación; (BDE).<br />

parte; (1) sacar ~ a alguien (Chil): pokutovat za přestupek; př.: una pareja de carabineros, situada<br />

en un lugar estratégico, se dedicaba a sacar partes por no detención ante disco Pare; (2) mandarse<br />

34


la ~, lid. (Chil, LaPla): předvést, vytahovat se; př.: en el Parlamento, donde todos quieren mandarse<br />

la parte; (BDE).<br />

partero, m. (1) (Mex): porodník; př.: cuando nací se asustó el partero; (BDE).<br />

parvada, f. (1) (Mex): hejno ptáků; houf; dav; př.: una parvada de palomas; cada año llegan en<br />

parvadas y se aposentan en las calles; (BDE).<br />

pasabocas, m. (1) (Kol): tapas; př.: no acababa de consumir el whisky cuando ya el barman le<br />

cambiaba el vaso y renovaba los pasabocas; (BDE).<br />

pasacalle, m. (1) (Arg, Kol): politický transparent; př.: los pasacalles volverán a aparecer un<br />

kilómetro más adelante, a 500 metros y finalmente 200, con el fin de que los automovilistas no<br />

empiecen a salirse del carril y a producir la congestión; (BDE).<br />

pasadores, m., pl. (1) (Per): tkaničky od bot; př.: detrás de él, el resto, también amarrados y con los<br />

zapatos sin pasadores; (BDE).<br />

pasaje, m. (1) (Mex): jízdenka; př.: en la terminal de autobuses por lo menos tres mil personas<br />

demandan pasajes; (2) (Mex): cestující, pasažér; př.: [los taxistas] bajando pasaje a media avenida;<br />

(BDE).<br />

pasajero, -a, m/f. (1) (Chil, Kol): cestovatel, turista; př.: el pasajero llegó y pidió una suite, le<br />

mostraron la única que nos iba quedando y no le gustó; (BDE).<br />

pásale / pásele, lid. (1) (Mex): vejdi, vejděte, vstup, vstupte; př.: pásale a tu humilde casa; (BDE).<br />

pasante, m/f. (1) (Mex): titulovaný profesionál; př.: porcentajes altos de pasantes se quedan como<br />

tales; (BDE).<br />

pasapalos, m. (1) (Ven, Mex): tapas; př.: lo que en España llaman tapas, en la Argentina ingredientes<br />

y en Venezuela pasapalos; (BDE).<br />

pasar; (1) pase usted / pasen ustedes (Mex): ovšem, samozřejmě, prosím; ► kladná reakce na<br />

předešlý výklad; př.: –con su permiso. –pase usted; -voy a buscarla. con permiso, licenciado. –pase<br />

usted; (BDE).<br />

pasarla / irla pasando, lid. (1) (Mex): řízení, dostání se do; př.: -apenas si alcanza para irla pasando;<br />

(BDE).<br />

pascualina, f. (1) (LaPla): špenátovo sýrová omeleta; př.: sirvieron la torta pascualina, las pastas, el<br />

estofado; (BDE).<br />

pascuense, adj., m/f. (1) (Chil): z Velikonočních ostrovů; (2) m. (Chil): jazyk, kterým se mluví na<br />

Velikonočních ostrovech; př.: le escucho conversar en pascuense con la azafata; (BDE).<br />

paseante, m. (1) (Mex): rekreant; př.: prestaron servicios de auxilio y asistencia vial a 23 millones<br />

938,643 paseantes que se han movilizado; (BDE).<br />

pasillo, m. (1) (Kol): tanec podobný valsu, ale rychlejšího rytmu; př.: ellos le compusieron un pasillo<br />

que se llamaba La Loca Margarita; (BDE).<br />

paso; (1) ~ bajo nivel, m. (Chil): podchod, podjezd; př.: preocupación alcaldicia por los pasos bajo<br />

nivel; (BDE).<br />

pastel; (1) ~ de choclo, m. (Chil): dušený pokrm z kukuřice a kuřecího masa; (BDE).<br />

pasto, m. (1) (Per): tráva, trávník; př.: sobre el pasto, al pie de los árboles, parejas o familias enteras<br />

toman el fresco de la noche; (BDE).<br />

pastorela, f. (1) (Mex): vánoční pastorela, pastorála, hra; (BDE).<br />

pasudo, -a, adj. (1) (Kol, Mex, Ven): kudrnatý; př.: le acarició la cabeza, sedoso el pelo pasudo;<br />

(BDE).<br />

pata, m/f.. (1) (Per): kamarád, chlápek; př.: -Usted no haga caso, quédese allí, ese ʻpataʼ no es nadie;<br />

(2) f. (Chil): období, etapa; př.: se inicia así la segunda pata del plan con vistas al mundial de<br />

México; (3) ~ s; f., pl., lid. (Chil): drzoun, huba nevymáchaná, sprosťák; př.: el tío de su amigo tiene<br />

hartas patas; apenas me lo presentan me pidió cien escudos prestados; (4) ~ de perro, lid. (Chil):<br />

tulák, vandrák, vagabund; př.: yo, que soy un nino «pata de perro», vengo llegando de matar<br />

lagartos en las salitrerías viejas; (BDE).<br />

patada; (1) ~ s de ahogado, f., pl., lid. (Mex): stav bezmoci, zoufalství; (BDE).<br />

patagón, -a, adj., m/f. (1) (Chil): patagonský; př.: a los numerosos fuegos de los patagones; (BDE).<br />

pateadura, f. (1) (Chil, Per, LaPla): kopnutí, kopanec, šlápnutí; (BDE).<br />

patear, tr/intr. (1) (Chil, Per, LaPla, aj.): kopnout; (BDE).<br />

patente, f. (1) (Chil, LaPla): poznávací značka; př.: -El otro día en Reñaca había puros autos con<br />

patente argentina y sólo un chileno que tenía patente de acá; (2) (LaPla, aj.): silniční daň; (BDE).<br />

35


paterrolismo, m., lid. (1) (Ven): nezájem, lhostejnost; př.: hay un paterrolismo presidencial frente a<br />

la deuda y la corrupción; (BDE).<br />

patilla, f. (1) (Ven): meloun vodní; ► Citrullus vulgaris; př.: Bs. 16 me cobraron por sólo ¼ kilo de<br />

patilla; (BDE).<br />

pato; (1) quedar ~ (Arg): zůstat bez peněz; (2) ser el ~ de la boda (Arg, Chil): zaplatit účet; př.: -Yo<br />

no veo un pato de la boda. El ministro en visita tendrá que decidir; (BDE).<br />

patota, f. (1) (LaPla, Ven): pouliční gang; př.: a la hora de la verdad, el poder pone en movimiento a<br />

las patotas. Formados por militantes de la Juventud Peronista son la fuerza de choque de; (BDE).<br />

patotero, -a, m/f. (1) (LaPla, Ven): člen gangu; př.: dictó auto de detención por homicidio en riña a<br />

cinco patoteros; (BDE).<br />

patrullero, m. (1) (Chil, LaPla): policejní auto; př.: al cruzar [la Avenida] Scalabrini Ortiz [el coche]<br />

fue chocado por un patrullero de la Comisaría 25ª que iba por la avenida; (BDE).<br />

pava, f. (1) (Chil, LaPla, aj.): čajová konvice na maté; př.: -Cuidado que no se te hierva el agua,<br />

después el mate se quema y no sirve (la pava empieza a echar humo); (2) lid. (Ven): smůla, neštěstí;<br />

př.: ¡y haz algo contra la pava que está acabando conmigo!; (BDE).<br />

pavada(s), f., pl., lid. (1) (Per, LaPla): blbost, blbosti; př.: durante años yo cedí en todo, desde cosas<br />

importantes hasta pavadas, como dejar de ver una película porque a él no le gustaba; (BDE).<br />

pavo, m. lid. (1) (Chil): černý pasažér; př.: un equipo de siete pavos fue descubierto a bordo del<br />

mercante panameño «Felipe»; (BDE).<br />

pay, m. (← angl.) (1) (Chil, Mex, Ven): sladký koláč nebo piroh; př.: -Yo quiero pay de manzana; (2)<br />

~ de queso (Mex): cheescake; (BDE).<br />

paya, f. (1) (Chil): improvizovaná píseň; př.: aquí van a ser los concursos de tonás, payas y checas;<br />

(BDE).<br />

payada, f. (1) (LaPla, aj.): zpěv improv. zpěváka; (BDE).<br />

payador, m. (← keč.) (1) (Chil, LaPla): improvizující zpěvák; (BDE).<br />

payo, -a, adj., m/f., lid. (1) (Mex): křupan, balík; př.: con cara de payo en misa y con ojeras de<br />

mapache; (BDE).<br />

PBI, m. [Š: ʻProducto Interior Brutoʼ] (1) (Per, LaPla): hrubý národní/domácí produkt; ► Producto<br />

Bruto Interno; (BDE).<br />

PDC, m. (1) (Arg, Bol, Chil, Kost, Per, Salv): křesťansko-demokratická strana; př.: el PDC busca<br />

lanzar cuanto antes la campaña por las elecciones libres; (BDE).<br />

pebete, -a, m/f., lid. (1) (LaPla): kluk, holka; př.: las viejas se adormilan en sillones, mientras las<br />

pebetas bailan hasta echar los bofes; (BDE).<br />

pebre, m. (← kat.) (1) (Chil): pikantní lehká omáčka; př.: se sirven con pebre, salsa típica compuesta<br />

de cebolla picada muy fina, cilantro, limón, sal y agua; (BDE).<br />

peceto, zájm. (← it., ʻpeshettoʼ) (1) (Arg): nejlepší část hovězí kýty; ■ Var.: pesceto; (BDE).<br />

pedacería, f. (1) (Mex): kusy; př.: la barda de cantera está erizada de filosa pedacería de botellas;<br />

(BDE).<br />

pedir; (1) ~ + inf., lid. (← angl.) [Š: ʻpedir que + subj.ʼ] (Mex): požádat aby; př.: Juan Carlos Larios<br />

le pidió investigar el crimen; por eso me pidió investigar; (BDE).<br />

pedo, m., lid. (1) (Mex): problém; př.: yo te doy el consejo, es tu pedo si lo tomas o lo dejas; (BDE).<br />

pedregullo, m. (← port.) (1) (Chil, LaPla): štěrk; př.: antes de la puesta de sol su madre había regado<br />

los canteros y los caminos de pedregullo; (BDE).<br />

pehuén, m. (← map.) (1) (Arg, Chil): blahočet čilský; ► strom Araucaria imbricata; (BDE).<br />

pehuenche, adj, m/f. (← map.) (1) (Chil): osoba z jižních And; ► příslušné adjektivum od<br />

indiánského kmene pehuenche, kteří obývali západní část And, od města Chillán až po Valdivia;<br />

(BDE).<br />

peinador, -a, m/f. (1) (Mex): kadeřník, kadeřnice; př.: la señora de sociedad va con su peinador y le<br />

cuenta; (BDE).<br />

peinilla, f. (1) (Kol, Ven): mačeta; (BDE).<br />

pelada; (1) la Pelada, f., lid. (Arg, Chil): smrtka; př.: ya no me queda nada más que esperar el golpe<br />

de la campana, el último toque, la pelá; (BDE).<br />

peladez, f. (1) (Mex): sprosté slovo, nadávka; (BDE).<br />

peladero, m. (1) (Chil, Kol): pustina, poušť; př.: me llevan a la dehesa: los condominios y<br />

construcciones de lujo ocupan lo que fueran cerros y peladeros hace 25 años atrás; (BDE).<br />

36


pelado, -a, adj., m/f., lid. (1) (StřAm, Mex): chudý, ubohý, běžný; př.: ahora ve usted a los pelados en<br />

todas partes, sin el menor respeto, arrastrando sus huaraches por la Reforma; (2) lid. (Kol): mladý;<br />

př.: yo desde muy pelado he sido maloso; (BDE).<br />

pelambre, m., lid. (1) (Chil): pomlouvající, pomluvy, klepy; př.: la consabida pizca de pimienta que<br />

caracteriza al pelambrillo chilensis; (BDE).<br />

pelandrún, -una, adj., m/f. (1) (LaPla): darebák, padouch; př.: -¿Qué país tendríamos si el pelandrún<br />

de V... no hubiera sido tan flojo –suspiró el primero; (BDE).<br />

pelar, tr., lid. (1) (Mex): dát na koho; př.: hasta ese momento pelé el regalito que estaba junto a un<br />

cubierto; (2) ~ el ojo / los ojos (Ven): vytřeštit oči; př.: el norteamericano peló los ojos cuando le<br />

dijimos que; (BDE).<br />

pelear, tr. (1) (Mex): bojovat, bít se, usilovat o; př.: los capos pelean el mercado norteamericano, ya<br />

que por México cruza [el] 80 por ciento de la cocaína que se produce en Sudamérica; (BDE).<br />

pelón, m. (1) (Mex): přezdívka pro vládní vojáky; př.: los kepís de los pelones reverberaban con<br />

palidez rojiza; (BDE).<br />

pelota; (1) ~ dar a alguien, lid. (Chil, LaPla): všimnout si, všímat si; př.: no me dio audiencia, no me<br />

recibio y en resumen no me dio pelota; (BDE).<br />

pelotas, m., lid. (1) (LaPla): idiot, debil, kretén; (2) ..., ¡las ~!, citosl., lid. (LaPla): do prdele!, do řiti!;<br />

(BDE).<br />

pelotudez, f., vulg. (1) (LaPla): debilita; př.: y mandarse la parte de que sabía todo, y cuadro de<br />

honor y pelotudeces; (BDE).<br />

pelotudo, -a, adj., m/f., vulg. (1) (Arg, aj.): debil, blbec, idiot; př.: alguien me sacudió para<br />

despertarme. ¿Qué haces, pelotudo? Me cortaste el sueño le dije; (BDE).<br />

pelusa, adj., m/f., lid. (1) (Chil): dítě ulice; př.: fijé mis ojos en una pelusa delgaducha, descalzo, con<br />

camisa rota y desteñida; (BDE).<br />

PEMEX, (1) (Mex): Státní naftařská společnost Pemex; př.: el director de PEMEX habló. Negó que<br />

Petróleos Mexicanos sea insuficiente; (BDE).<br />

pena; (1) me da ~, lid. (Kol, Kub, Mex, Ven): stud, hanba, ostuda; př.: ¿no te da pena bostezar así?;<br />

(BDE).<br />

pendejada, f., lid. (1) (Ven): imbecilita, pitomost; př.: van a empezar a preguntar pendejadas, de qué<br />

murió, por qué no llamé al médico; (BDE).<br />

pendejo, -a, m/f., vulg. (1) (Mex, aj.): imbecil, debil, blbec; př.: «[en Colombia] me hacía mucha<br />

gracia el abuso de la palabra pendejo. Pendejo y pendejada están siempre a flor de labio. Muchas<br />

veces hasta con un sentido cariñoso. Oye, pendejo, ven para acá. Menuda pendejadda la de anoche.<br />

A mí pendejaditas, no»; (BDE).<br />

pendiente, m., lid. (1) (Mex): problém, znepokojení; př.: a ocuparse de otro pendiente más; (BDE).<br />

penetrar a, intr. [Š: ʻpenetrar enʼ] (1) (Mex): dostat se, proniknout, pochopit; př.: en cayuco hay que<br />

penetrar al pantano; (BDE).<br />

pensum, m. (← lat.) (1) (Kol): sylabus; př.: los planes de los cursos, lógicamente, tienen que estar<br />

ceñidos al ... al pensum oficial, y, usted sabe, el pensum oficial, el pensum de nuestra educación ...<br />

es un pensum obsoleto; (BDE).<br />

penthouse, m. (← angl.) (1) (Chil, Urug, Ven): ateliérový byt; (BDE).<br />

peoneta, viz: pioneta; (BDE).<br />

pepa, f. (1) (Per, Ven): zrnko, pecka, jadérko; př.: murió atragantado por una pepa de durazno;<br />

(BDE).<br />

pepenador, -a, m/f. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): vybírač popelnic, popelář; př.: los pepenadores,<br />

nombre que se les da a los recogedores de basura profesilanes; (BDE).<br />

pepenar, tr. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): vybírat popelnici; př.: los labios torcidos de una ebria que<br />

iba pepenando basura; (BDE).<br />

pepián; (1) ~ / pipián, m. (Mex): omáčka, salsa; ► z dýňových semínek, kukuřice a chili papriček;<br />

(2) (Per): pokrm; ► z paprikové omáčky a kukuřičného klasu, konzumuje se s masem nebo čerstvým<br />

sýrem; (BDE).<br />

pera, f. (1) (Chil): brada; př.: yo estuve tentado varias veces de darle un moquete en la pera; (BDE).<br />

percán, m. (← map.) (1) (Chil): plíseň, rez; př.: tenía un olor espeso a percán y a humedad; (BDE).<br />

pereza, f. (1) (Ven): lenochod; př.: encima de los árboles las ardillas negras y las inconmovibles<br />

perezas más satisfechas que nunca; (BDE).<br />

37


perica; (1) meterse una ~, f., lid. (Kol): opít se, ožrat se; př.: bueno, nos metimos, claro, una perica,<br />

porque imagínese media botella de vino por cabeza; (BDE).<br />

perico, m. (1) (Kol): káva s mlékem; př.: o bien le ofrecen un perico, que es un pequeño café con<br />

leche; (2) ~, -a, m/f., lid. (Chil): kluk, holka; př.: uno de los pericos se llama Caín; (3) m. (Ven):<br />

míchaná vajíčka s cibulí a rajčetem; (BDE).<br />

periférico, m. (1) (StřAm, Mex): okružní komunikace, vnější okruh; (BDE).<br />

permisionario, m. (1) (Mex): oficiální zástupce; př.: de enviar a concesionarios y permisionarios el<br />

material que el Estado quiera transmitir; (BDE).<br />

permiso; (1) con ~, viz: pasar, propio y suyo; (BDE).<br />

pernado, -a, adj., lid. (1) (Arg): s pěknýma nohama; př.: una se mata sirviéndolos toda la vida para<br />

que terminen enredándose con la primera atorranta bien pernada que les pase cerca; (BDE).<br />

perol, m. (1) (Ven): plechovka, konzerva; (BDE).<br />

perredista, adj., m/f. (1) (Mex): přívrženec politické strany PRD, příslušné adjektivum; př.: se<br />

postergó una reunión de perredistas con Zedillo; (BDE).<br />

perro; (1) ~ de agua, m. (Ven): vydra; př.: la nutria o perro de agua es como los niños: nunca se<br />

cansa de jugar; (2) viz: pata; (BDE).<br />

persa, m/f., lid. (1) (Chil): trh, obchod; př.: en el persa se venden platos de comida a quince pesos; (2)<br />

viz: mercado persa; (BDE).<br />

personería; (1) ~ jurídica, f. (Kol, LaPla): právnická osoba, právnický status; (BDE).<br />

personero, -a, m/f. (1) (Mex, Kol, aj.): veřejný mluvčí; př.: encumbrados personeros del régimen; la<br />

personera para la vigilancia de los servicios públicos; (BDE).<br />

pesa, f. (1) (Chil, Per): váha; př.: si la pesa indica otro peso que no sea el kilo; (BDE).<br />

pesceto, viz: peceto; (BDE).<br />

pesero, -a; (1) miscrobús ~, m/f. (Mex): kolektivní taxi; př.: al chocar un microbús «pesero» contra<br />

un muro de contención; (BDE).<br />

peso, m. (1) (Am): peso; ► měnová jednotka v Argentině, Kolumbii, na Kubě, v Chile, Mexiku,<br />

Dominikánské republice a Uruguyai, bývalá měna v Guatemale, Hondurasu, Panamě a Paraguayi;<br />

(2) ~ boliviano, m. (Bol): bolivijské peso; (BDE).<br />

pesumista, adj., m/f. (1) (Mex): vztahující se k politické straně PSUM; př.: el diputado pesumista<br />

destacó que; (BDE).<br />

petaca, f. (← nah.) (1) (Mex): kufr; př.: se fue derecho a donde estaba la cama y sacó de debajo de<br />

ella una petaca; (BDE).<br />

petatearse, zvrat., lid. (1) (Mex): zhebnout, natáhnout bačkory; př.: al morir una perosna<br />

extremadamente pobre, sus deudos envuelven el cadáver en un petate; (BDE).<br />

petipuás / pitipuás, m., pl. (← fr.) (1) (Portor, Ven): konzervovaný hrášek; př.: del tamaño de un<br />

petipuá; (BDE).<br />

petiso / petizo, -a, m/f. (1) (LaPla, aj.): malý koník; př.: llegué al corralón, enfrené mi petiso, lo<br />

ensillé y abriendo la gran puerta del fondo, gané la calle; (2) adj., m/f., lid. (Chil, Mex, Per, LaPla,<br />

aj.): maličký; př.: el Flaco bailaba con la más petisa y; (BDE).<br />

PGB, m. [Š: ʻPIBʼ] (1) (Chil): hrubý národní/domácí produkt; ► Producto Geográfico Bruto; př.:<br />

durante cinco de los seis años, el PGB creció a una tasa inferior a la histórica; (BDE).<br />

PGR, f. (1) (Mex): Úřad generálního prokurátora; ► Procuraduría General de la República; př.:<br />

coordinador de la Campaña Contra el Narcotráfico de la PGR; (BDE).<br />

piache / piachi, m. (1) (Ven): indiánský zaříkávač, léčitel nebo duchovní; př.: pero, hay un hombre, el<br />

piache, o el shamán, que puede hacerlo sin peligro; (BDE).<br />

PIB, m. (1) (Mex, aj.): hrubý národní/domácí produkt; ► Producto Interno Bruto; př.: una caída del<br />

Producto Interno Bruto (PIB) de 9.6%; (BDE).<br />

pibe, -a, m/f., lid. (← it.) (1) (LaPla): kluk, holka; př.: a algunos pibes, los de más guita, les llegaba<br />

cada tanto un giro del pueblo; la piba más linda del mundo; (BDE).<br />

picada, f. (1) (LaPla, aj.): tapas, chuťovka; (2) caer en ~ (Chil, Mex, LaPla): klesnout; př.: las<br />

reservas extranjeras de México habían caído en picada; (BDE).<br />

picadillo, m. (1) (Chil): tapas, chuťovka; př.: picadillo y trago gratis; (BDE).<br />

pícale, viz: picar; (BDE).<br />

38


picante, m. (1) (Bol, Chil, Ekv, Per): pikantní omáčka nebo dušený pokrm; př.: los hacendados de los<br />

pueblos pequeños contribuyen con grandes vasijas de chicha y pailas de picantes para las faenas<br />

comunales; (BDE).<br />

picantería, f. (1) (Bol, Chil, Kol, Ekv, Per): levná restaurace; př.: en las picanterías y chicherías;<br />

(BDE).<br />

picar; (1) ¡pícale! / ¡píquenle!, citosl., lid. (Mex): no tak!, honem!, no né!, ale!; př.: -¡Pícale,<br />

Leonardo!; (2) ~ el ojo (Ven): mrknout, zamrkat; př.: le salta uno de los párpados, como si estuviese<br />

«picando el ojo»; (BDE).<br />

picarón, m. (1) (Chil, Per): kobliha s džemem; př.: en sólo tres cosas me califico como conocedor:<br />

charqui, pastel de choclo y picarones, en mi opinión, los picarones peruanos, bañados en arrope,<br />

son candidatos al titulo mundial; (BDE).<br />

pichincha, f., lid. (← port.) (1) (Bol, LaPla, aj.): výhodný obchod, výhodná koupě; př.: los carniceros<br />

del lugar espiaban un pichincha; (BDE).<br />

pickles, m., pl. (← angl.) (1) (LaPla): nakládaná zelenina, čalamáda; (BDE).<br />

picó / picop, m. (1) (Kol): dodávka, malé nákladní auto; př.: quienes viajaban en una camioneta pick<br />

up; (BDE).<br />

pico; (1) la(s) hora(s) ~, adj. (LaPla): dopravní špička; př.: en las horas pico la Ruta Panamericana se<br />

transforma en un verdadero aquelarre automovilístico; (2) ~ (Chil, Pan, Salv): penis; (BDE).<br />

picoroco, m. (1) (Chil): mořský korýš; ► Balanus psittacus; př.: los afrodisíacos picorocos que sirven<br />

de principal ingrediente para la sopa marinera que lleva como malicioso sobrenombre «sopa de<br />

novios»; (BDE).<br />

picoso, -a, adj. (1) (Mex): pikantní; př.: allí acostumbran comer tortillas con chile picoso y frijoles de<br />

olla; (BDE).<br />

picoteo, m. (1) (Chil): jakkákoli věc, ze všeho něco; (BDE).<br />

picuda, f. (1) (Ven): soltýna barakuda; př.: más voraz que el tiburón o que la picuda; (BDE).<br />

piecito, f., lid. (1) (Urug, aj.): kousíček; př.: el siente sus piecitos resbalándole sobre la piel; (BDE).<br />

piedrita, f., lid. (1) (Urug, aj.): kamínek; př.: a través de las suelas gastadas de los zapatos siente<br />

piedritas que le pinchan; (BDE).<br />

piernita, f., lid. (1) (Arg, aj.): nožička; př.: tengo que mirarle algo, las piernitas lisas; (BDE).<br />

pifiada, f., lid. (1) (LaPla): udělat botu, chybu; (BDE).<br />

pije, m., lid. (1) (Chil): afektovaný, výstřední, nevkusný člověk; př.: lo de la persecución y la Ley<br />

Maldita, cuando no se trataba de pijes comunistoides como Pablito Espínola, no era ninguna<br />

broma; (BDE).<br />

pilcha(s), f., i pl., lid. (1) (Chil, LaPla): oblečení; př.: se basa en alabar nuestras piernas o pilchas; (2)<br />

(LaPla, Arg): montérky, pracovní oděv; př.: Fabiano me ayudó a juntar mis pilchas, mi ropa, y a<br />

ensillar; (BDE).<br />

pilche, m. (1) (Ekv, Per): nádobka z dýně; př.: con el mismo pilche repartió el guarapo; (BDE).<br />

pileta, f. (1) (Urug, aj.): dřez, umývadlo; př.: con piletas de lavar ropa; (2) ~ (de natación) (Bol, Arg,<br />

aj.): bazén; př.: un palacete con 7 dormitorios, 4 baños, y pileta de natación de aguas calientes;<br />

(BDE).<br />

pilmama, f. (1) (Mex): kojná, chůva; př.: que corran a la pilmama, que el niño ya se divierte; (BDE).<br />

piloncillo, m. (1) (Mex): homole, cukr; př.: sólo 18 centavos de ganancia en kilo de piloncillo<br />

permiten los intermediarios a una familia de cinco miembros; (BDE).<br />

pilot, m., zájm. (1) (Urug): nepropustný, vodotěsný; př.: Roque descolgó el piloto y lo echó sobre la<br />

cama; (BDE).<br />

pilucho, -a, adj., lid. (1) (Chil): nahý, polonahý; př.: el se lleva el puño a la cabeza frente al santo<br />

pilucho; (BDE).<br />

pinacate, m. (1) (Mex): svižník; ► Cicindela splendida; druh chrobáka černé barvy; (BDE).<br />

pinche¹, adj., lid. (1) (Mex): odsouzený, prokletý, zatracený; př.: -Como se ve que en tu pinche vida<br />

has visto tanto junto; (BDE).<br />

pinche², m. (1) (Chil): sponka do vlasů; př.: mi hermana mayor se movía de acá para allá,<br />

prendiéndose un pinche en el pelo; (BDE).<br />

pinga, f. (← keč.) (1) (Kol, Ekv, Mex, Per, Ven): penis; př.: -Quién lo hubiera dicho –dijo el Boa-.<br />

Tiene una pinga de hombre. –Y tú una de burro –dijo Alberto-. Ciérrate el pantalón, fenómeno;<br />

(BDE).<br />

39


pingo, m., lid. (1) (Arg): herka, tažný kůň; př.: era necesario tener algún rancho adonde atar nuestros<br />

pingos; (BDE).<br />

pingüinera, f. (1) (Arg): osada s tučňáky; (BDE).<br />

pino; (1) Los Pinos (Mex): název pro mexické presidentské sídlo; př.: el Presidente pidió que fuera a<br />

cerlo a Los Pinos; (2) ~ insigne, m. (Chil): Monterey borovice; ► Pinus radiata; (BDE).<br />

pinol / pinole, m. (← nah.) (1) (Nik, Mex, aj.): mouka z pražené kukuřice; př.: viven en cuevas y se<br />

alimentan con pinole, cuando hay pinole; (BDE).<br />

pinta, m/f. (1) (Mex, Nik): graffiti, nápis; př.: participarán en las «pintas» que los miembros iniciaron<br />

entoda la ciudad: «Cristianismo sí, comunismo no»; (BDE).<br />

pintabardas, m/f. (1) (Mex): sprejer; ► ten, co maluje graffiti; př.: los pintabardas el PRI en la<br />

capital son empleados de las delegaciones del Distrito Federal; (BDE).<br />

pintado, -a, adj., lid. (1) (Chil, aj.): podobný, identický; př.: salió pintado a su padre; (BDE).<br />

piña, f., lid. (1) (Ven): rána pěstí; př.: está viendo caer por última vez al ex-campeón japonés bajo las<br />

piñas de Antonio; (BDE).<br />

piocha, f. (1) (Chil): znak, odznak, symbol; př.: distintivo que se lleva regularmente en el pecho como<br />

señal de cierta dignidad o especialidad; (2) (Chil): dekorace, odznak; př.: esta mítica condecoración<br />

es la piocha que llevan desde hace decenas de años nuestros gobernantes en el extremo de su banda<br />

presidencial; (BDE).<br />

piola, f. (1) (Kol, LaPla): provaz, šňůra; př.: eso pasa por darles demasiada piola; (2) adj., m/f., lid.<br />

(LaPla): báječný, skvělý; př.: era un lugar bastante piola, porque se podía dormir bajo techo,<br />

bastante calentitos; (3) adj., lid. (Arg): vychcaný, vychytralý; př.: es una chica muy piola, muy<br />

inteligente; (BDE).<br />

piolín, m. (1) (Arg): nit, vlákno; př.: los enrolló [los papeles] como un matambre y ató a cada uno un<br />

trozo de piolín; (BDE).<br />

pioneta / peoneta, m. (1) (Chil): spolujezdec v kamiónu; př.: el bus de pasajeros quedó reducido<br />

prácticamente a la mitad de su tamaño, dijo pioneta de camión que cayó a la berma del camino;<br />

(BDE).<br />

PIP, f. (1) (Per): Vyšetřovací Policie Peru; ► Policía de Investigaciones del Perú; př.: las<br />

investigaciones están siendo practicadas tanto por la GC y por el personal de Homicidios de la PIP;<br />

(BDE).<br />

pipa, f. (1) (Mex): cisterna, tanker; př.: 200 choferes de las pipas y unos 50 oficinistas; (BDE).<br />

pipián, m. (1) (StřAm, Mex): omáčka, salsa; ► z dýňových semínek, kukuřice a chili papriček; př.:<br />

sandías ennegrecidas, salsa de pipián y cajeta quemada; (BDE).<br />

pipón, -a, m/f., lid. (1) (Portor): dítě; př.: -Y suerte que desde Dolorito no han venido más pipones;<br />

(BDE).<br />

pipote, m. (1) (Ven): odpadkový koš; př.: llenamos un pipote de agua cada 4 días; (2) (Ven): kanystr;<br />

př.: los pipotes de combustibles bajan dando tumbos; (BDE).<br />

piquera, f. (1) (Mex): krčma; př.: entran después en las piqueras, el hombre sale al rato con un vaso<br />

de mezcal; (BDE).<br />

piquete, m., lid. (1) (Mex): bodnutí, píchnutí; př.: a un fotógrafo le dieron un piquete de bayoneta<br />

para que soltara su cámara; (BDE).<br />

piquiña, f. (1) (Ven): svědění, svrbění, štípnutí; př.: es una ... como una piquiña en el cuerpo,<br />

alrededor, digamos de una vena; (BDE).<br />

pirañita, m/f., lid. (1) (Per): dravé děti ulice; př.: vagabundean, se ganan la vida como pueden o<br />

forman parte de las bandas de «pirañitas», temibles niños delincuentes que duermen en las calles;<br />

(BDE).<br />

pirca, f. (← keč.) (1) (Arg, Bol): kamenná zeď; (BDE).<br />

pirquén; (← map.) (1) mina al ~, f. (Chil): důl k pronajmutí; př.: ese país del mote con huesillos, de<br />

la mina al pirquén; (BDE).<br />

piruja, f., lid. (1) (Mex): děvka, kurva; př.: -Ni de piruja puede uno meterse para completar el gasto;<br />

(BDE).<br />

pisco, m. (← keč.) (1) (Bol, Chil, Per): pálenka; př.: el pisco me hacía arder la garganta; (2) lid.<br />

(Kol): borec, chlapík, týpek; př.: sin embargo es un pisco que promete muchísimo, ¿no?; (3) ~ saur,<br />

sauer, sour (Chil, Per): koktejl; př.: a medida que Hermenegildo y su ayudante repartían las copas<br />

de pisco sauer; (BDE).<br />

40


piscola, f. (1) (Chil): pálenka s coca-colou; (BDE).<br />

pisicorre, m. (1) (Portor): dálkový autobus; (BDE).<br />

piso, m. (1) (Mex, aj.): podlaha, půda, země; př.: Esteban cayó como un fardo y lo colocaron de través<br />

en el piso del vehículo, mientras retornaban al pueblo; (BDE).<br />

pisto, m., lid. (1) (StřAm, Per): prachy; (BDE).<br />

pitada, f., lid. (1) (Per, aj.): potáhnutí z cigarety; př.: encendió un cigarrillo y lo arrojó después de dar<br />

dos pitadas; (BDE).<br />

pitahaya, f. (← arw/karib) (1) (Antil, StřAm, Mex): pitahaya; ► Hylocereus undatus, rostlina;<br />

(BDE).<br />

pitar, intr., lid. (1) (Arg, aj.): potahovat cigaretu; př.: pitó aplicadamente hasta calentar el cigarrillo y<br />

estropearlo; (BDE).<br />

pitillo, m. (1) (Kol): brčko, slámka; (BDE).<br />

pituco, -a, adj., m/f., lid. (1) (Chil, Per, LaPla): výstřední, afektovaný člověk; př.: yo conozco el<br />

Montevideo de los hombres a horario, que entran a las ocho y media y salen a las doce, pero está la<br />

otra ciudad, la de las frescas pitucas que salen a media tarde recién bañaditas, perfumadas,<br />

despreciativas; (BDE).<br />

pitusa, m., pl. (1) (Kub): džíny, rifle; př.: enfundada en unos pitusa apretados; (BDE).<br />

piure, m. (← map.) (1) (Chil): pyura; ► Pyura molina chilensis, jedlý mořský plod; př.: en todos los<br />

platos con mariscos, el piure – ese rojo, sensual y encendido que se extrae de una piedra después de<br />

ser partida por una pequeña sierra es la materia prima; (BDE).<br />

piyama, m/f. (← angl.) (1) (Urug, aj.): pyžamo; př.: había un tipo en piyama; (BDE).<br />

pizarrón, m. (1) (Am): školní tabule; (BDE).<br />

pizca, f. (1) (Mex): sklizeň, úroda; př.: que la pizca de la uva era la mejor que la primera pizca del<br />

tomate sí convenía; (BDE).<br />

pizcar, tr. (1) (Mex): sklízet, česat (ovoce); př.: el algodón recién pizcado, con hojas, semilla e<br />

impurezas; (BDE).<br />

41


4. DICCIONARIO DE AMERICANISMOS (MS)<br />

4.1. J (jaba - jumial)<br />

__________________________________________________________________________________<br />

jaba, f. (← arw/karib) (1) (Kub; StřAm, Bol, Kol, Chil, Per): druh rákosového košíku; (2) (Am):<br />

bedna na převoz kameninového zboží; (3) (Kub): žebrácký vak z provazu nebo lián; (4) (Chil):<br />

dřevěná konstrukce vystavěná v řece; (5) (Ven): dutá dýně; bída, chudoba; (6) (Mex): viz: tanate; ►<br />

nádobka z tkaného palmového listu; (7) (Kub): hrb; drzost; otrava; (8) (Chil): ústa; (9) ~ de defensa<br />

(Kub): dřevěná konstrukce na břehu řeky; (10) llevar (o tener) algo en ~ (Kub): mít smlouvu v<br />

kapse; (11) llevar (o tener) la ~ (Kub): neodpoutat se od zlozvyků; necivilizovat se; (12) no poder<br />

ver a otro con ~ grande (Kub): závidět někomu něco; (13) soltar (o dejar) la ~ (Kub, Mex): upravit<br />

se, nastrojit se; (14) tener gato en ~ una cosa (Portor): v tom musí být zakopaný pes; (15) tomar la<br />

~ (Kub): jít žebrat nebo být za žebráka; (MS).<br />

jabada, f. (← arw/karib) (1) (Pan): košíková; viz též: jaba; (MS).<br />

jabato, -a, adj. (← arw/karib) (1) (Kub, Mex): hrubý, drsný; (2) (Kub, Mex): výbušný, rozzuřený;<br />

(MS).<br />

jabuco, m. (← arw/karib) (1) (Kub): druh košíku; viz též: jaba; (MS).<br />

jacal, m. (← nah.) (1) (Mex; Guat, Ven): chýše, chatrč; př.: entre tanto tienes que atravesar el cafetal<br />

si es que quieres llegar a ver a la vieja, a tu viejecita, darte una asomada al jacal; (MS, BDE). ● (2)<br />

al ~ viejo no le faltan goteras (Mex): stáří doprovází neduhy; (3) hemos visto caer iglesias, cuanti<br />

más ese ~ (Mex): lidská velkorysost je pomíjivá; (4) no tener ~ donde meterse (Mex): být velmi<br />

chudý, nemít kde hlavu složit; (MS).<br />

jacalear, tr. (← nah.) (1) (Mex): pomlouvat, drbat; (2) (Mex): roznášet drby; (MS).<br />

jacalero, adj/subst. (← nah.) (1) (Mex): chatový, z chatrče; (1) m. (Mex): obyvatel chatrče; (MS).<br />

jacalón, m. (← nah.) (1) (Mex): provizorní bouda; (2) (Mex): kůlna; (3) (Mex): neobyvatelná stavba;<br />

(4) (Mex): mizerné divadlo; (MS). ● (5) (Mex): větší chatrč; př.: después de decir misa en el jacalón;<br />

(BDE).<br />

jácana, f. (← guar.) (1) (JižAm, Kub): lyska, vodní slípka; (MS).<br />

jacarandá, m. (← guar.) (1) (Chil; Am): žakaranda; ► strom z čeledi trubačovitých, dorůstá až 30 m<br />

a jeho květy jsou bílé až nafialovělé barvy; (MS).<br />

jaiba, f. (← arw/karib) (1) (Am; StřAm, Chil, Kub, Mex, Ven): druh kraba; ► Callinectes sapidus;<br />

př.: y el diez de enero le cocinaron un caldo largo de robalo, un arroz con mariscos y jaibas; (MS,<br />

BDE); ● (2) (Antil, Mex): zručný a vychytralý člověk; (3) (Kub): líný člověk; (4) (Kol): velká ústa s<br />

vyšpulenými rty; (5) (Chil): zrudlý člověk; (6) (Kol): decentní žena; stařenka; (7) abrir la ~ (Kol):<br />

dychtit po penězích; (8) allí va la ~ (Mex): to je vtip!; (9) de pura ~ (Kol): čirou náhodou; ■ Var.:<br />

jaiva; (MS).<br />

jaibería, f. (← arw/karib) (1) (Portor): dovednost, vychytralost; (MS).<br />

jaibero -a, m/f. (← arw/karib) (1) (Chil): rybář nebo prodavač korýšů jaibas; (2) (Chil): koš na<br />

chytání korýšů jaibas; (3) (Chil): příslušné adjektivum (korýšovitý); (MS).<br />

jaibo, -a, adj., m/f. (← arw/karib) (1) (Mex): vychytralý člověk; (MS). ● (2) (Mex): tampický,<br />

Tampičan; ► obyvatel města Tampico v Mexiku; př.: Oriundo del puerto de Tampico, tampiqueño.<br />

El sobrenombre proviene de que en Tampico abundan los crustáceos llamados jaibas; (BDE).<br />

jaibón, m. (← arw/karib) (1) (Kub): druh korýšů jaibas; (MS).<br />

jaiva, viz: jaiba; (MS).<br />

jalacate, m. (← nah.) (1) (Kost, Nik): název rostliny; ► rostlina z čeledi hvězdnicovitých; má<br />

žlutooranžové květy a její vyluhované listy se v tradiční medicíně používají proti horečkám; (MS).<br />

jaltomate, m. (← nah.) (1) (Kost, Mex): Jaltomata procumbens; ► rostlina z čeledi lilkovitých, plody<br />

jsou bobulovité a černopurpurové barvy 3 ; (MS).<br />

jankara, f. (← keč.) (1) (Bol): nádobka; ► z uschlé dýňové slupky; (2) (Bol): stará a vrásčitá osoba;<br />

(MS).<br />

3 viz: Img. 1. jaltomate; pág. 90.<br />

42


jaragua, f. (← arw/karib) (1) (Kub, Salv): název stromu; ► Phyalanthius myrtillioides, strom tvrdého<br />

dřeva; ■ Var.: jaraguá; (MS).<br />

jaraguá, viz: jaragua; (MS).<br />

jata, f. (← arw/karib) (1) (Kub): název druhu palem; (MS).<br />

jatal, m. (← arw/karib) (1) (Kub): palmové háje; (MS).<br />

jatapú, m. (← guar.) (1) (Bol): mýdlová pěna; (MS).<br />

jatía, f. (← arw/karib) (1) (Kub): druh stromu, který se využívá v truhlářství; (2) (Ven): vylodění;<br />

(MS).<br />

jatial, m. (← arw/karib) (1) (Kub): výsadba stromů jatía; (MS).<br />

jatupear, intr. (← guar.) (1) (Bol): pěnit; (MS).<br />

jaujau, m. (← arw/karib) (1) (Dom): rostlina; (2) (Ven): nejkvalitnější maniokové pečivo; ■ Var.:<br />

jaujau; (MS).<br />

jaujao, viz: jaujau; (MS).<br />

jegüite, m. (← nah.) (1) (Mex): křoví; (2) plevel; ■ Var.: jehuite; (MS).<br />

jegüitera, f. (← nah.) (1) (Mex): křoví, houští; (2) osivo tohoto křoví; (3) žena, která trhá toto křoví;<br />

(MS).<br />

jehuite, viz: jegüite; (MS)<br />

jelinjoche, m. (← nah.) (1) (Kost, Nik): keř, rostlina; ■ Var.: jilinjoche; (MS).<br />

jeniguano, m. (← arw/karib) (1) (Kub): chrochtal zlatopásý; ► Haemulon aurolineatum; mořská ryba<br />

z čeledi chrochtalovitých; (2) malý a shrbený člověk; (3) velký jedlík; ■ Var.: jeniguana; (MS).<br />

jeniguana, viz: jeniguano; (MS).<br />

jequerití, m. (← guar.) (1) (Kol, Kub): soterek obecný; ► Abrus precatorius; druh liány z čeledi<br />

bobovitých; ■ Var.: jequirití; (MS).<br />

jequí, viz: jiquí; (MS).<br />

jequirití, viz: jequerití; (MS).<br />

jibe, m. (← arw/karib) (1) (Kub, Dom): síto, řešeto; (2) (Kub): houbička na mytí; ■ Var.: hibe; (MS).<br />

jícama, f. (← nah.) (1) (StřAm, Antil, Ekv, Mex): hlíza; ► Pachyrhizus erosus; př.: se rebanan<br />

jícamas rociadas de limón y polvos de chile; (MS, BDE). ● (2) (StřAm, Kol, Kub, Ekv, Mex, Per,<br />

Portor, Ven): rostlina jícama; (3) ~ de agua (o de leche), ~ de tierra, f. (Mex): druhy rostlin jícama;<br />

■ Var.: jícamo, jiquima, jíquima; (MS).<br />

jicamero, m. (1) (Mex): viz: jicamilla; (MS).<br />

jicamilla, f. (1) (Mex): trvalka; ► Jatropha cathartica; planá rostlina s čeledi pryšcovité; ■ Var.:<br />

jiquimilla; (MS).<br />

jicamo, m. (← nah.) (1) (Dom): lano, provaz; (MS).<br />

jícamo, viz: jícama; (MS).<br />

jícara, f. (← nah.) (1) (Am): šálek, hrníček; ► vyrobený z dýně; př.: el chocolate se sirvió en jícaras;<br />

(MS, BDE). ● (2) (StřAm, Antil, Kol, Chil, Mex, Per, Ven): šálek, hrníček na horkou čokoládu; (3)<br />

(StřAm, Mex): plod stromu divenice; (4) (StřAm): zvířecí hlava; (5) (Mex): truhlička, skříňka; (6)<br />

(Mex): plešatá hlava; (7) (Kost): obličej; (8) el que nace para bule, hasta ~ no para (Mex): chudý<br />

se narodíš, chudým zůstaneš; (9) sacar la ~ (StřAm): pohostit, pochlebovat; ■ Var.: jíquera; (MS).<br />

jicarada, f. (← nah.) (1) (Mex, Nik): objem hrníčku jícara; (MS).<br />

jicaral, m. (← nah.) (1) (Mex, Nik): terén vysázený stromy divenice; (MS).<br />

jicarazo, m. (← nah.) (1) (Mex): rána tykví; (2) (Mex, Kub): zákeřné podání jedu; (3) dar ~ (Mex,<br />

Kub): rychle a jakkoli dokončit nějakou věc; (4) velký šálek; (5) obsah hrníčku jícara; (MS).<br />

jicarear, tr. (← nah.) (1) (Mex, Nik): odměřovat kořalku pomocí hrníčku jícara; (2) (Mex):<br />

odměřovat podle hrníčku jícara; (MS).<br />

jicareo, m. (← nah.) (1) (Mex, Nik): odměřování podle hrníčku jícara; (2) (Mex): prodej kořalky do<br />

maloobchodů; (MS).<br />

jicarería, f. (← nah.) (1) (Mex): výrobna nebo obchod s hrníčky jícara; (MS).<br />

jicarero, -a, m/f. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): nalévač kořalky do hrníčků jícara; (2) (StřAm, Mex):<br />

výrobce hrníčků jícara; (MS).<br />

jicarillo, m. (← nah.) (1) (Mex): Amphitecna tuxtlensis 4 , Randia panamensis; ► strom dosahující až<br />

10 m, nerovnoměrného kmene, květy má bílé a plody žluté; (MS).<br />

4 viz: Img. 2. jicarillo; pág. 90.<br />

43


jicarista, viz: jícaro; (MS).<br />

jícaro, m. (← nah.) (1) (Hond; StřAm, Mex): Crescentia cujete, alata; ► strom z čeledi<br />

trubačovitých; (2) (StřAm, Kub): miska, talíř; (3) (Ven): rostlina z čeledi trubačovitých; (4) šálek,<br />

hrníček; ■ Var.: jicarista; (MS).<br />

jicarón, -a, m/f. (← nah.) (1) velký šálek; (2) (Kost): paličák; (MS).<br />

jicarudo, -a, adj. (← nah.) (1) (Mex): člověk s širokým obličejem; (MS).<br />

jiche, m. (← may.) (1) (StřAm, Mex): šlacha, blána; (MS).<br />

jichoso, -a, adj. (← may.) (1) (Mex): šlachovitý; (MS).<br />

jichudo, -a, adj. (← may.) (1) (Mex): příliš šlachovitý; př.: carne jichuda; (MS).<br />

jícole, viz: jícore; (MS).<br />

jícore, m. (← tarahumara); (1) (Mex): ježunka Williamsova; ► Lophophora williamsii, rostlina z<br />

čeledi kaktusovitých; (2) hlavní božstvo mezi kmeny tarahumarů; ■ Var.: hícore, jícole, jículi,<br />

jícure, jícuri; (MS).<br />

jicra, viz: jigra; (MS).<br />

jicrito, m. (← keč.) (1) (Ven): tkaný košík z palmového listu; (MS).<br />

jículi, viz: jícore; (MS).<br />

jícure, viz: jícore; (MS).<br />

jícuri, viz: jícore; (MS).<br />

jigra, f. (← keč.) (1) (Kol, Ekv, Ven): dopravní síť; ■ Var.: jicra, shigra; (MS).<br />

jigrero, -a, m/f. (← keč.) (1) (Ekv): pouliční prodejce; (MS).<br />

jigua, f. (← arw/karib) (1) (Kol, Kub, Ekv, Ven; Pan): název rostlin; (2) (Ven): červ; ■ Var.: jigúa;<br />

(MS).<br />

jigúa, viz: jigua; (MS).<br />

jiguabo, m. (← arw/karib) (1) (Kub): místo s hojným výskytem rostlin jigua; (MS).<br />

jilinjoche, viz: jelinjoche; (MS).<br />

jilosóchil, viz: jilosúchil; (MS).<br />

jilosúchil, m. (← nah.) (1) (Mex): Calliandra grandiflora, Caesalpinaia pulcherrima; ► rostlina z<br />

čeledi bobovitých; (2) její plod; (3): její květ; ■ Var.: jilosóchil, silosóchil, silosúchil; (MS).<br />

jilote, m. (← nah.) (1) (StřAm, Mex; Kol): nezralý kukuřičný klas; (MS, BDE). ● (2) (StřAm, Mex):<br />

vlákna kukuřice; (3) (Kol): dítě, kterému začínají růst vlasy; (4) cabeza de ~ (Kol): hodně<br />

světlovlasý; (5) en ~ (Kol): ten, komu začínají padat vlasy; ■ Var.: filote, ilote; (MS).<br />

jilotear, intr. (← nah.) (1) (StřAm, Kol, Mex): proces zrání kukuřice; (2) (Kol): o vlasech: padat; ■<br />

Var.: filotear; (MS).<br />

jiloteo, m. (← nah.) (1) (Mex): zrání kukuřice; (MS).<br />

jilotillo, m. (← nah.) (1) (Mex): nezralá kukuřička; (MS).<br />

jimagua, m/f. (← arw/karib) (1) (Kub): dvojče; stejné věci; (MS).<br />

jimba, m/f. (← may.) (1) (Mex): americký bambus; (2) (Mex): plod; (3) (Mex): káča (hračka) z<br />

bambusu; (4) (Mex): opilost; (5) (Mex): Gynerium sagittatum; ► travinovitá rostlina z čeledi<br />

lipnicovitých; ze stonku se vyrábí příčky; (6) bailar como ~ (Mex): vášnivý tanečník; (7) parecer<br />

uno una ~ (Mex): být štíhlý; (8) (Mex): vysoká osoba s velkou hlavou; ■ Var.: gimba; (MS).<br />

jimbal, m. (← may.) (1) (Mex): houští amerického bambusu; (MS).<br />

jimbar, intr. (← may.) (1) (Mex): velkou silou něco hodit nebo mrštit; (MS).<br />

jimbo, -a, adj, i subst. (← may.) (1) (Mex): opilý, opilec; (MS).<br />

jiñote, m. (← nah.) (1) (Kost) Bursera gummifera; ► strom z čeledi burserovitých, jehož kůra má<br />

léčebné účinky; (2) (Hond): špatně uvařená kukuřice; (MS).<br />

jiota, viz: jiote; (MS).<br />

jiote, m. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): kožní nemoc; vyrážka; př.: ¿No ve esas manchas moradas como<br />

de jiote que me llenan de arriba abajo?; (MS, BDE). ● (2): název rostlin; ► Pseudosmodingium<br />

perniciosum; rostlina malého vzrůstu; ■ Var.: jiota, quiote; (MS).<br />

jiotilla, f. (← nah.) (1) (Mex): druh kaktusu 5 ; ► Escontria chiotilla; stromovitý, sloupovitý kaktus<br />

dorůstající 6-7 m výšky, kmen může být až 40 cm široký; ■ Var.: jiotillo, quiotillo; (MS).<br />

jiotillo, viz: jiotilla; (MS).<br />

jiotoso, -a, adj/subst.(← nah.) (1) (Mex): člověk s kožní nemocí jiote; ■ Var.: jiotudo; (MS).<br />

5 viz: Img. 3. jiotilla; pág. 90.<br />

44


jiotudo, viz: jiotoso; (MS).<br />

jiquera, viz: jíquera; (MS).<br />

jíquera, viz: jícara; (MS).<br />

jíquera, f. (← keč.) (1) (Kol): pytel, batoh; (2) ~ ojiancha (Kol): pytel s velkými oky; ■ Var.: jiquera,<br />

jiquero, jíquero; (MS).<br />

jiquero, viz: jíquera; (MS).<br />

jíquero, viz: jíquera; (MS).<br />

jiquerón, m. (← keč.) (1) (Kol): urážlivá řeč; (MS).<br />

jiquí, m. (← arw/karib) (1) (Kub): Obovata malpighia 6 ; ► kubánský strom s tvrdým dřevem; (2) ~<br />

hediondo (Kub): druh stromu; ■ Var.: jequí; (MS).<br />

jiquiabo, m. (← arw/karib) (1) (Kub): místo s hojným výskytem stromů jiquí; (MS).<br />

jiquicillo, m. (← arw/karib) (1) (Kub): kubánský strom; (MS).<br />

jiquilijoche, m. (← nah.) (1) (Kost): keř s vonnými květy; (MS).<br />

jiquima, viz: jícama; (MS).<br />

jíquima, viz: jícama; (MS).<br />

jiquimilla, viz: jicamilla; (MS).<br />

jiricua, f. (← tarasco) (1) (Mex): Plumbago lanceolata; ► rostlina používaná v tradiční medicíně<br />

proti revma a vředům; ■ Var.: jirigua; (MS).<br />

jirigua, viz: jiricua; (MS).<br />

jitomate, m. (← nah.) (1) (Mex, StřAm): velké a rudé rajče; př.: Guillermina retuerce sus manos rojas<br />

como jitomates; (MS, BDE).<br />

jitomatal, m. (← nah.) (1) (Mex): záhon s rajčaty jitomate; (MS).<br />

jitomatero, -a, adj., i subst (← nah.) (1) (Mex): rajčatový; (2) m. (Mex): rostlina; (3) (Mex): záhon s<br />

rajčaty jitomate; (MS).<br />

jocha, f. (← keč.) (1) dobrovolný příspěvek na pořádání oslav; (2) dobrovolná půjčka darovaná<br />

patronem oslav; (3) dar ~ (Ekv): poskytnout služby; (MS).<br />

joco, -a, adj/subst.(← nah.) (1) (StřAm, Mex; Kost): zatrpklý, kyselý; (2) m. (Mex): jedlá hlíza; (3)<br />

(Mex): nezralý plod, ovoce; ■ Var.: juco, xuco; (MS).<br />

jococuiste, viz: jocuiste; (MS).<br />

jococuistle, viz: jocuiste; (MS).<br />

jocote, m. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): Spondias purpurea; ► strom z čeledi ledvinovníkovitých;<br />

dorůstá až 25 m; (2) (StřAm, Mex): jeho plod; (MS).<br />

jocotal, m. (← nah.) (1) (Mex): plantáž se stromy jocote; (MS).<br />

jocotear, tr/intr. (← nah.) (1) (Mex): sbírat plody stromu jocote; (2) obtěžovat; (MS).<br />

jocotero, -a, adj, i subst (← nah.) (1) m. (Mex): strom jocote; (2) vztahující se ke stromu jocote; (3)<br />

(Hond): záplavy; (MS).<br />

jocotillo, m. (← nah.) (1) (StřAm): bylina s kyselými listy; (MS).<br />

jocuiscle, viz: jocuiste; (MS).<br />

jocuiste, m. (← nah.) (1) (Mex): bromélie; ► Bromelia karatas, B. pinguin; rostlina podobná<br />

ananasovníku; (2) její plod; ■ Var.: jococuiste, jococuistle, jocuiscle, jocuistle, xococuiste, xocuiste,<br />

xocuistle; (MS).<br />

jocuistle, viz: jocuiste; (MS).<br />

jolocín, m. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): Heliocarpus arborescens; ► rostlina, z jejíž silného<br />

sliznatého stonku se vytáhne vlákno, které se používá na výrobu provazů; (MS).<br />

jolocinal, m. (← nah.) (1) (Mex): lesík s rostlinami jolocín; (MS).<br />

jolocinero, -a, adj., subst. (← nah.) (1) vztahující se k jolocín; (2) (Mex): viz: jolocinal; (MS).<br />

jonote, m. (← nah.) (1) (Mex): Heliocarpus appendiculatus; ► strom asi 12-14 m vysoký; (2) (Mex):<br />

vlákna tohoto stromu; (3) (Mex): provaz, laso; (MS).<br />

jora, f. (← aim.) (1) (JižAm): kukuřice na výrobu kořalky; (2) (Chil): kukuřice se zbarveným zrnkem;<br />

(3) (Chil): zfušovaná kukuřice; (4) (Per): velmi silná kukuřičná kořalka; ■ Var.: sora; (MS).<br />

jota, viz: ojota; (MS).<br />

juco, m. (1) (Mex): viz: joco; (2) ~ tapatío (Mex): pitahaya; (MS).<br />

6 ; [cit. 20/4/2011].<br />

45


juche, m. (← nah.) (1) (Kost): Plumeria acutifolia; ► rostlina z čeledi toješťovitých; (2) (Kost):<br />

kuplířka; (MS).<br />

juey, m. (← arw/karib) (1) (Portor; Antil): suchozemský krab; (2) (Portor): hrabivý a lakomý člověk;<br />

(3) hacerse el ~ dormido (Portor): dělat mrtvého brouka; (4) ser uno un ~ dormido (Portor): být<br />

pokrytec; (5) parecer que a uno le han untado ~es en los pies (Portor): zdá se, že někdo má<br />

svědění; (MS).<br />

juil, m. (← nah.) (1) (Mex): mexický pstruh; (2) si el ~ no abriera la boca, nunca lo pescarían<br />

(Mex): mluviti stříbro, mlčeti zlato; ■ Var.: juile; (MS).<br />

juile, viz: juil; (MS).<br />

juilear, tr/intr. (← nah.) (1) (Mex): lovit mexické pstruhy; (2) (Mex): uklouznout; opatrně se vetřít;<br />

(MS).<br />

juilero, -a, adj/subst. (← nah.) (1) (Mex): místo s hojným výskytem mexických pstruhů; místo jejich<br />

chovu; (2) vztahující se k mexickým pstruhům; (MS).<br />

juilín, m. (← nah.) (1) (StřAm): pstruh; (MS).<br />

juilón, m. (← nah.) (1) (Mex): velký zbabělec; (2) o člověku: zbaběle uteče v nebezpečné situaci;<br />

(MS).<br />

jujo, m. (← may.) (1) (Mex): mučenka; ► Passiflora edulis 7 ; rostlina z čeledi mučenkovitých; (2)<br />

(Mex): plod této rostliny; (3) estar uno hecho un ~ (seco) (Mex): o starším člověku: mít vrásčitý<br />

obličej, zestařelý; (MS).<br />

jujal, m. (← may.) (1) (Mex): mnoho rostlin jujo; (MS).<br />

jujero, m. (← may.) (1) (Mex): plantáž s rostlinou jujo; (MS).<br />

jujito, m. (← may.) (1) (Mex): druh mučenky; ► Passiflora foetida (jujito peludo); Passiflora<br />

serratifolia (jujito amarillo); (MS).<br />

jume, m. (← cacán) (1) (Arg, Chil, Urug): druh keře; ► Salicornia ambigua; Salicornia corticosa;<br />

roste na pobřeží v draselném prostředí; z jeho popelu, který obsahuje uhličitan sodný, se vyrábí<br />

mýdlo; (2) (Arg, Chil): popel keře jume; (3) (Arg, Chil): bělidlo, mýdlo vyrobené z tohoto keře; (4)<br />

(Chil): žralok modrý; ► Carcharius glaucus; (MS).<br />

jumeal, m. (← cacán) (1) (Arg): místo s hojným výskytem keře jume; ■ Var.: jumial; (MS).<br />

jumial, viz: jumeal; (MS).<br />

7 viz: Img. 4. jujo; pág. 90.<br />

46


4.2. K (kaiquear - kolila)<br />

________________________________________________________<br />

kaiquear, tr. (← keč.) (1) (Bol): ostře někoho napomenout; (2) (Bol): rozzlobeně utlačovat někoho<br />

urážkami a slovními napadeními; (MS).<br />

kaiqueada, f. (← keč.) (1) (Bol): napadení, napomenutí; (MS).<br />

kanchunaso, m. (← keč.) (1) (Bol): ukousnutí, zahryznutí se; ► zejména do dužnatého ovoce; (MS).<br />

kanchuniar, tr. (← keč.) (1) (Bol): okusovat ovoce; (MS).<br />

kantir, tr. (← keč.) (1) (Bol): příst, spřádat; (MS).<br />

kantina, f. (← keč.) (1) (Bol): kolovrátek; (MS).<br />

kantinudo, -a, adj/subst.(← keč.) (1) (Bol): o člověku: s dlouhýma a hubenýma nohama; (MS).<br />

kapar, intr. (← keč.) (1) (Bol): specificky vonět; (MS).<br />

kaporoso, -a, adj. (← keč.) (1) (Bol): voňavý; (MS).<br />

kasa, m. (← keč.) (1) (Bol): rozbitý předmět; (2) bezzubý člověk; (MS).<br />

kencha, m. (← keč.) (1) (Bol): smolař; (MS).<br />

kenchesa, f. (← keč.) (1) (Bol): neštěstí, smůla; (MS).<br />

keta, adj/subst.(← keč.) (1) f. (Bol): hustý nápoj; (2) (Bol): o člověku: opitý na mol; (MS).<br />

ketayar, tr. (← keč.) (1) (Bol): zhoustnout jako nápoj keta; (2) opít se do němoty; (MS).<br />

kolila, f. (← keč.) (1) (Bol): ztvrdlá vlna ze spodní části ovčího ucha; (2) umaštěný hadr; (MS).<br />

47


4.3. L (lacayote - luya)<br />

________________________________________________________<br />

lacayote, m. (← nah.) (1) (Bol, Kol, Per): tykev fíkolistá; ► Cucurbita ficifolia; bílá dýně z čeledi<br />

tykvovitých, užívá se hlavně v gastronomii; (MS).<br />

lacayota, f. (← nah.) (1) (Bol): tlustá a neatraktivní žena; (MS).<br />

lacayotada, f. (← nah.) (1) (Bol): džem dělaný z tykve fíkolisté; (MS).<br />

lachiguana, viz: lechiguana; (MS).<br />

lachihuana, viz: lechiguana; (MS).<br />

lagua, viz: laguá; (MS).<br />

laguá, f. (← map.) (1) (Bol, Per): hustá polévka z mouky s bramborami, paprikou a masem; ■ Var.:<br />

lagua; (MS).<br />

lampa, f. (← keč.) (1) (Kost, Chil, Ekv, Per; Arg, Bol): motyka; (2) (Per): lžíce; (3) tirar ~ (Per):<br />

tvrdě pracovat; (MS).<br />

lampada, f. (← keč.) (1) (Chil, Per): množství zeminy, která se vleze na motyku; (MS).<br />

lampazo, m., hovor. (← keč.) (1) (Chil, Per): úder motykou; (MS). ● (2) (Chil): hadr, utěrka; př.: hay<br />

que pasarle el lampazo a las mesas de los clientes; (BDE).<br />

lampeador, -ra, adj/subst. (← keč.) (1) adj. (Chil): vztahující se ke skladišti dřeva nebo pile; (2) m.<br />

(Chil): pracovník s motykou; (MS).<br />

lampear, tr. (← keč.) (1) (Chil, Per; Bol, Ekv): okopávat motykou; (2) (Chil): hrubě opracovat; dát do<br />

pravého úhlu; (3) (Per): jíst; (MS).<br />

lampero, -a, m/f. (← keč.) (1) (Chil, Per; Bol, Ekv): pracovník s motykou; (MS).<br />

lampita, f. (← keč.) (1) (Kost, Chil, Ekv, Per; Arg, Bol): motyčka; (MS).<br />

lampón, m. (← keč.) (1) (Ekv): dvojzubá motyka; (MS).<br />

lape, adj. (← map.) (1) (Chil): slepená, smotaná (nit, vlna); (2): o slavnosti: živá, veselá; (MS).<br />

laque, m. (← map.) (1) (Chil; Arg): bolaso, bola; (2) (Arg, Chil, Per): zbraň lupičů; (3) (Chil): u<br />

pouštění draka: rukojeť s nití; (4) (Bol): dušené maso se zeleninou; (5) (Bol): obušek; ■ Var.: laqui;<br />

(MS).<br />

laqui, viz: laque; (MS).<br />

laqueadura, f. (← map.) (1) (Bol): úder bolasem; (MS).<br />

laquear, tr. (← map.) (1) (Arg, Chil): lovit bolasem; (MS).<br />

lauca, f. (← map.) (1) (Chil): u člověka i zvířat: pleš; (MS).<br />

laucadura, f. (← map.) (1) (Chil): pleš; (MS).<br />

laucar, tr. (← map.) (1) (Chil): škubat chlupy nebo vlnu; (MS).<br />

lauco,-a, adj. (← map.) (1) (Chil): plešatý; (MS).<br />

laucón, m. (← map.) (1) (Chil): kulatá pleška na hlavě; (2) a ~es, adv. (Chil): špatně zastřihnuté vlasy;<br />

(MS).<br />

laucha, f. (← map.) (1) (Arg, Chil; Bol, Par, Urug, Kol): myš domácí; př.: las bolsas de raciones<br />

tenían también galletitas, turrones, caramelos, así que las lauchas desfilaban por el rincón en donde<br />

estaban apiladas; (MS, BDE). ● (2) (Arg, Chil): o člověku: hubený a drobných rysů; (3) (Arg, Chil):<br />

bezvýznamná osoba; (4) (Arg): starý chlípník; (5) (Chil): v karetní hře tenderete: třetí z jakékoli<br />

barvy; (6) ocelový drát; (7) (Arg, Chil, Urug; Kol): chytrák; (8) (Kol): znalý, praktický; (9) (Chil):<br />

vozík; (10) aguaitar uno la ~ (Chil): s trpělivostí vyčkávat nějakou příležitost; (MS).<br />

lauchero, -a, adj/subst. (← map.) (1) (Chil): hráč, který vyčkává své šance; (2) (Chil): nádeník, který<br />

pracuje s vozíkem laucha; (MS).<br />

lauchita, f. (← map.) (1) (Chil, LaPla): myška; (MS).<br />

lauchón, m. (← map.) (1) (Chil): vyrostlý a hubený mladík; (MS).<br />

laulao, m. (← arw/karib) (1) (Ven): druh sumce; ► Silurus sp.; (2) (Ven): hudba a tanec; ■ Var.:<br />

laulau; (MS).<br />

laulau, viz: laulao; (MS).<br />

lebisa, f. (← arw/karib) (1) (Antil, Mex): trnucha jamajská; ► Himantura schmardae; (2) (Kub):<br />

kubánský strom, jilm; ► z čeledi vavřínovitých, s drsnou kůrou, jehož plody žere dobytek; (3)<br />

(Mex): kůže této ryby, která se používá jako smirkový papír; ■ Var.: lebisca, lebiza, levisa, libisa,<br />

liviza; (MS).<br />

48


lebisca, viz: lebisa; (MS).<br />

lebiza, viz: lebisa; (MS).<br />

lechiguana, f. (← keč.) (1) (Arg, Bol, Per, Urug): vosa 8 ; (2) (Arg, Bol, Per; LaPla): plástev této vosy;<br />

(3) (LaPla): štěstí; ■ Var.: chiguana, lachiguana, lachihuana, lechihuana, llachiguana, llachihuana;<br />

(MS).<br />

lechihuana, viz: lechiguana; (MS).<br />

leirén, viz: lerén; (MS).<br />

leke, m. (← keč.) (1) (Bol): úder pěstí do tváře; (MS).<br />

lekero, m. (← keč.) (1) (Bol): bitkař; ► dává dobré údery pěstí; (MS).<br />

leque, m. (← may.) (1) (Mex): strom podobný akácii; ► Leucaena leucocephala; (2) (Mex): plod<br />

tohoto stromu; (3) (Mex): nádoba vyrobena z tohoto stromu; (4) cara de ~, m. (Mex): velký obličej<br />

bez vousů; (MS).<br />

lerén, m. (← arw/karib) (1) kalathea; ► Calathea allouia; rostlina z čeledi marantovité; ■ Syn.:<br />

topinambur; (2) (Dom): malý člověk; (3) (Portor, Dom): jedinec, týpek; ■ Var.: leirén, lerene, lirén,<br />

llerén, yerén; (MS).<br />

lerene, viz: lerén; (MS).<br />

levisa, viz: lebisa; (MS).<br />

libes, m/f. (← keč.) (1) (Arg, Bol, Urug): dětské bolaso; (MS).<br />

libisa, viz: lebisa; (MS).<br />

linlicha, f. (← keč.) (1) (Per): zlobivka; (MS).<br />

linlichería, f. (← keč.) (1) (Per): zlobivost; (MS).<br />

lipegüe, m. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): bakšiš, nárust ceny, dárek; (2) (StřAm, Mex):<br />

opovrženíhodný člověk; (3) (StřAm, Mex): pomocník; ■ Var.: hipehuel, hepéhuil, ipegüe, ipégüel;<br />

(MS).<br />

liquichiri, adj/subst. (← aim.) (1) (Bol): ubohý, lakomý; (2) o člověku: hubený, vyzáblý; (MS).<br />

lirén, viz: lerén; (MS).<br />

liuto, m. (← map.) (1) (Chil): Alstromeria ligtu; ► rostlina z čeledi liliotvarých podobná lílii, z její<br />

hlízy se dělá tzv. chuño (jídlo); (2) (Chil): pokrm připravovaný se škrobem z hlíz této rostliny; ■<br />

Var.: liutu; (MS).<br />

liutu, viz: liuto; (MS).<br />

liviza, viz: lebisa; (MS).<br />

llachiguana, viz: lechiguana; (MS).<br />

llachihuana, viz: lechiguana; (MS).<br />

llalli, m. (← map.) (1) (Chil): pražená kukuřice; (2) (Chil): popcorn; (3) hacer ~ una cosa (Chil): o<br />

věci: zničit, rozbít; (MS).<br />

llampo, f. (← keč.) (1) (Arg, Bol, Chil): rozdrcený nerost; (2) (Arg, Bol, Chil): naleziště zlata v písku;<br />

■ Var.: yampo; (MS).<br />

llanca, f. (← keč.) (1) (Chil): měď; ► azurové barvy; (2) (Chil): ozdoba; ► z malých kamínků mědi;<br />

(3) (Chil): kapalina z mědi, která uvolňuje hlinitý prášek; (4) (Chil): jílovitá vrtstva horniny; ■ Var.:<br />

yanca, yanga; (MS).<br />

llancazo, m. (← keč.) (1) (Chil): očarování, uhranutí; (MS).<br />

llauque, m. (← map.) (1) (Chil): výslužka při zabíjačce; (2) (Chil): dárek; ► při rozdělování dárků;<br />

(MS).<br />

llauca, viz: palluca; (MS).<br />

llauquearse, intr., zvrat. (← map.) (1) (Chil): zhroutit se; (MS).<br />

llepu, m. (← map.) (1) (Chil): košík na odměřování; (2) hacer ~ (Chil): o slepici: uhnízdit se nebo<br />

vysedět vajíčka; (MS).<br />

llerén, viz: lerén; (MS).<br />

llicta, viz: llipta; (MS).<br />

llíes, viz: lligues; (MS).<br />

lligues, m. (← map.) (1) (Chil): dětská hra; (2) v této hře: bob nebo fazole; ► namísto kostek; ■ Var.:<br />

llíes; (MS).<br />

8 viz: Img. 5. lechiguana; pág. 90.<br />

49


llío, m. (← map.) (1) (Chil): druh zavěšení fazolí nebo jiných zrn; (2) (Chil): dřevěný nástroj na<br />

pověšení pšenice; (MS).<br />

llipta, f. (← keč.) (1) (Arg, Bol, Per): alkalická masa, kterou indiáni po kouskách žvýkají; (2) (Per):<br />

druh tvrdého dortu z bramborové mouky; ■ Var.: llicta, llucta, yicta, yipta; (MS).<br />

lloclla, f. (← keč.) (1) (Per): záplava, potopa; (2) (Per): řečiště, koryto; (3) (Bol): voda valící se po<br />

zemi při nadměrných srážkách; (4) ~ sin agua (Bol): chvastoun; (5) criarse en la ~ (Bol): sirotek;<br />

(6) traído por la llojlla (Bol): o člověku: objevil se ve vesnici, aniž by znal cestu; ■ Var.: lloglla,<br />

llojlla; (MS).<br />

lloglla, viz: lloclla; (MS).<br />

lloica, f. (← map.) (1) (Chil): vlhovec dlouhoocasý; ► Sturnella loyca; (2) (Chil): lež, klam; (3)<br />

(Chil): rána, odřenina; (4) pera ~ (Chil): druh hrušky; ■ Var.: loica; (MS).<br />

llojlla, viz: lloclla; (MS).<br />

lloqalla, f. (← aim.) (1) (Bol): domorodé dítě; (2) (Bol): plebejský mladík; (3) (Bol): mladík špatného<br />

chování nebo má špatné sklony; (MS).<br />

lluán, viz: luán; (MS).<br />

llucta, viz: llipta; (MS).<br />

lluicho, viz: loche; (MS).<br />

llunchi, m. (← keč.) (1) (Ekv): lak, nátěr; (MS).<br />

llunchir, tr. (← keč.) (1) (Ekv): natírat zeď na hrubo; (MS).<br />

loán, viz: luán; (MS).<br />

loche, m. (← keč.) (1) (Kol, Chil, Ekv, Per, Ven): malý americký jelen; (2) (Kol): načervenalá barva;<br />

(3) (Kol): banán; (4) (Per): kůže z berana, kozla nebo jelena; ■ Var.: lluicho, locho, pocho, soche;<br />

(MS).<br />

locho, viz: loche; (MS).<br />

locote, viz: locoto; (MS).<br />

locoto, m. (← keč.) (1) (Arg, Bol, Par, Per): všechny druhy papriky nebo chili papričky; ■ Var.:<br />

locote; (MS).<br />

loica, viz: lloica; (MS).<br />

lonco, m/f. (← map.) (1) (Chil): krk; (2) (Chil): lenost přežvýkavců; (3) (Chil): hlava; (4) (Chil):<br />

vlasy; (5) (Chil): mezi domorodci: náčelník; (6) estar con ~ (Chil): být podrážděný, vzteklý; (MS).<br />

loncoteada, f. (← map.) (1) (Arg): zatahání za vlasy; (MS).<br />

loncotear, tr. (← map.) (1) (Arg): zatahat za vlasy; (MS).<br />

luán, m. (← map.) (1) (Chil): lama guanako; (2) (Chil): žluto načervenelá barva (jako u guanaka); ■<br />

Var.: lluán, loán, yuan; (MS).<br />

lulada, f. (← keč.) (1) (Kol): limonáda; ► tzv. champola, připravovaná z rostliny lulo; (MS).<br />

lular, m. ( ← keč.) (1) (Kol): výsadba rostliny lulo; (MS).<br />

lulo, m. (← keč.) (1) (Kol): rostlina podobná rajčeti; (2) ~ de perro (Kol): druh rostliny lulo; (3)<br />

conmigo y la mata de ~ ninguno se limpia el culo (Kol): přísloví rolníků: nenecháme si ubližovat<br />

ani ponižovat nás; (4) el ~ del ojo (Kol): oční bulva; (5) estar (o quedar) como un ~ (Kol): být<br />

spokojený; otrávený; plný, přecpaný; (6) hacer ~ (Arg): spát; (MS).<br />

luy, viz: luya; (MS).<br />

luya, f. (← may.) (1) (Mex): sukulent; ► Bombax ellipticum; (2) (Mex): jeho květ; ■ Var.: luy; (MS).<br />

50


4.4. M (mabí - muyuna)<br />

________________________________________________________<br />

mabí, m. (← arw/karib) (1) (Portor, Dom; Kub): strom; ► Colubrina reclinata, z čeledi<br />

řešetlákovitých, malého vzrůstu a hořké kůry; (2) (Portor, Dom): nápoj dělaný z kůry tohoto stromu;<br />

■ Var.: maví; (MS).<br />

mabisero, m. (← arw/karib) (1) (Portor, Dom): prodejce stromu mabí; (MS).<br />

mabuja, viz: mabuya; (MS).<br />

mabuya, m. (← arw/karib) (1) (Kub): ďábel; (2) (Kub): název různých druhů ještěrů; ■ Var.: mabuja;<br />

(MS).<br />

macabí, m. (← arw/karib) (1) (Kol): vychytralý člověk; (2) (Antil, Kol, Kost, Mex, Pan, Ven): albula<br />

liščí; ► Albula vulpes; ryba válcovitého těla a stříbrné barvy; (3) (Dom): bandita, lupič; ■ Var.:<br />

macabil; (MS).<br />

macabil, viz: macabí; (MS).<br />

macacoa, viz: mococoa; (MS).<br />

macal, m. (← may.) (1) (Mex): kolokázie jedlá; ► Colocasia esculenta; rostlina z čeledi áronovitých;<br />

(2) (Mex): jedlá hlíza této rostliny; (MS).<br />

macano, m. (← keč.) (1) (Chil): tmavá barva na barvení vlny; (2) teñir azul con ~ (Chil): pokoušet se<br />

o nemožné; (MS).<br />

macao, m. (← arw/karib) (1) (Kub): rak poustevníček; ► Pagurus granulatus; žije v mořích i na<br />

souši; (2) (Kol): kakaovník peruánský; ► Theobroma bicolor; (3) (Kub): opovržlivé jednání; (MS).<br />

macha, f. (← keč.) (1) (Arg, Bol, Ekv): opilost; (MS).<br />

machada, f. (← keč.) (1) opíjení se; (MS).<br />

machado, -a, adj/subst. (← keč.) (1) (Arg, Bol, Ekv): opilý, opilec; ■ Var.: machalón, macharín;<br />

(MS).<br />

machador, m. (← keč.) (1) (Arg): opilec; (MS).<br />

machalón, viz: machado; (MS).<br />

macharín, viz: machado; (MS).<br />

macharse, intr., zvrat. (← keč.) (1) (Arg, Bol, Ekv): opít se; (MS).<br />

machascarse, intr., zvrat. (← keč.) (1) (Per): opít se; (MS).<br />

machi, m/f. (← map.) (1) (Chil; Arg): povoláním léčitel; (2) (Chil): čaroděj; (3) (Arg, Chil, Per):<br />

rostlina; ■ Var.: machí; (MS).<br />

machí, viz: machi; (MS).<br />

machincuepa, f. (← nah.) (1) (Mex): salto, kotrmelec; (2) (Mex): změna politické strany; (3) dar (o<br />

echar) la ~ (Mex): měnit názory v politice; (MS).<br />

machitaje, m. (← map.) (1) (Chil): věda léčitelů; (2) (Chil): skupina léčitelů; (MS).<br />

machitucar, tr. (← map.) (1) (Chil): vymítat léčitelem ďábla z těla; (MS).<br />

machón, m. (← keč.) (1) (Arg): opilec (stačí mu málo k opilosti); (MS).<br />

machote, m. (← nah.) (1) (Hond; StřAm, Bol, Ekv, Mex): koncept; př: entre los documentos más<br />

importantes figuran: machote para la solicitud de ingreso; esquemas para la primera y segunda<br />

investigación; (MS, BDE). ● (2) a ~¹ (Mex): v dolech: signál nebo značka na měření pracovní doby;<br />

(3) a ~² (Ekv): o věci: provedena stabilně, pevně; (4) (Chil): hrubě, neotesaně; (MS).<br />

maco, m. (← arw/karib) (1) (Kol, Kub, Mex, Ven): druh ovocného stromu; ► Melicoccus bijugatus;<br />

(2) (Ven): druh komára; (3) (Kub): šnek, hlemýžď; (4) (Kub): ženský pohlavní orgán; (5) (Portor,<br />

Dom): obojživelník, ropucha, žába; ► Eleutherodactylus auriculatus; (6) (Portor): v dětské řeči:<br />

druh šnečků a zrníček; (7) (Portor): oko; (8) coger a uno como ~ saltando (Dom): chytit někoho<br />

proti jeho vůli; (9) el ~ no es peje porque esté en el agua (Dom): šaty nedělají člověka; (MS).<br />

macuare, m. (← arw/karib) (1) (Ven): lano, bič, které vyrábí indiáni; (2) u biliáru: čistý úder; (MS).<br />

macurca, f. (← aim.) (1) (Arg, Chil, Bol): jehlice, tkanička nebo bolest svalů; (2) (Per): svalová křeč<br />

v končetinách; ■ Var.: macurque; (MS).<br />

macurque, viz: macurca; (MS).<br />

macurcarse, intr. (← aim.) (1) (Chil, Bol): onemocnět se svaly; (MS).<br />

macusay, viz: macusey; (MS).<br />

51


macusey, m. (← arw/karib) (1) (Antil, Mex): Anthurium palmatum; rostlina z čeledi áronovitých; ■<br />

Var.: amacusay, macusay, matusey; (MS).<br />

magangá, viz: mangangá; (MS).<br />

maguaro, m. (← arw/karib) (1) (Ven): druh hmyzu; (2) más cargado que un ~ (Ven): bere si toho<br />

moc na svá bedra (morálně i fyzicky); (MS).<br />

magué, viz: maguey; (MS).<br />

maguey, m. (← arw/karib) (1) (Am): agáve; (2) (Kol): silný a dlouhý stonek agáve; (3) (Mex):<br />

opilost; (4) (Ven): stvol rostliny cocuy (cocuiza); (5) ~ blanco, ~ bravo, ~ cimarrón, ~ pintillo, ~<br />

verde, etc. (Mex): druhy agáve; (6) gusano de ~ (Mex): červ, který se uchovává v trsu agáve; (7) al<br />

~ que no da pulque, no hay que llevar(le) acocote (Mex): žádat nemožné; (8) doblar el ~ (Ven):<br />

umřít, zemřít; (9) hijo de ~ , mecuate (Mex): jablko nepadá daleko od stromu; ■ Var.: magué; (MS).<br />

magueyal, m. (← arw/karib) (1) (Kub, Mex): plantáž agáve; (MS).<br />

magueyera, f. (← arw/karib) (1) (Mex): rostlina agáve; (2) (Mex): výsadba agáve; (MS).<br />

magueyero, m. (← arw/karib) (1) (Mex): druh mexického netopýra 9 ; ► živí se ze šťávy a pylu<br />

rostliny agáve; (MS).<br />

magueyón, m. (← arw/karib) (1) (Mex): agáve; (MS).<br />

maihuén, m. (← map.) (1) (Chil): druh kaktusu; ► Maihuenia poeppiggi; (2) plod kaktusu; (MS).<br />

maimure, viz: mamure; (MS).<br />

maito, m. (← keč.) (1) (Chil): malý kukuřičný piroh zabalený v rákosu; (2) (Per): snop, svazek; (3)<br />

(Chil): svazek, obal; ■ Var.: maitu; (MS).<br />

maitu, viz: maito; (MS).<br />

majagua, f. (← arw/karib) (1) (Ekv; Antil, Kol, Kost, Hond, Mex, Nik, Pan, Salv, Ven): ibišek<br />

lípovitý; ► Hibiscus tiliaceus; (2) (Kol, Pan, Kub): vláknina, vlákno, proužek různých rostlin; (3)<br />

(Kol): krční vaz skotu; (4) (Kub): bunda, kabát; (5) (Kol, Mex, Ven): název rostlin; (6) cedrillo ~<br />

(Ven): strom; (7) gallo e~ (Portor): kohout slámovité barvy jako majagua; (8) al que no quiere<br />

mimbre, se le da ~ (Kub): když něco nechceš, aby se stalo, stane se to dvojnásob; ► al que no<br />

quiere caldo, taza y media; (9) cortar ~ (Portor): zastydět se, zrudnout; ■ Var.: damagua,<br />

damajagua, damajahua, damajuo, demajagua, demajahua, emajagua, emajahua, huamaga,<br />

majaguo, majahua; (MS).<br />

majagual, m. (← arw/karib) (1) (Kub, Mex, Nik, Portor): oblast, pozemek s majague; ■ Var.:<br />

demajagual, emajagual; (MS).<br />

majagüero, m. (← arw/karib) (1) (Kub): pracovník, který trhá proužky z majagua; (2) (Kub):<br />

vztahující se k majagua; (MS).<br />

majagüilla, f. (← arw/karib) (1) (Kub): druh stromu majagua; ► menšího vzrůstu ; (2) (Portor): druh<br />

stromu; (3) (Mex): druh ibišku; ► Hibiscus clypeatus; (MS).<br />

majagüillar, m. (← arw/karib) (1) (Kub): terén posetý majaguas; (MS).<br />

majagüillo, f. (← arw/karib) (1) (Kol, Ven): jamajská třešeň; ► Mutingia calabura; (MS).<br />

majagüín, m. (← arw/karib) (1) (Kub): nekultivované stromy; (MS).<br />

majagüito, m. (← arw/karib) (1) (Kol): rostlina; (2) ~ de playa (Kol): majagua obecná; (MS).<br />

majaguo, viz: majagua; (MS).<br />

majahua, viz: majagua; (MS).<br />

malacahuite, m. (← nah.) (1) (Kost): druh keře; ► Flacourtia prunifolia; ■ Var.: malacahuiste;<br />

(MS).<br />

malacahuiste, viz malacahuite; (MS).<br />

malla, f. (← keč.) (1) (Chil): brambor malé hlízy; (2) (Chil, Per): zahradní rostlina; (MS). ● (3) (Chil,<br />

Mex, LaPla): plavky; př.: -no importa, vamos a nadar lo mismo. –no traje la malla; (4) (LaPla):<br />

pásek k hodinkám; př.: un reloj pulsera con la malla rota; (BDE).<br />

mallín, m. (← map.) (1) (Arg, Chil): bahnitá louka; ► v pohoří (2) (Arg, Chil): krmná rostlina<br />

vyskytující se v této oblasti; (MS).<br />

maloca, f. (← map.) (1) (JižAm): vniknutí, invaze; ► drancování, vyhlazení indiánské oblasti; (2)<br />

(JižAm): přepadení, nečekaný nájezd Indiánů; (3) (JižAm): obchodování; ► v minulosti; mezi<br />

Španěly a Indiány; (MS).<br />

9 viz: Img. 6. magueyero; pág. 90.<br />

52


maloquear, tr/intr. (← map.) (1) (JižAm): u Indiánů: dělat nájezdy; (2) (Arg, Chil): napadnout,<br />

překvapit; (3) (Arg, Chil): černý obchod; (4) (Arg, Chil): zajmout vzbouřené Indiány; (5) (Chil):<br />

uškodit někomu; zmařit někomu obchod; (MS).<br />

maloquero, m. (← map.) (1) (Arg, Chil): nájezdník; (2) (Arg, Chil): obchodník; ► ten, co obchoduje<br />

s odcizeným zbožím pro Indiány; (3) (JižAm): domorodý zloděj; (MS).<br />

malón, m., zast. (← map.) (1) (JižAm, Chil, LaPla): nečekaný útok Indiánů; př.: la frontera<br />

frequentemente asolada por malones de indios mbaya y sanapana; (MS, BDE). ● (2) (JižAm):<br />

nečekaná zrada; špatná hra; (3) (Arg): gauner; (4) (Chil, LaPla): neohlášený mejdan; (MS).<br />

malonear, tr. (← map.) (1) (Urug): přepadnout; (2) (Chil): napadnout doma; (MS).<br />

malonero, m. (← map.) (1) (Chil): člověk, který rád přepadá ostatní ; (MS).<br />

maltón, -na, adj/subst. (← keč.) (1) (Bol, Chil, Ekv, Per, Arg, Kol): o zvířeti i člověku: předčasně<br />

vyspělý; (2) m/f. (Arg): velké dítě; (3) (Ekv): kůzle; ■ Var.: mantón; (MS).<br />

maltoncito, -a, adj., lid. (← keč.) (1) (Per): předčasně vyspělý; (MS).<br />

mamangá, viz: mangangá; (MS).<br />

mamurazo, m. (← arw/karib) (1) (Ven): rána; (MS).<br />

mamure, m. (← arw/karib) (1) (Ven): rostlina; (2) (Ven): v rybářství: velký koš; (3) (Ven): bič; ■<br />

Var.: maimure; (MS).<br />

manaca, f. (← arw/karib) (1) (StřAm, JižAm, Kub): druh palmy; ► Attalea butyrace; (2) (StřAm,<br />

Arg, Kol, Par): název rostlin 10 ; ► Franciscea uniflora; ■ Var.: manacá, manaco; (MS)<br />

manacá, viz: manaca; (MS).<br />

manacal, f. (← arw/karib) (1) (Kub): palmový háj; (MS).<br />

manaco, viz: manaca; (MS).<br />

managuaco, m. (← arw/karib) (1) (Kub): skvrnité zvíře; ► má bílé skvrny na čumáku nebo na<br />

tlapách; (2) (Kub): buran, nešika; (MS).<br />

manajú, m. (← arw/karib) (1) (Kub): druh stromu; ► Rheedia aristata, (DEA – Garcinia morella);<br />

výška až 10 m, má malý žlutý plod, používá se při domácím léčení; (MS).<br />

manaju[c]illo, m. (← arw/karib) (1) (Kub): keř; (MS).<br />

manchachina, f. (← keč.) (1) (Bol): strašák (na poli); (2) (Bol): o člověku: otrhaný, špinavý; (MS).<br />

mandubí, m. (← guar.) (1) (LaPla): podzemnice olejná; (2) (LaPla): druh anténovce (ryba); ■ Var.:<br />

manduví; (MS).<br />

mandul, m. (← keč.) (1) (Kol, Ekv): název rostliny; (2) (Kol, Ekv): plod této rostliny; (MS).<br />

manduví, viz: mandubí; (MS).<br />

mangangá, m. (← guar.) (1) (Arg, Bol, Par, Urug): čmelák, chroust; (2) (Arg, Bol): otrava; kapsář,<br />

zloděj; (3) (Arg): peníze; (4) (LaPla): protivný žvanil; ■ Var.: magangá, mamangá, mangango;<br />

(MS).<br />

mangango, viz: mangangá; (MS).<br />

mani, viz: maní; (MS).<br />

maní, m. (← arw/karib) (1) (JižAm): pryskyřice; ► u kaučukovníků; ■ Var.: maní; (MS). ● (1)<br />

manises/~es, pl. (Chil, Ekv, Per, Urug, Ven): burák, burský oříšek; př.: menos mal que quedaban<br />

algunos maníes; (BDE).<br />

manigua, f. (← arw/karib) (1) (Kol, Antil, Mex, Kub): houština; př.: cualquier ruido en la manigua<br />

podía reducirlo todo a una hecatombe de nervios; (MS, BDE). ● (2) (Kol, Antil, Mex): zmatek,<br />

rozpaky, nedorozumění; (3) (Antil): vesnice; (4) (Kol): prales; (5) coger ~ (Kub): vyrazit se<br />

zbraněmi proti vládě; (MS).<br />

manigual, m. (← arw/karib) (1) (Antil): prales; (2) (Kub): bažiny; (MS).<br />

maniguazo, m. (← arw/karib) (1) (Kub): rozsáhlý prales; (MS).<br />

manigüero, m. (← arw/karib) (1) (Antil): vzbouřenec; ► kubánští povstalci mambí; (2) (Antil):<br />

obyvatel selvy; (3) (Antil): hráč; (MS).<br />

manigüita, f. (← arw/karib) (1) (Kub): pralesík; (MS).<br />

mantón, viz: maltón; (MS).<br />

mapa¹, m. (← aim.) (1) (Per): vosk; (MS).<br />

mapa², adj.(← keč.) (1) (Ekv): špinavý; (MS).<br />

mapioso, -a, adj. (← keč.) (1) (Ekv): špinavý; (MS).<br />

10 viz: Img. 7. manaca; pág. 90.<br />

53


maposo, -a, adj. (← aim.) (1) (Per): voskový; (MS).<br />

mapora, f. (← guar.) (1) (Kol, Ven): druh palmy; (MS).<br />

maporal, m. (← guar.) (1) (Ven): palmový háj; (MS).<br />

maporita, m. (← guar.) (1) (Ven): palmička; ► mapora; (2) (Ven): malá palma; (MS).<br />

mapuey, m. (← arw/karib) (1) (StřAm, Portor, Dom, Ven): druh jamu; ► tropická rostlina; (2)<br />

morado ~ (Ven): nafialovělá barva; ► jako kořen druhu fialového jamu; (3) venado ~ (Ven): druh<br />

jelena; ► se zarostlými parohy; (MS).<br />

maqui, m. (← keč.) (1) (Kol, Per): Aristotelia chilensis; ► název rostlin z řádu šťavelotvarých; (2)<br />

(Bol): opice; ■ Var.: maquí, maquimaqui; (MS).<br />

maquí, viz: maqui; (MS).<br />

maquimaqui, viz: maqui; (MS).<br />

mara, f. (← čib.) (1) (Ven): koš, nosítka; (2) (Bol, Dom, Ven): název pro stromy a rostliny; ►<br />

Swietenia macrophylla; mahagon americký, velkolistý; (3) (Ven): pryskyřice, terpentýn; (4) ~<br />

blanca, ~ colorada (Ven): název stromů; (MS). ● (5) (Arg): mara stepní; ► Dolichotis patagonum;<br />

(BDE).<br />

maraca, f. (← guar.) (1) (Antil, Kol, Ven, Am): rumba koule; (2) (Portor, Kub): chrastítko; (3) (Chil,<br />

Per): hra v kostky; (4) (Chil): děvka, šlapka; (5) (Kol, Portor, Ven): neobratný člověk; (6) (Portor):<br />

ztřeštěnec, zhýralec; (7) (Portor): hlouposti; (8) (Per): balzám; (9) (Per): nádoba na tento balzám;<br />

(10) (Kub): zlatá mince; ► hodnota: 1 peso; (11) (Ven): cebolla que se adapta a las cañerías de un<br />

acueducto; (12) (Ven): hodiny špatné kvality; (13) (Bol): melodie; ► doprovodné zvuky bubnů při<br />

regionálních slavnostech; (14) no ser palo de ~s (Ven): nebýt bezvýznamný; (15) pasarse de ~<br />

(Ven): překročit mez, zneužít; (16) (Kol): zbláznit se, zblbnout; (17) una cosa es con ~ y otra cosa<br />

con bandola (Ven): pleteš páté přes deváté; (18) volverse fruta de ~ (Ven): rozprchnout se,<br />

rozptýlit se; (MS).<br />

maracana, viz: maracaná; (MS).<br />

maracaná, m. (← guar.) (1) (Arg, Par, Ven): ara malý; ► Ara severa; druh papouška; ■ Var.:<br />

maracana; (MS).<br />

maracaya, viz: maracayá; (MS).<br />

maracayá, f. (← guar.) (1) (Am): ocelot; (2) (Par): kočka, kocour; ■ Var.: maracaya; (MS).<br />

maraco, m/f. (← guar.) (1) (Bol, Kol): rumba koule; (2) (Ven): akácie; (3) (Mex): druh kávy; (4)<br />

(Ven): nejmladší z rodiny; (5) (Ven): oslovení pro dítě; (MS).<br />

marapa, f. (← arw/karib) (1) (Mex, Ven): švestka žlutá; ► Spondias mombin; (2) (Ven): švestka<br />

(plod); (3) (Ven): limonáda; (MS).<br />

maraquear, tr/intr. (← guar.) (1) (Am): nechat znít rumba koule; (2) (Am): pohybovat se tam a zpět,<br />

převalovat se; (3) ~ las muelas de Santa Apolonia (Ven): hrát v kostky; (MS). ● (4) (Ven): míchat,<br />

šejkovat; př.: risas, maraquear de whiskies; (BDE).<br />

maraqueo, m. (← guar.) (1) (Am): zatřesení rumba koulí; (MS).<br />

maraquero, adj/subst. (← guar.) (1) m. (Am): hudebník, který hraje na rumba koule; (2) (Chil):<br />

držitel hry v kostky maraca; (3) (Chil): hráč hry v kostky maraca; (4) adj. (Chil): týkající se hry<br />

maraca; (MS).<br />

maraquita, f. (← guar.) (1) (Ven): chrastítko; (2) (Ven): název pro holuby; (3) (Ven): rumba kuličky;<br />

(MS).<br />

maraquito, m. (← guar.) (1) (Kol, Ven): druh holuba; (2) (Ven): nejmladší z rodiny; (3) zdrob. (Ven):<br />

drdolek, prasátko; (MS).<br />

mare, m. (← arw/karib) (1) (Ven): rostlina; (2) (Ven): druh indiánské píšťaly; (3) (Ven): indiánský<br />

tanec; ■ Var.: maremare, marimare; (MS).<br />

maremare, viz: mare; (MS).<br />

marimare, viz: mare; (MS).<br />

marinamo, m. (← map.) (1) (Chil): pták; ► drůbež; (2) (Chil): o člověku: má více prstů než je<br />

obvyklé; (MS).<br />

maritata, f. (← aim.) (1) (Chil, Mex): kanálek; ► na posbírání prášku z nerostů; (2) (Chil, Bol): síto;<br />

► užívané v hornictví; (3) (Chil): studna; šachta; (4) (Chil, Mex): lis na kovy; (MS).<br />

maruto, m. (← arw/karib) (1) (Ven): pupek; (2) (Ven): bradavice, výrustek, pupínek; (3) (Ven): strom<br />

maruto; (MS).<br />

masacoate, viz: mazacuate; (MS).<br />

54


masacote, viz: mazacuate; (MS).<br />

masacuate, viz: mazacuate; (MS).<br />

masacúa, viz: mazacuate; (MS).<br />

masarandú, m. (← guar.) (1) (Bol, Ven): kaučukovník; ■ Var.: masaranduba; (MS).<br />

masaranduba, viz: masarandú; (MS).<br />

masaco, viz: masato; (MS).<br />

masato, m. (← arw/karib) (1) (StřAm, Bol, Kol, Ekv, Per, Ven): kořalka; (2) (Arg, Kol): pamlsek; (3)<br />

(Bol, Ekv, Ven): ragú z banánu; (4) (Mex, Ven): zásoby mleté kukuřice; (5) (Ekv, Per): maniokové<br />

pečivo; (6) (Kol): pyl; ■ Var.: masaco, mashaco, mazaco; (MS).<br />

mashaco, viz: masato; (MS).<br />

mastate, m. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): vláknitá kůra; (2) (StřAm, Mex): indiánská pokrývka<br />

genitálií; (3) (Kost): strom mastate; (4) (Kost): látka; ► z kůry mastate; (MS).<br />

mata, f. (← keč.) (1) (Ekv, Bol): odřenina; ► u koně, způsobená postrojem; (MS). ● (2) (Ven,<br />

Portor): keř, guava strom; př.: entre nosostros puede ser mata desde árbol (o palo) más corpulento y<br />

frondoso hasta la planta o la hierba más endeble: mata de mango, mata de aguacate; detrás del<br />

bohío un grupo de árboles, matas de plátano; (BDE).<br />

matar, intr. (← keč.) (1) (Bol): u jezdeckých zvířat: zranit se na hřbetu; (MS).<br />

matate, m. (← nah.) (1) (StřAm): visící ptačí hnízdo; (2) (StřAm, Mex): síť; ► z rostlinných vláken;<br />

(3) (Guat): varlata; (4) echar un pan en su ~ (Guat): získat zkušenosti; (MS).<br />

matatena, f. (← nah.) (1) (Mex): kulatý kámen; (2) (Mex): dětská hra; (3) dar ~ (Mex): vzít život; ►<br />

eufemismus pro slovo zabít; (MS).<br />

mate, m. (← keč.) (1) (StřAm, JižAm, Ekv): nádoba z dýně; př.: debemos regalarle un mate lleno de<br />

huevos; (2) (JižAm, Arg): cesmína paraguyaská, maté; př.: las chicas del taller hacen un mate<br />

cocido, y cuando podía me lo iba a tomar; nos sentábamos todos juntos, en una sola rueda, a tomar<br />

el mate; (3) (JižAm): listy maté; ► ze kterého se dělá čaj; (MS, BDE). ● (4) ~ de coca, menta, etc.<br />

(Per): druh čaje maté; př.: un mate de coca, una siestecita y como nuevo; (BDE). ● (5) (Chil, Per):<br />

obsah nádobky mate (6) (JižAm): nádobka z kokosu; (7) (Chil, Arg, Ekv, Per): pleš; (8) barajar el ~<br />

(Urug): pít maté; (9) cebar el ~ (JižAm): připravovat maté; (10) (Chil, LaPla, Bol): hlava; (11)<br />

(Guat): kulička; ► na hraní; (12) (Per): Maytenus ilicifolia; ► léčivá rostlina; (13) (Kol, Kub): různé<br />

druhy stromů; (14) (Kub): semínka maté; ► využívají se i k dětské hře; (15) (Chil): dětská hra; (16)<br />

~ amargo, ~ cimarrón, ~ cocido, ~ chuya, ~ lavado (JižAm): druhy čaje maté; (17) ~ arbóreo (o<br />

árbol) (Kub): rostlina maté; (18) ~ calentura (Kub): špatné semínko maté; (19) ~ colorado (Kub):<br />

rudé semínko maté; (20) ~ churuno (Kub): tykev poutníků; (21) ~ de costa (Kub): druh maté; (22) ~<br />

dulce (Kub): maté s cukrem; (23) ~ galleta (Arg, Par, Urug): kruhová a zploštělá nádobka z dýně;<br />

(24) ~ paraguyao, ~ poro, ~ porra (Arg, Par, Urug): několik druhů nádobek z dýně; (25) a ~ (Ekv):<br />

dohola; (26) abrir la boca al ~¹ (LaPla): volná diskuse; (27) abrir la boca al ~² (LaPla): otevřít ústa<br />

na maté; (28) andar uno a ~s ahogados (Arg): mít problémy; (29) calentar agua para que otro<br />

tome ~ (Arg, Chil, Par, Urug): uno carda la lana y otro cobra la fama; (30) calentar el ~ para que<br />

otro se lo tome (Bol): uno carda la lana y otro cobra la fama; (31) cargar el ~ (Urug): přepít se<br />

maté; (32) como el ~ de los Morales (Arg, Urug): sliby, chyby; (33) como los ~s, sirvo si me abren<br />

la boca¹ (Arg, Urug): mít to v kapse; (34) como los ~s, sirvo si me abren la boca² (Bol): jít přes<br />

mrtvoly; (35) darle a uno en el (mero) ~ (Arg, Urug): položit někoho úderem do hlavy; (36) entrar<br />

a los mates (Mex): vyjadřovat city v zamilovanosti; (37) hacer roncar el ~ (Arg): srkat poslední<br />

kapky maté; (38) ~ amargo y china pampa (Arg, Bol): lepší něco než-li nic; (39) meter ~ ahogado<br />

(Per): mít problémy; (40) ni pito, ni tomo ~ (Chil): odmítnout nabídnuté; (41) no necesitar ~s para<br />

nadar (Per): nepotřebovat od nikoho pomoci; (42) no tener cruz en el ~ (Bol, Per): nemít soudnost;<br />

(43) pegar ~ (StřAm): zešílet; (44) sentar el ~ (LaPla): zapít něčím čaj maté; (45) tener mucho ~<br />

(StřAm): mít prostředky, být podvodníkem; (46) tomá ~, che (Arg, Bol, Urug): fraile mostén, tú lo<br />

quisiste, tú te lo ten; (MS).<br />

matato, m. (← keč.) (1) (Bol): nádobka na maté; (MS)<br />

mateada, f. (← keč.) (1) (Bol): pití maté; (MS).<br />

mateador, -ra, adj/subst. (← keč.) (1) (LaPla): o člověku: pije moc maté; (MS).<br />

matear, intr. (← keč.) (1) (LaPla, JižAm): pít maté; př.: las muchachas de los bares matean yerba<br />

lavada, al cabo de una noche sin clientes; (MS, BDE). ● (2) (Chil): smíchat tekutiny; (3) (Chil):<br />

pokropit vodou s maté; (4) (Chil): šprtat se; (MS).<br />

55


matecito, m. (← keč.) (1) (JižAm): čajíček maté; (MS).<br />

mateo, m. (← keč.) (1) (Chil): šprt; (MS).<br />

matera, f. (← keč.) (1) (Kol): truhlík; (MS).<br />

matero, -a, adj/subst. (← keč.) (1) (JižAm): závislák na maté; (2) (JižAm): o člověku: dobře<br />

připravuje maté; (3) (Arg, Chil, Par, Urug): vztahující se k maté; (MS).<br />

matete, m. (← guar.) (1) (Arg, Urug): směs látek tvořící nesoudržnou hmotu; (2) (Arg, Urug): spor,<br />

potyčka; (3) (Arg, Urug): zmatek; (4) (Arg): vaření mletých otrub; (5) (Arg): druh lepidla; (6)<br />

hacerse un ~ (Arg, Urug): být zmatený; (7) salir una cosa hecha un ~ (Arg): špatně zalepený spoj;<br />

(8) ser (o parecer) un ~ (Arg): o jídle: rozvařené, rozvrtané; o ulicích: bahnité; (9) tener un ~ (en la<br />

cabeza) (Arg, Urug): být hodně zmatený; (MS).<br />

mato, m. (← arw/karib) (1) (Ven): ještěr; (2) (Ven): pažní sval; (3) ~ de agua (Ven): velký ještěr; (4)<br />

los ~ s son rayados y caminan empinados (Ven): nechvástej se; (MS).<br />

matraucán, viz: metraucán; (MS).<br />

matusey, viz: macusey; (MS).<br />

maví, viz: mabí; (MS).<br />

maxaco, m. (← keč.) (1) (Arg): měkká a mokrá mouka z lusku rohovníku; (2) (Arg): obalená věc v<br />

prášku; (3) (Arg): obnošené, zmačkané, rozházené oblečení; (4) hacer ~ las cosas (Arg): zpřevracet,<br />

přeházet nějaké věci; (MS).<br />

maxaqueada, f. (← keč.) (1) (Arg): míchanice; (MS).<br />

maxaquear, tr/ intr. (← keč.) (1) (Arg): smíchat neslučitelně hmotné i morální věci; (2) (Arg): zbít,<br />

třást s obětí; (3) (Arg): opotřebovat nebo zmačkat oblečení; (MS).<br />

maxaquero, m. (← keč.) (1) (Arg): prodavač mouky z lusku rohovníku; (MS).<br />

maya, f. (← arw/karib) (1) (Antil, Kol, Ven): název různých druhů rostlin; ► Bromelia pinguin; (2)<br />

(Antil, Ven): plod těchto rostlin; (3) de cualquier ~ sale un ratón (Portor): donde menos se piensa<br />

salta la liebre; (4) ser uno peor que la ~ (Portor): být horší než svědící prášek; (MS).<br />

mayal, m. (← arw/karib) (1) (Ven, Kub): lán s rostlinou maya; (2) (Kub): plot z rostliny maya; (MS).<br />

mayate, m. (← nah.) (1) (Mex): brouk; ► Phyllophaga spp; (2) (Mex): rod brouků z čeledi<br />

vrubounovitých; (3) (Mex): opilec; (4) (Nik): bledý; (5) (Mex): active pederast; (6) irse como el ~,<br />

con hebra y todo (Mex): utéct s ukradenými penězi; (MS).<br />

mayuato, m. (← keč.) (1) (Arg): mýval jižní (cautí); ► Procyon cancrivorus; (2) (Arg): o člověku<br />

nebo zvířeti: bránit se až do posledního dechu; (MS).<br />

mazaco, viz: masato; (MS).<br />

mazacote, viz: mazacuate; (MS).<br />

mazacuata, viz: mazacuate; (MS).<br />

mazacuate, m. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): hroznýš královský; ► Boa constrictor imperator; (2)<br />

(Mex): červ; (3) (Mex): vše podobající se hadovi; ■ Var.: masacoate, masacote, masacuate,<br />

masacúa, mazacote, mazacuata; (MS).<br />

mazama, f. (← nah.) (1) (Ekv, Mex): mazama červený; ► Mazama americana 11 ; druh vysoké zvěře;<br />

(MS).<br />

mecatal, m. (← nah.) (1) (Mex): švihnutí bičem; (MS).<br />

mecatazo, m. (← nah.) (1) (StřAm, Mex, Ven): švihnutí bičem; (2) (StřAm, Mex): hlt pálenky; (3)<br />

(Ven): zajímavá lichotka; (4) a ~ limpio (Mex): por la mala, a fuerzas de azote; (MS).<br />

mecate, m. (← nah.) (1) (Hond, Mex, StřAm, Kol, Ven, Kub, US): sisal; ► z agáve; př.: los dos<br />

sepultureros bajan la urna con ayuda de gruesos mecates al fondo del hoyo; (2) jalar (o tirar del) ~<br />

(Ven): pochlebovat, lichotit; př.: por no perder la oportunidad de jalar mecate a un ministro; (MS,<br />

BDE). ● (3) (StřAm, Kol, Mex, Ven): nevzdělanec; (4) (Mex): stará míra pro povrch; (5) (US):<br />

proužek látky; (6) (StřAm, Kol, Mex, Ven): rostlinný provázek; (7) andar como burro sin ~ (Mex):<br />

kráčet jako pes bez pána; (8) brincar (el) ~ (Mex): hrát na strunný nástroj; (9) caerse uno del ~<br />

(Mex): dokázat; (10) (Mex): být propuštěný; (11) donde quiera plancho y lavo, y en cualquier ~<br />

tiendo (Mex): dělám si co chci; (12) echarle a uno el ~ (Mex): spadnout do chomoutu; (13) jala ~<br />

(Ven): lichotník; (14) ~ de zapato (US): tkanička; (15) no aflojar el ~ (StřAm, Kol, Mex, Ven):<br />

neztratit přehled o věci; (16) (StřAm, Kol, Mex, Ven): hlídat někoho; (17) olerle a uno el pescuezo<br />

a ~ (Mex): mít před oběšením; (18) ponerse uno a dos reatas y un ~ (Mex): hojně popíjet a jíst;<br />

11 viz: Img. 8. mazama; pág. 90.<br />

56


(19) tener a alguien a ~ corto (StřAm, Kol, Mex, Ven): neustoupit, mít autoritu; (20) venirse los ~s<br />

(StřAm, Kol, Mex, Ven): ejakulovat; (MS).<br />

mecateada, f. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): dřina, námaha; (MS).<br />

mecatear, tr. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): svázat sisalem; (2) (Mex): vyrábět provaz sisal; (3) (Ven):<br />

přehnaně lichotit; (4) (Mex): vyměřovat sisalem; (5) ~selas (Mex): utíkat; (MS).<br />

mecatería, f. (← nah.) (1) (Mex): obchod s provazy ze sisalu; (MS).<br />

mecatero, -a, m/f. (← nah.) (1) (Mex, Nik): výrobce nebo prodavač sisalu; (2) (Mex, Nik): pomocník<br />

s provázkama; (3) (Ven): lichotník; (MS).<br />

mecatiza, f. (← nah.) (1) (Mex): dřina, námaha; (MS).<br />

mecatona, f. (← nah.) (1) (Mex): jídlo; př.: irse a la mecatona, servir por la mecatona; (MS).<br />

mecual, (← nah.) (1) (Mex): kořen rostliny maguey nebo agáve; (2) výhonek; (MS).<br />

meducar, viz: meucar; (MS).<br />

meldú, m. (← map.) (1) (Chil): tmavá mouka; (2) (Chil): chleba nebo pokrm z tmavé mouky; (MS).<br />

melle, (← map.) (1) (Chil): prkno; ► na vyrvání kořenů chilského stromu luma; (2) (Chil): pracovník;<br />

► ten, co vyrvává kořeny; (MS).<br />

mellingao, viz: menguillao; (MS).<br />

memela, f. (← nah.) (1) (Hond, Mex, Guat): větší kukuřičná placka; př.: memelas de queso, memelas<br />

con chile pasilla; (MS, BDE). ● (2) (Mex): dětská hra; (3) hacer la ~ (Mex): hrát na memela; ►<br />

dětskou hru; (MS).<br />

memelita, f. (← nah.) (1) (Mex): rostlina; (MS).<br />

menguillao, m. (← map.) (1) (Chil): škrob; ► z namočené mleté otruby; (2) (Chil): jídla; ■ Var.:<br />

mellingao; ■ Var.: minguillao; (MS).<br />

menuco, m. (← map.) (1) (Chil): rašeliniště, močál; (MS).<br />

metepancle, m. (← nah.) (1) (Mex): lán s agáve; (2) (Mex): oplocení kolem agáve; ■ Var.:<br />

metepantle, metepantli; (MS).<br />

metepantle, viz: metepancle; (MS).<br />

metepantli, viz: metepancle; (MS).<br />

metraucán, m. (← map.) (1) (Chil): nechutný dušený pokrm; (2) (Chil): dětské jídlo; ► mléko s<br />

chlebem; (3) (Chil): smaženice; (4) (Chil): špatná výslovnost; ■ Var.: matraucán; (MS).<br />

meucar, (← map.) (1) (Chil): podřimovat, dřímat; ■ Var.: meducar; (MS).<br />

meucada, f. (← map.) (1) (Chil): podřimování, dřímání; (2) (Chil): krátký sen; (MS).<br />

meucón, m. (← map.) (1) (Chil): kývnutí hlavou; ■ Var.: meuqueón; (MS).<br />

meuqueón, viz: meucón; (MS).<br />

meuqueo, m. (← map.) (1) (Chil): pokyvování, kroucení hlavou; (MS).<br />

mezontete, m. (← nah.) (1) (Mex): dřevo z agáve; (2) (Mex): kmen agáve; (MS).<br />

mezonzapote, m. (← nah.) (1) (Mex): sonzapot; ► Licania platypus; tropický strom; (2) (Mex): plod<br />

tohoto stromu; (MS).<br />

mezquicopal, m. (← nah.) (1) (Mex): guma z naditce; (2) (Mex): naditec; ► strom Prosopis juliflora;<br />

(MS).<br />

micha, adj/subst. (← keč.) (1) (Ekv): ubohý, lakomý, podlý člověk; ■ Var.: mitza; (MS).<br />

michoso, -a, adj. (← keč.) (1) (Ekv): lakomý, ubohý; ■ Var.: mitzoso; (MS).<br />

micuna, f. (← keč.) (1) (Arg, Bol): jídlo; (2) (Arg, Bol): planá rostlin; (MS).<br />

mije, m. (← arw/karib) (1) (Kub): strom; (2) ~ blanco, ~ morado (Kub): druh stromu mije; ■ Var.:<br />

miji; (MS).<br />

miji, viz: mije; (MS).<br />

mijeal, m. (← arw/karib) (1) (Kub): les (se stromy mije); ■ Var.: mijial; (MS).<br />

mijial, viz: mijeal; (MS).<br />

millu, m. (← aim.) (1) (Bol): síra; (MS).<br />

milluchar, (← aim.) (1) (Bol): třít síru; (MS).<br />

milpa, f. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): kukuřice, kukuřičné pole; př.: era la época en que el maíz ya<br />

estaba por pizcarse y las milpas se veían secas; (MS, BDE). ● (2) (US): hektar; (3) (StřAm, Mex):<br />

orná půda; (4) (StřAm, Mex): stonek kukuřice; (5) contigo la ~ es rancho, y el atole, champurrao<br />

(Mex): láska i hory přenáší; (6) lloverle a uno en la ~ (StřAm, Mex): prosperovat; (7) no hay ~ sin<br />

güitlacoches (Mex): nic nebo nikdo není dokonalý; (MS).<br />

milpal, m. (← nah.) (1) (Mex): setba kukuřice; (MS).<br />

57


milpear, tr. (← nah.) (1) (StřAm, Mex, US): vyorávat půdu; (2) (StřAm, Mex): vytvořit kukuřičné<br />

pole; (3) (Mex): klíčit (kukuřice); (MS).<br />

milpería, f. (← nah.) (1) (Guat, Mex): kukuřičná pole; (MS).<br />

milperío, m. (← nah.) (1) (Guat, Mex, Nik): kukuřičná pole; (MS).<br />

milpero, adj., m/f. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): pěstitel kukuřičného pole; (MS, BDE). ● (2) (StřAm,<br />

Mex): správce kukuřičného pole; (MS).<br />

milpita; (1) lloverle a uno en la ~, (← nah.) f. (StřAm, Mex): prosperovat; (MS).<br />

milpón, m. (← nah.) (1) (Mex): velké kukuřičné pole; (MS).<br />

miltomate, m. (← nah.) (1) (StřAm, Mex, Guat): plané rajče; ► zelená nebo bílá odrůda rajčete; (MS,<br />

BDE).<br />

minga, f. (← keč.) (1) (Arg, Chil, Bol, Ekv): doprovolná práce; (MS, BDE). ● (2) (Per): fuška; (3)<br />

(Kol, Chil, JižAm): pracovní výpomoc; (4) (Arg): výpomoc; (5) (Per): dělník; (6) (Per): slavnost; ►<br />

před zahájením práce na vesnici; (7) (Per): spolupracovníci; (8) estar en ~ (Per): slavit; (9) hacer ~<br />

(Per): zadat zakázku; (MS).<br />

mingado, m. (← keč.) (1) (Ekv): dobrovolník; (MS).<br />

mingador, m. (← keč.) (1) (Ekv): hledač dobrovolníků; (MS).<br />

mingaquero, m. (← keč.) (1) (Chil): účastník fušky, fuškař; (MS).<br />

mingar, tr/intr. (← keč.) (1) (Arg, Chil, Ekv, Per): sjednat dobrovolníky; (2) (Arg, Chil, Ekv, Per):<br />

požádat dobrovolníky o práci; (3) (Arg): pomoct; (4) (Arg): navést na cestu ztraceného turistu; (5)<br />

(Kol): napadnout více lidí jednou ranou; (6) (Kol): připoutat se k sobě, chytnout se; (7) (Arg, Bol):<br />

prosit, žadonit, žádat; (8) (Arg, Bol): objednat ruční práci; (MS).<br />

minguero, -a, adj/subst. (← keč.) (1) (Arg): účastník fušky, fuškař; (2) adj. (Arg): dobrovolnický;<br />

(MS).<br />

minguillao, viz: menguillao; (MS).<br />

mitza, viz: micha; (MS).<br />

mitzoso, viz: michoso; (MS).<br />

mochigüiste, m. (← nah.) (1) (Kost, Salv, Nik): bobovitá rostlina; ► Pithecellobium unguis-cati; ■<br />

Var.: muchigüiste, muchihuiste; (MS).<br />

mochomo, m. (← cahita) (1) (Mex): druh mravence; ► Acromyrmex spp.; (2) (Mex): rozemleté a<br />

usmažené sušené uzené; (MS).<br />

mococoa, f. (← nah.) (1) (Mex, Kub): nemocný člověk; (2) (Bol, Kol, Ven): smutek, špatná nálada; ■<br />

Var.: macacoa; (MS).<br />

mohán, viz: mojá; (MS).<br />

mojá, m. (← čib.) (1) (Kol, Ekv, Ven): ochránce polí; (2) (Kol, Ekv, Ven): čaroděj, kouzelník; (3)<br />

(Kol): tajný pramen pitné vody; (4) parecer uno un mohán (Kol): vypadat jako strašák; ► mít<br />

rozcuchané dlouhé vlasy; ■ Var.: mohán, moján, mojana, muan; (MS).<br />

moján, viz: mojá; (MS).<br />

mojana, viz: mojá; (MS).<br />

mojanazo, m. (← čib.) (1) (Portor, Ven): uhranutí, očarování, čarování; (MS).<br />

molcatada, f. (← nah.) (1) (Mex): velké pole s kukuřičným klasem; (MS).<br />

molcatal, m. (← nah.) (1) (Mex): velké pole s kukuřičným klasem; (MS).<br />

molcate, m. (← nah.) (1) (Mex): malý kukuřičný klas; (MS).<br />

molcatearse, intr., zvrat.(← nah.) (1) (Mex): vyrůst jen do podoby malého kukuřičného klasu; (MS).<br />

molcatería, f. (← nah.) (1) (Mex): lán kukuřičného pole; (MS).<br />

molcatero, adj. (← nah.) (1) (Mex): kukuřičný (molcate); (MS).<br />

mollaca, f. (← keč.) (1) (Chil, Per): keř s jedlým plodem; ► Muehlenbeckia sagittaefolia; (2) (Chil):<br />

čiča (alkoholický nápoj); ► vyrobená ze zrnek tohoto keře; (MS).<br />

molongo, m. (← nah.) (1) (Mex): pročervivělý kukuřičný klas; ■ Var.: molonqui; (MS). ● (2) (Mex):<br />

žumen; ► plazící se liána Cissus spp.; (MS, DEA).<br />

molonquear, tr. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): zničit, uděřit někoho; (2) (StřAm, Mex): obtěžovat; (3)<br />

(Mex): tahat za vlasy; (MS).<br />

molonquero, adj. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): odporný, hrubý; (MS).<br />

molonqui, viz: molongo; (MS).<br />

58


molote, m. (← nah.) (1) (Mex): klubíčko; (2) (Mex): drdol; (3) (Mex): kukuřičná placka; (4) (Mex):<br />

konipas; (5) (Kol, Mex): kšeft, taškářství; (6) (StřAm, Kub, Mex, Dom): kravál, randál, skandál,<br />

nepokoje; (7) (Mex): ranec; (8) (Mex): zmatek; (MS).<br />

molotear, tr. (← nah.) (1) (Mex): dělat randál; (MS).<br />

molotera, f. (← nah.) (1) (StřAm): povyk, rámus; (2) (Mex): prodavačka klubíček; (MS).<br />

molotero, m. (← nah.) (1) (Mex): výstřední člověk; (MS).<br />

molquite, m. (← nah.) (1) (Mex): zhnilá semínka kukuřičného klasu; (2) (Mex): slabý člověk; (MS).<br />

moroco, m. (← aim.) (1) (Bol): palička hmoždíře na mletí zrna; (2) (Bol): lýtko; ■ Var.: morocó;<br />

(MS).<br />

morocó, viz: moroco; (MS).<br />

morocha, f. (← keč.) (1) (Arg, Chil): děvče; (2) (Kol, Ven): dvouhlavňová brokovnice; (MS).<br />

morochillo, m. (← keč.) (1) (Kol, Mex): druh kukuřice; (MS).<br />

morocho, -a, adj/subst. (← keč.) (1) m/f. (Am): člověk ve formě; (2) adj/subst. (Arg, Urug, JižAm): o<br />

člověku: tmavý, světle hnědý; (maíz) ~ (JižAm): druh kukuřice; (3) adj. (Ekv): o dřevě, uhlí: suché,<br />

tvrdé; (4) adj. (Kol): polosuchý; (5) m. (Chil): mohutný člověk; (6) (Chil): ostříhání dohola; (7)<br />

(Ven): dvojčata; ► i u plodu; (8) adj. (Hond): zaječí; (9) m. (Chil, Kol): zákusek; ► oloupaná sladká<br />

kukuřice; (10) m. (Ven): období dešťů; ► červen a červenec; (11) hambre ~ (Ven): hlad jako vlk;<br />

(12) miedo ~ (Ven): nebezpečný nebo těžký trans; (13) pelado ~ (Chil): ostříhání dohola; (14) dos<br />

bolas morochas (Ven): ve hře v kuličky: ty, co jsou cvrnknuty nejblíže jamce; (15) venta de ~s<br />

(Ven): dva za cenu jednoho; (MS).<br />

moromoro, m. (← keč.) (1) (Arg): divoká včela; (2) (Arg): její úl; (MS).<br />

mote, m. (← keč.) (1) (Chil, Arg, Bol, Kol, Ekv, Urug, Ven): ragú; (2) (Per, Bol): sladká kukuřice; (3)<br />

(Arg, Chil, Per): chybné mluvení;(4) (Chil): rybička; (5) (Chil): koktající člověk; (6) (Kol): rostlina<br />

(druh kukuřice); (7) (Kol): pupek; (8) ~ calchón, ~ de cebada, ~ de chuchoca, ~ de diuca, ~ de<br />

maíz, ~ de morocho, etc. (Chil): názvy druhů ragú; (9) ~ de maíz (Chil): slamák; (10) cada uno<br />

saque de su ... ~ y coma (Ekv): každý svého štěstí strůjcem; (11) como ~ (Chil): hojně, přespříliš;<br />

(12) pelar ~ 1 (Chil): připravovat kukuřici; (13) pelar ~ 2 (Chil): okrást někoho; (MS). ● (14) (Chil,<br />

Ekv, LaPla): vařená kukuřice; př.: mi desayuno consistía en un plato de sopa de carnero, con su<br />

mote, su papa, su chuño; (15) ~ con huesillos (Chil): nápoj z kukuřice a broskve; př.: a pesar de la<br />

Coca Cola, las agüitas de fantasía y los helados, sobrevive en Chile el mote con huesillos; (BDE).<br />

moteada, f. (← keč.) (1) (Chil): pojídání ragú; (MS).<br />

moteado, m. (← keč.) (1) (Chil): text plný chyb; (MS).<br />

motear, tr/intr. (← keč.) (1) (JižAm): jíst ragú; (2) (JižAm): připravovat ragú; (3) (Arg, Chil): chybně<br />

mluvit; (4) (Dom): prodávat za levno; (MS).<br />

motero, adj., m/f. (← keč.) (1) (Chil): prodavač ragú; (2) (Chil): milovník ragú; (3) (Chil):<br />

masozeleninový (ragú); (4) (Chil): šupák; (5) (Arg, Per): indián, který špatně mluví kastilsky; (6)<br />

(Arg): cizinec, který špatně vyslovuje jiný jazyk; (MS).<br />

motete, m. (← nah.) (1) (StřAm): druh nůše; (2) (StřAm, Portor): balík, ranec, který se nosí na<br />

bedrech; (3) (StřAm, Portor): ranec; (4) (Portor, Dom): harampádí; (5) cargar uno con los ~s<br />

(Portor, Dom): zbalit si saky paky; (MS).<br />

motetudo, -a, adj. (← nah.) (1) (Pan): hrbatý; (MS).<br />

motola, f. (← keč.) (1) (Kol): hlava; (MS).<br />

motolo, -a, adj. (← keč.) (1) (Kol): prostý (budižkničemu); (MS).<br />

motoso, -a, adj/subst.(← keč.) (1) (Per): vesnický, buranský; (2) (Per): špatně mluvící domorodec; (3)<br />

m. (Kol): pupkaté dítě; (MS). ● (4) (Ekv): zakroucený, melírovaný; (BDE).<br />

mozote, m. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): rodový název různých druhů rostlin; (MS).<br />

mozotillo, m. (← nah.) (1) (Salv): viz: mozote; (2) (Kost): zpěvný pták; (MS).<br />

muca, f. (← keč.) (1) (Kol, Per, Salv): vačice opossum; (2) (Per): druh vavřínu; (3) (Per): míšenec; ►<br />

Číňana a zambky; (4) cara de ~ (Per): mrzutý a škaredý člověk; (5) hacer(se) ~ (Per): být zničený; ■<br />

Var.: mucamuca, mucamusa; (MS).<br />

muan, viz: mojá; (MS).<br />

mucamuca, viz: muca; (MS).<br />

mucamusa, viz: muca; (MS).<br />

múcaro, m. (← arw/karib) (1) (Portor, Ekv): výreček; ► Gymnoglaux nudipes; (2) ser uno un ~<br />

(Portor): být škaredý; (3) (Portor): o člověku: noční pták; (MS).<br />

59


muchar, tr. (← keč.) (1) (Kol): políbit; (MS).<br />

muchigüiste, viz: mochigüiste; (MS).<br />

muchihuiste, viz: mochigüiste; (MS).<br />

mucho, m. (← keč.) (1) (Kol): polibek; (MS).<br />

muco, m. (← keč.) (1) (Arg, Bol, Chil): drcená kukuřice na alk. nápoj chicha; ■ Var.: muko; (MS).<br />

mucuja, f. (← guar.) (1) (Ven): palma; ■ Var.: mucujá; (MS).<br />

mucujá, viz: mucuja; (MS).<br />

múcura, f. (← arw/karib) (1) (Bol, Kol, Ven): hliněná urna; (2) (Kol): neschopný, hlupák; (3) (Kol):<br />

vačice opossum; (MS).<br />

mucurita, f. (← arw/karib) (1) (Ven): hliněná urnička; (MS).<br />

mukera, f. (← keč.) (1) (Bol): žena, která vyrábí muko; (MS).<br />

mukero, m. (← keč.) (1) (Bol): vrabec; (MS).<br />

muko, viz: muco; (MS).<br />

munisté, m. (← may.) (1) (Mex): druh keře; (2) (Mex): jeho květ; ■ Var.: munixté; (MS).<br />

munixté, viz: munisté; (MS).<br />

muspa, m. (← keč.) (1) (Bol): náměsíčný; (MS).<br />

muspar, intr. (← keč.) (1) (Bol): mluvit ze spaní; (2) (Bol): být náměsíčný; (MS).<br />

muto, adj. (← keč.) (1) (Bol): poškozený, bez ostrosti; (2) m. (Bol): tupý řezný nástroj; (MS).<br />

mutuco, m. (← keč.) (1) (Arg): člověk s amputovanými prsty; (2) (Arg): zvíře se zastřihnutými uši;<br />

(3) (Arg): o člověku: s krátkými a tlustými prsty; (MS).<br />

mutusay, m. (← zoque) (1) (Mex): podlouhlá rostlina; ► Rhodospatha oblongata; (2) (Mex): textilní<br />

vlákno; (MS).<br />

muyuna, f. (← keč.) (1) (Arg): kolovrátek domorodců; (2) (Arg): týl; (3) darle en la ~ (Arg): darle en<br />

la chapa del alma; (MS).<br />

60


4.5. N (nacascalote - nuco²)<br />

________________________________________________________<br />

nacascalote, viz: nacascolo; (MS).<br />

nacascol, viz: nacascolo; (MS).<br />

nacascolo, m. (← nah.) (1) (StřAm, Kol, Mex): strom luskoplod; ► Caesalpinia coriaria; ■ Var.:<br />

nacascalote, nacascol, nacascolote, nacascul, nacascolo, nacazcol, nacascolo; (MS).<br />

nacascolote, viz: nacascolo; (MS).<br />

nacascul, viz: nacascolo; (MS).<br />

nacasol, viz: nacascolo; (MS).<br />

nacatamal, m. (← nah.) (1) (Hond, StřAm, Mex): tamale; ► kukuřičný piroh zabalený do<br />

kukuřičného nebo banánového listu; (MS).<br />

nacatamalera, f. (← nah.) (1) (Hond): prodavačka tamal; (MS).<br />

nacatamalero, adj/subst. (← nah.) (1) (Mex): tamalový; (2) m. (Mex): prodavač tamal; (MS).<br />

nacatete, m. (← nah.) (1) (Mex): kuřátko bez peří; (2) (Mex): houba; (MS).<br />

nacatón, m. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): kuře bez peří; (MS).<br />

nacazcol, viz: nacascolo; (MS).<br />

nacazcolo, viz: nacascolo; (MS).<br />

nacuma, f. (← arw/karib) (1) (Kol): jedlý list palmovníku; (2) (Kol): palma královská; (MS).<br />

nagual, m. (← nah.) (1) (Mex, StřAm): šaman; (2) (Hond, Guat): věrný přítel v podobě zvířete; (3)<br />

(Mex): lež; (4) (Mex): hrubián, divoch; (5) (Mex): hlupák; (6) (Mex): báchorka; (7) no me traigas<br />

tus ~s que se achagüisclan las milpas (Mex): s tím na mne nechoď; to jsou kecy; ■ Var.: nahual;<br />

(MS).<br />

nagualear, intr. (← nah.) (1) (Mex): lhát; (2) (Mex): jít na tah, flámovat; ► krást nebo lovit ženy; (3)<br />

(Mex): odcizit, krást; (MS).<br />

nagualizar, intr. (← nah.) (1) (Mex): odcizit, krást; (MS).<br />

naguapacle, viz: naguapate; (MS).<br />

naguapate, m. (← nah.) (1) (Hond, StřAm): rostlina z čeledi hvězdnicovitých; ► Solidago<br />

sempervirens; ■ Var.: naguapacle, nahuapate, nanaguapacle; (MS).<br />

nahual, viz: nagual; (MS).<br />

nahuapate, viz: naguapate; (MS).<br />

nahuyaca, viz: nauyaca; (MS).<br />

naiboa, f. (← arw/karib) (1) (Kub): vymačkaná šťáva z rostlin; (2) (Ven): maniokové pečivo; (3)<br />

(Ven): jedovatá šťáva z juky; (4) (Ven): negativní citoslovce; (5) (Ven): květ juky; ■ Var.: anaiboa;<br />

(MS).<br />

nalca, f. (← map.) (1) (Chil): řapík rostliny pangue; (2) (Chil): rostlina pangue; ► Gunnera tinctoria;<br />

(MS).<br />

nana, f. (← keč.) (1) (Arg, Chil, Par, Urug): dětská nemoc; (2) (Arg, Chil, Par, Urug): dětský kabátek;<br />

(3) (Arg, Chil, Par, Urug): lehká choroba; (MS). ● (4) (Mex): kojná, chůva; př.: aunque no todos los<br />

niños de tres y seis años matan a sus nanas; (5) (Chil, LaPla): opar; př.: la guagua tiene una nana en<br />

el poto; (6) (LaPla): neduh; (BDE).<br />

nanaguapacle, viz: naguapate; (MS).<br />

nananchi, viz: nance; (MS).<br />

nance, m. (← nah.) (1) (Hond, StřAm, Kol, Kub, Mex): keř; ► Byrsonima crassifolia; (2) (StřAm,<br />

Kol, Mex): plod keře; (3) (StřAm, Kol, Mex): strom maricao; (4) ~ agrio (StřAm, Kol, Mex): planá<br />

rostlina s kyselým plodem; (5) cara (o barba) de ~ (Mex): o člověku: řídkého a pichlavého vousu;<br />

(6) a pepena ~ (Mex): kočičí hřbet; ■ Var.: nananchi, nancen, náncenes, nancer, náncer, nancerol,<br />

nancí, nancis, nancite[s], nanche, nanchi; (MS).<br />

nancear, intr. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): česat keř nance; (2) eso es como ir a ~ (StřAm, Mex): to je<br />

lehká věc; (MS).<br />

nancen, viz: nance; (MS).<br />

náncenes, viz: nance; (MS).<br />

nancer, viz: nance; (MS).<br />

náncer, viz: nance; (MS).<br />

61


nancero -a, adj. (← nah.) (1) (Mex): keřový; (MS).<br />

nancerol, viz: nance; (MS).<br />

nancí, viz: nance; (MS).<br />

nancis, viz: nance; (MS).<br />

nancite[s], viz: nance; (MS).<br />

nanche, viz: nance; (MS).<br />

nanchi, viz: nance; (MS).<br />

nauca, viz: ñaupa; (MS).<br />

nauyaca, f. (← nah.) (1) (Mex): křovinář sametový; ► Bothrops atrox, druh hada; př.: venenosas<br />

nauyacas matan o invalidan a muchas personas cada año; (MS, BDE). ● (2) ser una ~ (Mex): být<br />

zrádcem, pomlouvajícím; ■ Var.: nahuyaca, nauyaque, nauyaqui, nauyate; (MS).<br />

nauyaque, viz: nauyaca; (MS).<br />

nauyaqui, viz: nauyaca; (MS).<br />

nauyate, viz: nauyaca; (MS).<br />

neja, f. (← nah.) (1) (Mex): kukuřičná placka popelavé barvy; (MS).<br />

nejo, adj/subst.(← nah.) (1) (Mex): špinavý, neupravený; (2) m. (Mex): místní tamale; (3) adj. (Mex):<br />

nažloutlý, olověný; (MS).<br />

nesquizar, viz: nixquezar; (MS).<br />

niopo, m. (← arw/karib) (1) (Kol, Chil, Ven): druh akácie; ► Anadenanthera peregrina; (2) (Kol,<br />

Chil, Ven): jeho plod; (3) (Kol, Chil, Ven): prášek; ► druh indiánského šňupacího tabáku na<br />

omámení; (MS).<br />

nisquezar, viz: nixquezar; (MS).<br />

nistamal, viz: nixtamal; (MS).<br />

nixquezar, tr. (← nah.) (1) (StřAm): připravovat kukuřičné placky; ■ Var.: nesquizar, nisquezar;<br />

(MS).<br />

nixqueza, f. (← nah.) (1) (Hond): kalná voda; ► voda s popelem nebo vápnem na přípravu kukuřice;<br />

(MS).<br />

nixtamal, m. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): vařená kukuřice na placky; př.: en los jacales encontramos<br />

cazuelas con manteca, las ollas de los frijoles cociéndose y el nixtamal puesto en el metate; entonces<br />

nos pusimos a moler el nixtamal; ■ Var.: nistamal; (MS, BDE).<br />

nixtamalero, adj/subst.(← nah.) m. (1) (Mex): jitřenka; (2) adj. (Mex): kukuřičný; (3) m. (Mex):<br />

bezvýznamná osoba; (MS).<br />

nixtayol, m. (← nah.) (1) (StřAm): viz: nixtamal; (MS).<br />

nuco¹, m. (← map.) (1) (Chil): kalous pustovka; ► sova Asio flammeus; (2) cantarle a uno el ~<br />

(Chil): ponocovat; (MS).<br />

nuco², viz: ñoco; (MS).<br />

62


4.6. Ñ (ñaca - ñuto, -a)<br />

________________________________________________________<br />

ñaca, viz: ñaco; (MS).<br />

ñacaratiá, m. (← guar.) (1) (Arg, Par): papája; ► Carica spp.; (2) (Arg, Par): jedlý plod; ■ Var.:<br />

ñaracatiá, yaracatiá; (MS).<br />

ñaco, m. (← aim.) (1) (Chil): kukuřičná kaše; (2) hacer ~ una cosa (Chil): mačkat něco; ■ Var.: ñaca,<br />

ñuco; (MS).<br />

ñuco, viz: ñaco; (MS).<br />

ñacurutú, m. (← guar.) (1) (Am): výr virginský; ► Bubo virginianus; (2) (Bol): o člověku: noční<br />

pták; ■ Var.: yacurutú; (MS).<br />

ñandipá, m. (← guar.) (1) (Arg, Par): strom z čeledi mořenovitých; ► Genipa americana; (2) (Arg,<br />

Par): plod stromu; (MS).<br />

ñandutí, m. (← guar.) (1) (JižAm, LaPla): tenké tkanivo; (MS, BDE). ● (2) (JižAm): krajka; (3) (Par):<br />

pavouk; ■ Var.: ñanduty; (MS).<br />

ñanduty, viz: ñandutí; (MS).<br />

ñaña, viz: ñaño; (MS).<br />

ñañear, tr. (← keč.) (1) (Arg): mazlit se; (MS).<br />

ñañería, f. (← keč.) (1) (Ekv): důvěrnost; (MS).<br />

ñañero, -a, adj. (← keč.) (1) (Arg): mazlivý; (MS).<br />

ñañito, m. (← keč.) (1) (Arg): mazlíček, miláček; (MS).<br />

ñaño, adj/subst.(← keč.) (1) adj. (Kol, Pan): rozmazlený, hýčkaný; (2) (Ekv, Per, Kol, Chil, Pan, Bol):<br />

velmi přátelský; (3) m. (Arg, Chile): starší sourozenec; (4) m. (Arg, Ekv, Bol, Kol): bratr; (5) adj.<br />

(Chil, Per): hloupý; (6) m. (Per, Kol): dítě; (7) m. (Per): zamilované oslovení; (8) m. (Kol): děťátko,<br />

maličký; (9) estar de ~s (Ekv): o milencích: sblížit se; (10) estar ~s (Per): být v dobrém vztahu; ■<br />

Var.: ñaña; (MS).<br />

ñapanga, f. (← keč.) (1) (Kol): vesničanka; (2) (Kol): služebná; (MS).<br />

ñapango, -a, adj/subst. (← keč.) (1) m. (Kol): míšenec, mulat; (2) (Kol): vesničan; (MS).<br />

ñaracatiá, viz: ñacaratiá; (MS).<br />

ñauca, viz: ñaupa; (MS).<br />

ñaupa, adj., adv., subst. (← keč.) (1) m. (Arg): starý člověk; (2) (Arg): naivka; (3) (Arg): stáří,<br />

minulost; (4) adv. (Arg, Chil, Ekv, Per): jindy; (5) adj.(Arg): starý; (6) ahora, ~s (Per): ze staré<br />

známosti; (7) estar ~s (Per): být moc starý; (8) en tiempo de ~(s) (o ñaucas, o ñaupe) (Arg, Chil,<br />

Ekv, Urug): starý jak Metuzalém; ■ Var.: nauca, ñauca, ñaupe, ñauque; (MS).<br />

ñaupe, viz: ñaupa; (MS).<br />

ñaupería; f. (← keč.) (1) (Arg): staroba; (MS).<br />

ñauque, viz: ñaupa; (MS).<br />

ñecudo, -a, adj. (← map.) (1) (Per): silný, energický; (MS).<br />

ñeke, viz: ñeque; (MS).<br />

ñeque, adj/subst.(← map.) (1) adj. (Kost, Nik, StřAm, Chil, Ekv, Ven): silný, eneregický; (2) m.<br />

(Chil, Ekv, Per, StřAm, Kol, Ven, Bol): síla, energie, odvaha; (3) adj. (StřAm, Kub): odvážný,<br />

statečný; (4) m. (StřAm, Kub): nešťastník; (5) (StřAm, Mex, Ekv, Per, Ven): facka; (6) (Ekv): pěsti;<br />

(7) adj. (StřAm, Chil, Ekv, Ven): zručný, schopný; (8) (Arg): šilhavý, jednooký; (9) m. (Arg):<br />

unavené oči; (10) estar ~ (StřAm, Chil, Ekv, Per): být statečný; (11) ser uno de ~, o tener mucho ~<br />

(StřAm, Chil, Ekv, Per): být statečný, velmi silný; ■ Var.: ñeke; (MS).<br />

ñequear, tr. (← map) (1) (Ekv): dokázat sílu; (2) (Ekv, Arg, Mex): uštědřit rány; (MS).<br />

ñequiza, f. (← map.) (1) (Ekv): bitka pěstmi; (MS).<br />

ñilbo, m. (← map.) (1) (Chil): hadr; (2) (Chil): plátek sušeného masa; (MS).<br />

ñipa, f. (← map.) (1) (Chil): rostlina silné vůně; ► Escallonia rubra 12 , illinita; (2) (Chil): latrína;<br />

(MS).<br />

ñipar, tr. (← map.) (1) (Chil): kálet; (MS).<br />

ñisca, f. (← keč.) (1) (StřAm, Chil, Ekv, Per): kousek; (2) (StřAm, Kol): výkal; ■ Var.: ñisca; (MS).<br />

12 viz: Img. 9. ñipa; pág. 91.<br />

63


ñivo, m. (← map.) (1) (Chil): slupka léčivé rostliny; (2) (Chil): klubko; ► z vláken této rostliny; (3)<br />

(Chil): v medicíně: naříznutí; (MS).<br />

ñizca, viz: ñisca; (MS).<br />

ñoclo, viz: ñoco; (MS).<br />

ñoco, m., i adj. (← keč.) (1) (Kol, Portor, Dom, Ven): jednoruký nebo bez prstů; (2) (Ven): dobytek se<br />

zahlým uchem; (3) adj. (Hond): postrádající; (4) m. (Hond): dobytek bez rohů; (5) (Hond): zvíře<br />

nebo člověk bez prstů; (6) (Kol): pařez; (7) (Chil): rána pěstí; (8) (Per): hra na jamky; (9) (Per):<br />

jamka; (10) (Kol): opotřebovaný nůž; ■ Var.: nuco, ñoclo, ñuco; (MS).<br />

ñoncha, viz: ñonchi; (MS).<br />

ñonchi, adj. (← map.) (1) (Chil): neměnný, stálý; (2) (Chil): vrásčitý; ■ Var.: ñoncha; (MS).<br />

ñongo, adj. (← map.) (1) (Kub, Chil): tupý, líný; (MS).<br />

ñonguera, f. (← map.) (1) (Chil): lenost, tupost, nedbalost; (MS).<br />

ñuco, viz: ñoco; (MS).<br />

ñusear, intr. (← keč.) (1) (Bol): špatně dýchat; ► kvůli ucpaným nosním dutinám; (MS).<br />

ñuso, -a, adj/subst. (← keč.) (1) (Bol): člověk mluvící přes nos (při rýmě), huhňavý člověk; (MS).<br />

ñuta, f. (← keč.) (1) (Kol): kukuřičná polévka; (MS).<br />

ñutería, f. (← keč.) (1) (Per): kvalitní maso ñuto; (MS).<br />

ñutito, m. (← keč.) (1) (Arg): vykostěné masíčko; (MS).<br />

ñuto, -a, adj/subst. (← keč.) (1) adj. (Ekv, Kol, Per, Arg, Bol): (po)mletý; (2) m. (Ekv): vykostěné<br />

maso; (3) (Per): drobné (mince); (4) (Per): ochlasta; (MS).<br />

64


4.7. O (ocelosúchil - otatillo)<br />

________________________________________________________<br />

ocelosúchil, m. (← nah.) (1) (Mex): tygřice paví; ► skalnička trvalka Tigridia pavonia; (2) (Mex):<br />

květ; (MS).<br />

ocotal, m. (← nah.) (1) (Mex, StřAm): borovicový háj; (MS).<br />

ocote¹, m. (← nah.) (1) (Mex, StřAm): pryskyřičná borovice; ► Pinus oocarpa; (MS, BDE). ● (2)<br />

(Mex, StřAm): pochodeň; ► ze dřeva tohoto stromu; (3) apagársele a uno el ~ (Guat, Salv):<br />

zaleknout se; (4) echar ~ (Mex): namočit se do problémů; (5) fiesta (o velada) de ~ (Guat, Salv):<br />

nezajímavá oslava; (6) rumbo de ~ (Guat, Salv): taneční slavnost; (MS).<br />

ocote², m. (← keč.) (1) (Arg): u dobytka: tlusté střevo; (2) (Arg): vnitřnosti; (3) (Arg, Per): řitní otvor;<br />

(4) (Arg): člověk zabývající se politikou; (5) (Arg): podlý, ubohý člověk; (6) andar con el ~ salido<br />

(Arg): být naštvaný; ■ Var.: ocoti; (MS).<br />

ocoteada¹, f. (← nah.) (1) (Mex): stříhání borovic; (MS).<br />

ocoteada², f. (← keč.) (1) (Arg): odstranění vnitřností dobytku; (2) (Arg): podlý čin; (MS).<br />

ocoteador, m. (← keč.) (1) (Arg): zvíře; ► hltavé po vnitřnostech dobytka; (MS).<br />

ocotear¹, (← nah.) (1) (Mex): stříhat borovice; (MS).<br />

ocotear², intr., zvrat. (← keč.) (1) (Arg): vyrvat a upéct zvířecí vnitřnosti; (2) (Arg): pronásledovat<br />

někoho a ublížit mu; (3) (Arg): být lakomý; (MS).<br />

ocotera, f. (← nah.) (1) (Mex): viz: ocotal.<br />

ocotero¹, adj/subst.(← nah.) (1) (Mex): namočený do problémů; (2) adj. (Mex): borovicový; př.:<br />

terrenos ocoteros; (MS).<br />

ocotero², m. (← keč.) (1) (Arg): hájníček pruhokřídlý; ► Peucedramus taeniatus; (2) (Arg): řezník;<br />

(MS).<br />

ocoti, viz: ocote²; (MS).<br />

ocotilla, f. (← nah.) (1) (Mex): viz: ocotillo; (MS).<br />

ocotillo, m. (← nah.) (1) (Kost): keř ocotillo; ► Fouquieria splendens; keř z řádu vřesovcotvarých;<br />

(MS).<br />

ocotito, m. (← nah.) (1) (Mex): viz: ocotero; (2) hay veces en que un ~ provoca una quemazón<br />

(Mex): problémový člověk, který vyvolává další hádky; (MS).<br />

ocotudo, -a, adj/subst. (← keč.) (1) (Arg): velké vnitřnosti; (2) lakomý, skrblík; (3) andar (o estar) ~<br />

(Arg): být naštvaný; (MS).<br />

ocozote, m. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): pryskyřice z borovice; (MS).<br />

ocumo, m. (← arw/karib) (1) (Ven): tropická rostlina; ► Xanthosoma mafaffa; (MS).<br />

ocumito, m. (← arw/karib) (1) (Ven): druh rostliny ocumo; (MS).<br />

ojoche, m. (← nah.) (1) (Kost, StřAm): druh moruše; ► Brosimum costaricanum; (MS).<br />

ojota, f. (← keč.) (1) (JižAm, Chil, Ekv, Per): sandál; (MS, BDE). ● (2) (Chil, LaPla): žabky; (BDE);<br />

● (3) (Arg, Bol, Chil): lamí kůže; (4) ~ chacarera, ~ minera (Chil): farmářky, hornické boty; ■<br />

Var.: jota, osota, ushuta, usuta, uxuta; (MS).<br />

ojotazo, m. (← keč.) (1) (Arg, Bol, Chil, Per): úder botou; (MS).<br />

ojotear, tr. (← keč.) (1) (Arg, Bol, Chil, Per): uděřit botou; (MS).<br />

ojotero, -a, m/f. (← keč.) (1) (Chil): prodavač sandálů; (MS).<br />

ojotilla, f. (← keč.) (1) (Bol): dřevák; (MS).<br />

ojotillero, m. (← keč.) (1) (Bol): švec; ► vyrábějící dřeváky; (MS).<br />

ojotudo, -a, adj/subst.(← keč.) (1) (Arg, Bol, Chil): nosící dřeváky; (2) (Arg, Bol, Chil): ubožák,<br />

žebrák, chudák; (3) (Arg): hlupák; (4) (Bol): vesničan; ■ Var.: ushutudo, uxutudo; (MS).<br />

olosica, f. (← nah.) (1) (Kost): velký černý mravenec; (MS).<br />

olotal, m. (← nah.) (1) (Mex): kukuřičné pole; (MS).<br />

olote, m. (← nah.) (1) (StřAm, Mex, US): kukuřičný klas; (MS, BDE). ● (2) ¡cualquier ~! (Mex,<br />

StřAm): šikovný!; (3) mientras menos burros, más ~s (Mex): a menos bultos, mayor claridad; (4)<br />

quedarse como el ~: desgranado (Mex): být opuštěný, chudý; (5) ser el ~ de la casa (StřAm): být<br />

popelkou v domě; (6) ser el ~ de todos (StřAm): být šaškem; ■ Var.: ololote; (MS).<br />

ololote, viz: olote; (MS).<br />

olotear, tr. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): sklízet kukuřičné klasy; (MS).<br />

65


olotera, f. (← nah.) (1) (Kost, Mex): stroj na odzrnkování kukuřice; (2) (StřAm, Mex): lány kukuřice;<br />

(MS).<br />

olotillo, m. (← nah.) (1) (Salv): slézovitá rostlina; ► Arpophyllum laxiflorum; (MS).<br />

olotón, m. (← nah.) (1) (Mex): ohyzdný, směšně obézní; (2) (Mex): dlouhatán; (MS).<br />

onotar, tr. (← arw/karib) (1) (Kol, Ven): barvit; ► barvou z oreláníku; (2) (Kol, Ven): obarvit jídlo;<br />

(MS).<br />

onotera, f. (← arw/karib) (1) (Ven): pytlík na barvivo; (2) (Ven): natáčky na vlasy; (MS).<br />

onotillo, m. (← arw/karib) (1) (Ven): druh oreláníku; (MS).<br />

onoto, m. (← arw/karib) (1) (Ven, Kol): oreláník barvířský; (2) (Ven, Kol): plod oreláníku; (MS).<br />

opa, f. (← keč.) (1) (Arg, Bol, Per, Urug, Ekv, Kol, Mex): hňup, idiot; (2) (Arg, Bol, Per, Urug):<br />

hluchoněmý; (3) (Mex): roztěkaný člověk; (4) comer como ~ (Bol): jíst jako čuně; (5) no hay ~ sin<br />

suerte (Bol): hlupáci mají štěstí; ■ Var.: upa; (MS). ● (6) adj., hovor. (Chil, LaPla): menťák,<br />

mentálně zaostalý; př.: era alto, flaco, aindiado, con una cara inexpresiva de opa o de máscara;<br />

(BDE).<br />

oparrón, -na, m. (← keč.) (1) (Arg): blboun; (MS).<br />

opeada, f. (← keč.) (1) (Arg): dělání hloupého; (MS).<br />

opear, tr/intr. (← keč.) (1) (LaPla, Bol, Per): říkat nebo dělat hlouposti; (2) (LaPla): dělat z někoho<br />

hloupého; (MS).<br />

opería, f. (← keč.) (1) (Bol, LaPla, Per): blbost; (2) (Bol): hloupost; (3) (Arg): malichernost, žvanění,<br />

povyk; (4) (Arg): jednoduchosti; (MS).<br />

operío, m. (← keč.) (1) (Arg): blbosti, hlouposti; (MS).<br />

opón, m. (← keč.) (1) (Arg): hloupý člověk; (MS).<br />

osota, viz: ojota; (MS).<br />

ostoche, m. (← nah.) (1) (Kost): hovorový název pro ocelota; (MS).<br />

otatal, m. (← nah.) (1) (Mex): výsadba amerického bambusu; (MS).<br />

otate, m. (← nah.) (1) (Mex): americký bambus 13 ; ► Guadua; (2) (Mex): hůl; ► vyrobena ze stébel<br />

amerického bambusu; (3) (Mex): tkalcovská tyčka; (MS). ● (4) (Mex): rákos; př.: había una cama de<br />

otate, y un equipal en que estaban las ropas de ella; (BDE).<br />

otatero, m. (← nah.) (1) (Mex): bambusový; (MS).<br />

otatillo, m. (← nah.) (1) (Mex): travina; ► Lasiacis ruscifolia; rostlina z čeledi lipnicovitých; (MS).<br />

13 viz: Img. 10. otate; pág. 91.<br />

66


4.8. P (pacay - pizcar)<br />

________________________________________________________<br />

pacay, m. (← keč.) (1) (JižAm): strom; ► Inga spuria, strom podobný akácii; (2) (JižAm): jeho plod;<br />

(MS).<br />

pacayar, tr. (← keč.) (1) (Per): vysázet stromy pacay; (MS).<br />

pacha, f. (← keč.) (1) (Ekv): tunika; (2) (Kol): šťouch v kulečníku; (MS).<br />

pachacate, m. (← nah.) (1) (Mex): shnilý plod; (2) (Mex): o dítěti: vyzáblina; (MS).<br />

pachiche, m. (← nah.) (1) (Mex): zakrslá věc nebo plod; (2) (Mex): suchá, malá věc; (3) (Mex): starý<br />

a vrásčitý člověk; ■ Var.: pachichi; (MS).<br />

pachichi, viz: pachiche; (MS).<br />

pacho, adj/subst. (← nah.) (1) (Mex, Nik, StřAm): hubeňour; (2) (StřAm, Chil): baculatý člověk; (3)<br />

adj. (StřAm): plochý; (4) m. (StřAm): rovný předmět; (MS).<br />

pachol, m. (← nah.) (1) (Mex): hříva; ► rozcuchané vlasy; (2) (Mex): hrouda zeminy na sázení<br />

školky; (3) (Mex): lesní nebo ovocná školka; ■ Var.: pachole; (MS).<br />

pachole, viz: pachol; (MS).<br />

pacholear, tr. (← nah.) (1) (Mex): vysázet lesní nebo ovocnou školku; (MS).<br />

pachón, -na¹, adj. (← nah.) (1) (Mex): štíhlý, rovný; seschlý; (MS).<br />

pachón, -na², adj/subst. (← nah.) (1) (Chil, Hond,Mex, Nik, Guat): vlasáč, chlupáč; (2) (Guat, Mex):<br />

o věci, člověku i zvířeti: chlupatý, srstnatý; (MS).<br />

paco, -a, adj., m/f. (← keč.) (1) (Kol, Chil, Ekv, Pan, Bol): četník; př.: los pacos estos se defienden<br />

como machos; (MS, BDE). ● (2) (JižAm): lama; (3) (Arg, Chil, Per, LaPla): plavá, narudlá barva; (4)<br />

(JižAm): alpaka; (5) (Am): nerost; (6) (Per): afta; (7) (Arg): pokrytec; (8) ~ asoleado, ~ porotero<br />

(Chil): fízl, benga; (9) ~ ladrón (Chil): hra na zloděje a četníky; (10) ~ llama (Chil): alpaka; (MS). ●<br />

(11) (LaPla): balík, balíček peněz; (BDE).<br />

pacón, m. (← nah.) (1) (Hond, Nik, Salv): mýdelník; ► Sapindus saponaria, strom z čeledi<br />

mýdelníkovitých; (2) (Hond, Nik, Salv): plod mýdelníku; ► využívá se i k dětské hře; (MS).<br />

pacuno, adj. (← keč.) (1) (Chil): civilní; (MS).<br />

pagua, f. (← map.) (1) (Chil): kýla; (2) (Chil): velký otok; (3) cantarle a uno la ~ (Chil): bolení kýly;<br />

(4) tener ~ (Chil): mrčení v břichu; (MS).<br />

paguacha, f. (← map.) (1) (Chil): kýla; (2) (Chil): nádobka z tykve; (3) (Chil): oblá a objemná věc;<br />

(4) (Chil): kulatá hlava; (5) (Chil): hrb; ► na zádech; (6) (Chil): pokladnička; (7) (Chil): tabatěrka;<br />

(8) (Chil): meloun; (9) (Chil): káča; (MS).<br />

pagüento, m. (← map.) (1) (Chil): pacient s kýlou; ■ Var.: pahuento; (MS).<br />

pahuento, viz: pagüento; (MS).<br />

paica, viz: palca; (MS).<br />

paico, m. (← keč.) (1) (Chil, JižAm): merlík vonný; ► Chenopodium ambrosioides; (2) (Chil,<br />

JižAm): bylinkový čaj z merlíku; (3) (Kol): protiva; (4) hacer oler ~ (Ekv): to je ale skleróza!; ■<br />

Var.: payco; (MS).<br />

paiquillo, m. (← keč.) (1) (Chil, Ekv): viz: paico; merlík vonný; (MS).<br />

paiste, viz: paste; (MS).<br />

pajcha, f. (← keč.) (1) (Bol): vodní spád, vodopád; (MS).<br />

pajchar(se), tr/intr. (← keč.) (1) (Bol): ohnout nějakou věc; (2) (Bol): zpychnout; (MS).<br />

palanca, f. (← nah.) (1) (StřAm): druh keře; ► Quararibea funebris; (2) (Mex): had; (3) darse ~<br />

(Mex): potlačit; ■ Var.: palanco; (MS).<br />

palanco, viz: palanca; (MS).<br />

palca, (← keč.) (1) (Bol, Arg): křižovatka; (2) (Bol, Ekv): vidle z větve; (3) (Bol): mělké řečiště; (4)<br />

(Arg, Bol): vidle, vidlice; (5) (Arg, Bol): prak; (6) (Arg, Urug): coura, děvka; ■ Var.: paica; (MS).<br />

palde, m. (← map.) (1) (Chil): ostrá hůl na vykopávání brambor; (2) (Chil): dýka; (MS).<br />

palloica, viz: pilloica; (MS).<br />

palluca, f. (← keč.) (1) (Chil): žvást, lež; ■ Var.: llauca, palluica, pillauca; (MS).<br />

palluica, viz: palluca; (MS).<br />

palluquero, m. (← keč.) (1) (Chil): lhář; (MS).<br />

67


palta, f. (← keč.) (1) (JižAm, Arg, Bol, Chil, Per): avokádo (plod); př.: se ha generalizado el nombre<br />

de aguacate, pero no se ha olvidado por completo el quichua de palta; (MS, BDE). ● (2) (Chil):<br />

pták; (MS).<br />

paltero, m. (← keč.) (1) (Chil): avokádo (rostlina); (MS).<br />

palto, m. (← keč.) (1) (JižAm, Arg, Bol, Chil, Per): avokádo (strom); př.: la copa de un gran palto se<br />

movía lentamente; (MS, BDE).<br />

pamba, f. (← keč.) (1) (Ekv): říčka; (2) (Ekv): mělčina; (MS).<br />

pana, f. (← map.) (1) (Chil): játra; př.: jamás se supo que tuviera hígado o pana; (MS, BDE).● (2)<br />

(Chil): chladnokrevný člověk; (3) helársele a uno la ~ (Chil): leknout se; (4) tener ~ (Chil): mít<br />

odvahu; (MS). ● (← keč.) (5) (quedarse) en ~ (Chil): porouchat se; př.: fuimos a probar un auto que<br />

él estaba arreglando y resulta que nos quedamos en pana; (BDE).<br />

panca, f. (← keč.) (1) (Am): kukuřčný list; (2) (Kol): druh papriky; ► ají panca; (3) (Kol): list této<br />

rostliny; (MS).<br />

pancoso, adj. (← keč.) (1) (Per): otrhaný, rozervaný; (MS).<br />

pangal, m. (← map.) (1) (Chil): pole s chilskou rebarborou; (MS).<br />

pangar, tr. (← keč.) (1) (Kol): operovat kostní dřeň; (2) (Kol): rozdrtit; (MS).<br />

pangador, m. (← keč.) (1) (Kol): morková kost; (MS).<br />

pango, m. (← map.) (1) (Arg): cesmína; (2) (Arg, Bol): zmatek; (MS).<br />

pangue, m. (← map.) (1) (Chil): chilská rebarbora; ► Gunnera tinctoria; ■ Var.: pangui, panque;<br />

(MS).<br />

pangui, viz: pangue; (MS).<br />

panque, viz: pangue; (MS).<br />

panucada, f. (← map.) (1) (Chil): jezení jíšky; (MS).<br />

panucar, tr. (← map.) (1) (Chil): jíst jíšku; ■ Var.: panuncar; (MS).<br />

panuco, m. (← map.) (1) (Chil): jíška; ■ Var.: panucón; (MS).<br />

panucón, viz: panuco; (MS).<br />

panuncar, viz: panucar; (MS).<br />

papachado, -a, adj. (← nah.) (1) (Mex): mazlivý; ■ Var.: apapachado; (MS).<br />

papachador, m. (← nah.) (1) (Mex): rozmazlovač; (2) (Mex): masér; (MS).<br />

papachar, tr. (← nah.) (1) (Mex): rozmazlovat; (MS).<br />

papachento, m. (← nah.) (1) (Mex): léčitel; ► metodou hlazení, masáží; (MS).<br />

papachero, m. (← nah.) (1) (Mex): rozmazlenec, rozmazlovatel; (MS).<br />

papacho, m. (← nah.) (1) (Mex): pohlazení, něha; (2) (Mex): masáž; (MS).<br />

papalomoyo, m. (← nah.) (1) (Kost): druh komára ► Lutzomyia spp.; (MS).<br />

papalota, viz: papalote; (MS).<br />

papalotal, viz: papalotero; (MS).<br />

papalote, m. (← nah.) (1) (Kub, Mex, StřAm, JižAm, US): papírový drak; (2) (Kost, Kub, Mex):<br />

motýl; (3) (Kub): zastaralý tanec; (4) (Mex): jílm mexický; ► Ulmus mexicana; (5) (Mex): jeho<br />

květ; (6) (Mex): větrný mlýn; (7) bracear y cambiar el ~ (Kub): korigovat papírového draka; (8)<br />

empinar (o subir) el ~ (Kub): nechat vzlétnout draka; (9) jugar a los ~s (Kub): pouštět draky; ■<br />

Var.: papalota, papelote; (MS).<br />

papalotear, intr. (← nah.) (1) (Guat, Mex): dotírat; (2) (Guat, Mex): toulat se; (3) (Guat, Mex): snažit<br />

se o nemožné; (4) (Guat, Mex): předstírat něco s velkým povykem; (5) (Guat, Mex): být na umření;<br />

(6) (Nik): listovat v papírech; (MS).<br />

papaloteo, m. (← nah.) (1) (Mex): dotírání; toulání se; (2) (Mex): ztráta sebekontroly; (MS).<br />

papalotera, f. (← nah.) (1) (Mex): houf motýlů; (2) (Mex): shluk motýlů; (MS).<br />

papalotero, adj/subst.(← nah.) m. (1) (Mex): houf motýlů nebo draků; (2) adj. (Mex): motýlí; ■ Var.:<br />

papalotal; (MS).<br />

papalotilla, f. (← nah.) (1) (Mex): rostlina; (MS).<br />

papasal, m. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): nevkusné literární dílo; (2) (Kost, Mex): kudrnaté vlasy; (3)<br />

(Mex): nedůležité spisy; (MS).<br />

papelote, viz: papalote; (MS).<br />

paraguatá, viz: paraguatán; (MS).<br />

68


paraguatán, m. (← arw/karib) (1) (StřAm, Kol, Ven): strom; ► Condaminea tinctores; (2) (Kol,<br />

Ven): spor mezi muži; (3) (Kol): past na jeleny; (4) (Arg): indiánský stroj; (5) ir uno a pedir<br />

misericordia, y darle un ~ (JižAm): ir por lana y salir trasquilado; ■ Var.: paraguatá; (MS).<br />

paramán, m. (← arw/karib) (1) (Kol, Ven): druh stromu; ► Symphonia globulifera; robustní a<br />

vysoký strom, jehož dřevo se využívá ve stavebnictví; produkuje žlutou pryskyřici, která se využívá<br />

na kalfatrování lodního trupu; (2) (Kol, Ven): pryskyřice; ■ Var.: peramán; (MS).<br />

parapara, f. (← arw/karib) (1) (Ven): plod stromu paraparo; (2) (Ven): sušená káva bez odzrnkování;<br />

(MS).<br />

paraparo, m. (← arw/karib) (1) (Am): mýdelník 14 ; ► Sapindus saponaria; (2) (Ven): jeho plod;<br />

(MS).<br />

parape, m. (← arw/karib) (1) (Ven): mořská želva; (2) (Ven): želvovina; (MS).<br />

paricá, f. (← guar.) (1) (Arg, Chil, Ven): druh stromu; ► Schizolobium sp.; strom z čeledi<br />

bobovitých; (2) (Arg, Chil): narkotikum; ► vyrobeno ze semínek této rostliny; (MS).<br />

parota, f. (← tarasco) (1) (Mex): Enterolobium cyclocarpum; ► strom z čeledi bobovitých; (MS).<br />

parotillo, m. (← tarasco) (1) (Mex): druh stromu parota; (MS).<br />

pascana, f. (← keč.) (1) (Arg, Bol, Kol, Ekv, Per): zastávka; (2) (JižAm): hostinec; (3) (Kol, Ekv):<br />

uplynulý den cesty; (4) café de ~ (Bol): špatná káva; (5) hacer pascanas (Per): dělat zastávky;<br />

(MS).<br />

pascanear, tr. (← keč.) (1) (Per): zastavovat se; (MS).<br />

pascanero, m. (← keč.) (1) (Bol): mezek; (MS).<br />

paschar, tr. (← keč.) (1) (Arg): položit nádobu dnem vzhůru; (2) (Arg): hodit něčím; (3) (Arg): urážet<br />

někoho; (MS).<br />

pascle, viz: paste; (MS).<br />

pasco,viz: pazco; (MS).<br />

pascón, viz: pazcón; (MS).<br />

pashpar, viz: pasparse; (MS).<br />

paspa, f. (← keč.) (1) (JižAm): husí kůže; ► když je zima; (MS).<br />

paspado, -a, adj. (← keč.) (1) (JižAm): s husí kůží; (MS).<br />

paspadura, f. (← keč.) (1) (Arg, Par, Urug): husí kůže; (MS).<br />

pasparse, intr., zvrat. (← keč.) (1) (Arg, Bol, Ekv, Par, Urug): dělat se husí kůže; ■ Var.: pashpar;<br />

(MS).<br />

pasposo, -a, m. (← keč.) (1) (Ekv): člověk s husí kůží; (MS).<br />

paste, m. (← nah.) (1) (Kost, Hond, Nik, StřAm, Mex): tilandsie šedá; ► Tillandsia usneoides; ■<br />

Var.: paiste, pascle, pastle, paxcle, pazcle, paztle; (MS).<br />

pastle, viz: paste; (MS).<br />

pataiste, viz: pataste; (MS).<br />

patasca, f. (← keč.) (1) (Arg, Bol, Chil, Per): polévka s vařenou kukuřicí; (2) (Per, JižAm): spor; (3)<br />

armar ~ (JižAm): vyvolat spor, hádku; (MS).<br />

patasquera, f. (← keč.) (1) (Bol): prodavačka dušeného pokrmu; (2) (Bol): sprostá vesničanka; (MS).<br />

pataste, m. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): kakaovník peruánský; ► Theobroma bicolor; (2) (Mex):<br />

rozmačkaná věc; (3) (Hond): plod rostliny čajot; ■ Var.: pataiste, patastle, patatle, pataxt[l]e,<br />

patazte; (MS).<br />

patastera, f. (← nah.) (1) (Hond): čajot, sladkojam jedlý; ► Sechium edule; (MS).<br />

patastillo, m. (← nah.) (1) (Mex): druh mexického stromu; ► Luehea speciosa; (MS).<br />

patastle, viz: pataste; (MS).<br />

patatle, viz: pataste; (MS).<br />

pataxt[l]e, viz: pataste; (MS).<br />

patazte, viz: pataste; (MS).<br />

patol, m. (← nah.) (1) (Mex): zarděnice, strom motýlokvětý; ► Erythrina coralloides; (2) (Mex):<br />

velká fazole; (3) (Mex): jizvy; (4) (Mex): červené semínko; (5) (Mex): plavecká hůlka; ■ Var.:<br />

patola, pitol; (MS).<br />

patola, viz: patol; (MS).<br />

paxcle, viz: paste; (MS).<br />

14 viz: Img. 11. paraparo; pág. 91.<br />

69


payaste, m. (← nah.) (1) (Kost): hrubý takt; (MS).<br />

payco, viz: paico; (MS).<br />

payé, m. (← guar.) (1) (Arg, Par, Urug): čaroděj; (2) (Arg, Par, Urug): čarodějnictví; (3) (Arg, Par,<br />

Urug): amulet; (4) (Arg, Par, Urug): nadpřirozené moci; (5) (Arg, Par, Urug): kouzlo; (6) (Arg,<br />

Urug): ďábel; (MS).<br />

pazcle, viz: paste; (MS).<br />

pazco, -a, adj. (← nah.) (1) (Kost): o ovoci: mdlé; ■ Var.: pasco; (MS).<br />

pazcón, m. (← nah.) (1) (StřAm): sítko; ■ Var.: pascón; (MS).<br />

paztle, viz: paste; (MS).<br />

pecana, f. (← keč.) (1) (Arg): třecí miska; (MS).<br />

pecanear, tr. (← keč.) (1) (Arg): drtit v třecí misce; (MS).<br />

pecotra, f. (← map.) (1) (Chil): kost návní; (2) (Chil): hrbol na hůlce; (3) (Chil): nádor na kůře<br />

stromu; (MS).<br />

pecurí, viz: picure; (MS).<br />

peguén, viz: pehuén; (MS).<br />

pehuén, m. (← map.) (1) (Chil, Arg): blahočet čilský; ► strom Araucaria araucana, imbricata; (MS,<br />

BDE). ● (2) (Chil, Arg): borový háj; ■ Var.: peguén; (MS).<br />

pejitu, m. (← aim.) (1) (Bol): domorodý pokrm; (2) (Bol): zápletka; (MS).<br />

pellín, m. (← map.) (1) (Chil): pabuk; ► Nothofagus obliqua; (2) (Chil, Per): střed stromu; (3) (Chil):<br />

silák; ■ Var.: pillín; (MS).<br />

penchuque, m. (← may.) (1) (Mex): kukuřičný chléb; (MS).<br />

penchuquear, tr. (← may.) (1) (Mex): připravit penchuque; (2) (Mex): jíst penchuque; (MS).<br />

penchuquero, adj/subst. (← may.) (1) m.(Mex): mistr v pečení kukuřičného chleba; (2) adj. (Mex):<br />

chlebový; (MS).<br />

pepena, f. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): odcizení; (2) (StřAm, Mex): almužna; (3) (Mex): sběr zbytků<br />

po úrodě; (4) (Mex): vnitřnosti koz, ovcí; (5) (Mex): pokrytí klisen oslem; (6) (Mex): přijetí porodní<br />

asistentky; (7) unos a la pena y otros para ~ (Mex): někdo pomáhá, někdo jen využívá; (MS).<br />

pepenable, m. (← nah.) (1) (Mex): sebraná věc; (MS).<br />

pepenadera, f. (← nah.) (1) (Mex): sbírání; (MS).<br />

pepenadero, m. (← nah.) (1) (Mex): pole, lán; (MS).<br />

pepenadizo, m. (← nah.) (1) (Mex): sběrač; (MS).<br />

pepenado, -a, adj., m/f. (← nah.) (1) (Guat, Mex): adoptovaný sirotek; (2) m. (Guat, Mex): nalezenec;<br />

(3) adj. (Guat): adoptovaný; (4) m. (Mex): bezďák; (MS).<br />

pepenador, -a, m/f. (← nah.) (1) (Mex): sběrač; (2) (Mex): lopatka; (3) (Mex): kmotra; (4) (Mex):<br />

sběrač odpadků; (5) (Mex): kuplíř; (MS). ● (6) (StřAm, Mex): vybírač popelnic, popelář; př.: los<br />

pepenadores, nombre que se les da a los recogedores de basura profesilanes; (BDE).<br />

pepenar, tr. (← nah.) (1) (StřAm, Kol, Mex): sebrat; (2) (Mex): adoptovat sirotka; (3) (Mex):<br />

přijmout porodní asistentku; (4) (Mex): v dole: oddělit kov od štěrku; (5) (Mex): pokrýt klisny<br />

oslem; (6) (Mex): uchopit někoho; (7) (Mex): prohledat kapse zesnulému; (8) (Mex): ukrást; (9)<br />

(Mex): o ptáku: ulovit hmyz zobákem; (10) ~se a uno (Mex): porvat se, hubovat; (11) (Mex):<br />

přistihnout při činu; (12) ~se algo (Mex): ukrást něco; (MS). ● (13) (StřAm, Mex): vybírat popelnici;<br />

př.: los labios torcidos de una ebria que iba pepenando basura; (BDE).<br />

pepescle, m. (← nah.) (1) (Mex): vrstva listů kukuřice na vaření tamale; (2) (Mex): vsrtva listů; ■<br />

Var.: pepestle, pepesclera, pepeztle; (MS).<br />

pepesclear, (← nah.) (1) (Mex): položit do hrnce listy kukuřice; (MS).<br />

pepesclera, f. (← nah.) (1) (Mex): prodavačka tamal; (MS).<br />

pepestle, viz: pepescle; (MS).<br />

pepezcle, viz: pepescle; (MS).<br />

pepeztle, viz: pepescle; (MS).<br />

pequén, m. (← map.) (1) (Chil): sova králičí; ► Athene cunicularia; (2) (Chil): piroh; (3) hacer ~ a<br />

alguien (Chil): oklamat někoho; (4) la meca del ~ (Chil): zbytečná, bezvýznamná věc; (5) ser como<br />

el ~ (Chil): být nesmělý, zbabělec; (MS).<br />

pequenadas; (← map.) (1) hacer ~ (Chil): pokrčit rameny; (MS).<br />

pequenero, adj/subst. (← map.) (1) (Chil): soví, pirohový; (2) (Chil): prodavač piroh; (MS).<br />

peramán, viz: paramán; (MS).<br />

70


perca, viz: pirca; (MS).<br />

percán, m. (← map.) (1) (Chil): plíseň, rez; př.: tenía un olor espeso a percán y a humedad; (MS,<br />

BDE).<br />

perigüín, viz: pirgüín; (MS).<br />

perihuín, viz: pirgüín; (MS).<br />

petra, f. (← map.) (1) (Chil): druh stromu; ► Myrceugenia exsucca 15 ; hustě prorostlý strom z čeledi<br />

myrtovitých, je 10 – 15 m vysoký s černými plody; ■ Var.: pitra; (MS).<br />

peuco, m. (← map.) (1) (Chil): káně Harrisovo; ► Parabuteo unicinctus; (2) ~ bailarín (o blanco)<br />

(Chil): luněc americký; ► Elanus leucurus; (3) (Chil): zloděj; ► krade slepice nebo domácí drůbež;<br />

(4) (Chil): dětská hra; (MS).<br />

peumal, m. (← map.) (1) (Chil): les se stromy peumos; (MS).<br />

peumo, m. (← map.) (1) (Chil): druh stromu 16 ; ► Cryptocarya alba; strom z čeledi vavřínovitých; (2)<br />

(Chil): jeho plod; (3) coger ~s en la boca¹ (Chil): mlčet, být diskrétní; (4) coger ~s en la boca²<br />

(Chil): uchovat tajemství; (MS).<br />

peuquino, (← map.) (1) (Chil): hnědo černá barva; ► jako zbarvení peří káněte Harrisova; (MS).<br />

peyote, m. (← nah.) (1) (Mex): ježunka williamsova; ► Lophophora williansil; (2) (Mex): patok z<br />

této rostliny; (3) (Kub): o člověku: otrava; (MS).<br />

peyotero, m. (← nah.) (1) (Mex): zemědělec; ► sklízící rostliny peyote; (2) (Mex): ježunkovitý;<br />

(MS).<br />

piásaba, f. (← guar.) (1) (Ven): druh palmy; ► Aphandra natalia; (MS).<br />

pichaga, viz: pichagua; (MS).<br />

pichagua, f. (← arw/karib) (1) (Ven): tykev; (2) (Ven): naběračka; ► vyrobena z tykve; ■ Var.:<br />

pichaga, pichagüe; (MS).<br />

pichagüe, viz: pichagua; (MS).<br />

pichagüero, m. (← arw/karib) (1) (Ven): druh dýně; (MS).<br />

pichana, f. (← keč.) (1) (Arg, Kol, Chil, Per, Bol): koště, smeták; (2) (Arg, Kol, Per, Portor): druh<br />

kasie; ► Cassia aphylla; (3) (Chil): rákoska na domácí zvířata; (4) (Chil): karetní hra; (5) (Chil):<br />

kávová lžička; ■ Var.: pichanga, pichaña; (MS).<br />

pichanal, m. (← keč.) (1) (Arg): louka s rostlinami pichana; (MS).<br />

pichaneada, f. (← keč.) (1) (Arg): zametení; (MS).<br />

pichanear, tr. (← keč.) (1) (Arg): zametat; (2) (Arg): útočit koštětem; (3) (Arg): zmlátit někoho; (4)<br />

(Arg): dělat něco nepozorně; (5) sacar pichaneando (Arg): utíkat za někým s koštětem; (MS).<br />

pichanero, -a, m/f. (← keč.) (1) (Arg): prodavač metlí; (2) (Arg): zametač; (3) (Arg, Bol): u metle:<br />

hůlka; (MS).<br />

pichanga, viz: pichana; (MS).<br />

pichanilla, f. (← keč.) (1) (Arg, Ekv): viz: pichana; (MS).<br />

pichaña, viz: pichana; (MS).<br />

piche, m. (← may.) (1) (StřAm): husička podzimní; ► Dendrocygna autumnalis; (2) hacer ~ (StřAm,<br />

Arg): odpočívat na jedné noze; (MS).<br />

pichi, m. (← map.) (1) (Chil): keř; ► Fabiana imbricata; (2) (Chil): ptáček; (3) ~ (ciego) (Arg):<br />

pásovec 17 ; (4) ser un ~ ciego (Arg): být poloslepý; (MS).<br />

pichica, viz: pichico; (MS).<br />

pichico, m. (← map.) (1) (Arg, Bol, Urug): zánártí u koňů a dobytka; (2) (Arg): prkotiny; ► které<br />

sbírají děti a hrají si s nimi; (3) juego de los ~s (Arg): dětská hra; ► hra s pěti kameny, které se<br />

vyhodí do vzduchu a pak se chytají; ■ Var.: pichica; (MS).<br />

pichichí, viz: pijije; (MS).<br />

pichichil, viz: pijije; (MS).<br />

pichichín, viz: pijije; (MS)<br />

pichichío, m. (← nah.) (1) (Kost): nízká keřovitá trvalka; ► Solanum mammosum; (MS).<br />

pichicho, -a, m/f. (← map.) (1) (Arg, Chil, Par, Urug, Bol): hafánek, pejsánek; (MS).<br />

15 viz: Img. 12. petra; pág. 91.<br />

16 viz: Img. 13. peumo; pág. 91.<br />

17 viz: Img. 14. pichi ciego; pág. 91.<br />

71


pichoa, f. (← map.) (1) (Chil, Urug): pryšec šruchovitý; ► Euphorbia portulacoides; (2) contra ~,<br />

pircún (Chil): protijed; ■ Var.: pichoga; (MS).<br />

pichoga, viz: pichoa; (MS).<br />

pichol, m. (← map.) (1) (Chil): jehla na šití pytlů; (MS).<br />

picholear, tr/intr. (← map.) (1) (Chil): šít pytel; (2) (Chil, Hond): bavit se; (3) (Chil, Hond): smilnit;<br />

(4) (Chil, Hond): masturbovat; (5) (StřAm, Arg, Bol, Par, Urug): kšeftovat; (6) (StřAm, Arg, Par,<br />

Urug): špatně hospodařit; (7) (Guat): vyhrát léčkou ve hře; (8) (Kost, Hond, Mex): sázet s drobnýma;<br />

(9) (Kost, Mex): utratit málo peněz; ■ Var.: pichulear; (MS).<br />

picholeo, m. (← map.) (1) (Chil): veselice, mejdan; (2) (Arg, Mex, Nik): bezvýznamná práce, obchod;<br />

(3) (Arg, Urug): skoupost; (4) (Mex, Nik): hra s malými sázkami; (5) (Mex, Nik): šití pytle; ■ Var.:<br />

pichuleo; (MS).<br />

picholero, viz: pichulero; (MS).<br />

pichula, f., zdrob. (← map.) (1) (Chil): šulinek; (MS).<br />

pichuleador, -ra, m/f. (← map.) (1) (Arg, Urug): bezvýznamný obchodník; (2) (Arg, Urug): lakomec;<br />

(MS).<br />

pichulear, viz: picholear; (MS).<br />

pichulento, adj. (← map.) (1) (Mex): o práci: bezvýznamná; (MS).<br />

pichuleo, viz: picholeo; (MS).<br />

pichulero, -a, m/f. (← map.) (1) (Mex, Nik): milovník her s malými sázkami; (2) (Mex):<br />

maloobchodník; ■ Var.: picholero; (MS).<br />

pichulín, m. (← map.) (1) (Par): viz: pichula; (MS).<br />

pichulita, f. (← map.) (1) (Chil): šulineček; (MS).<br />

pichuncha, f. (← aim.) (1) (Chil): prostitutka; (2) (Chil): milenka; (MS).<br />

pichuncho, m. (← aim.) (1) (Per): mladík; (MS).<br />

pichuri, viz: pichurín; (MS).<br />

pichurín, m. (← keč.) (1) (Per, Ven): peruánský strom; ► Nectandra pichurin; (2) (Ven): léčivá<br />

rostlina; ► Laurus pichurin; ■ Var.: pichuri; (MS).<br />

picure, m. (← arw/karib) (1) (Ven): aguti; ► Dasyprocta spp.; (2) (Kol): zběh; (3) (Ven): omáčka<br />

ochucená kořením; (4) ~ mata(d)o con piedra (Ven): omáčka; ■ Var.: pecurí, picuri, picuro; (MS).<br />

picurearse, intr. (← arw/karib) (1) (Kol, Ven): utéct, uprchnout; (MS).<br />

picuri, viz: picure; (MS).<br />

picuro, viz: picure; (MS).<br />

piduye, m. (← map.) (1) (Chil): cizopasná žížala; (2) estar con (o tener) ~s (Chil): dát najevo neklid;<br />

(MS).<br />

piguchén, m. (← map.) (1) (Chil): pohádkové zvíře 18 ; ► s tělem užovky nebo ještěra a netopýřími<br />

křídly; (2) (Chil): hospoda; (3) (Chil): nevěstinec; ■ Var.: pihuichén, piruchén, piuchén; (MS).<br />

pihuichén, viz: piguchén; (MS).<br />

pijije, m. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): husička podzimní; ► Dendrocygna autumnalis; ■ Var.:<br />

pichiché, pichichil, pichichín, pishishi; (MS).<br />

pijijal, m. (← nah.) (1) (Mex): hejno husiček podzimních; (MS).<br />

pijijear, tr. (← nah.) (1) (Mex): lovit husičky podzimní; (MS).<br />

pijijeo, m. (← nah.) (1) (Mex): vydání se na lov husiček podzimních; (MS).<br />

pijijero, adj., m. (← nah.) (1) adj. (Mex): příslušné adjektivum od husičky podzimní; (2) m. (Mex):<br />

místo s hojným výskytem husiček podzimních; (MS).<br />

pilca, viz: pirca; (MS).<br />

pilcar, viz: pircar; (MS).<br />

pilcha, f. (← map.) (1) (Arg, Chil, Urug, LaPla): montérky, pracovní oděv; př.: Fabiano me ayudó a<br />

juntar mis pilchas, mi ropa, y a ensillar; (MS,BDE); ● (2) (Arg, Chil, Urug, Bol): část oblečení; (3)<br />

(Arg, Chil, Urug, Bol): milovaná žena; (4) (Chil): kus hovězí kůže; (MS). ● (5) ~ (s); f., i pl., lid.<br />

(Chil, LaPla): oblečení; př.: se basa en alabar nuestras piernas o pilchas; (BDE).<br />

pilchaje, m. (← map.) (1) (Urug, LaPla): oblečení; (MS).<br />

pilcherío, m. (← map.) (1) (Urug, LaPla): oblečení; (MS).<br />

pilchudo, m. (← map.) (1) (Urug, LaPla): módní guru; (MS).<br />

18 viz: Img. 15. piguchén; pág. 91.<br />

72


pilgaje, viz: pilguanejo; (MS).<br />

pilgua, f. (← keč.) (1) (Chil): druh tašky; (2) (Bol, Chil, LaPla): strážkyně kukuřičného pole; ■ Var.:<br />

pilhua, pirgua, pirhua, pirua; (MS).<br />

pilguada, f. (← keč.) (1) (Arg, Kol, Chil, Ekv, Per): množství osetých kukuřičných polí; ■ Var.:<br />

pilhuada, pirguada, pirhuada; (MS).<br />

pilguaje, viz: pilguanejo; (MS).<br />

pilguanejo, -a, m/f. (← nah.) (1) (Guat, Mex): ministrant; (2) (Guat, Mex): bezvýznamná osoba; (3)<br />

(Guat, Mex): adoptovaný sirotek; (4) (Guat, Hond, Mex): mladý člověk; (5) (Kost, Nik): čipera; (6)<br />

(Mex): mladá dívka, konkubína; (7) (Guat, Salv): kus kůže; (8) (Guat, Salv): hadry; ■ Var.: pilgaje,<br />

pilguaje, pilhuanejo; (MS).<br />

pilhua, viz: pilgua; (MS).<br />

pilhuada, viz: pilguada; (MS).<br />

pilhuanejo, viz: pilguanejo; (MS).<br />

piligüe¹, adj., m. (← nah.) (1) (Guat, Hond, Nik): neduživý; ► většinou se to říká o kakaových<br />

bobech; (2) (Guat, Hond, Mex): chudák; ■ Var.: piligüije¹, pilinque¹; (MS).<br />

piligüe², viz: piligüije; (MS).<br />

piligüe³, viz: pilinque; (MS).<br />

piligüije¹, viz: piligüe; (MS).<br />

piligüije², m. (← nah.) (1) (Mex): komediant; (2) (Mex): malý člověk; ■ Var.: piligüe², piligüijo,<br />

pilingüije, pilingüijo, pilinque²; (MS).<br />

piligüije³, viz: pilinque; (MS).<br />

piligüijo, viz: piligüije; (MS).<br />

pilingüije, viz: piligüije; (MS).<br />

pilingüijo, viz: piligüije; (MS).<br />

pilinque¹, viz: piligüe; (MS).<br />

pilinque², viz: piligüije; (MS).<br />

pilinque³, adj/subst. (← nah.) (1) (Mex): scvrklé ovoce, hrozinky; (2) adj. (Mex): sytý; (3) m. (Pan):<br />

lakomec; (4) estar ~ (Pan): být přejezený, přesycený; (5) ponerse ~ (Pan): být otrávený z něčeho; ■<br />

Var.: piligüe³, piligüije³; (MS).<br />

pillán, m. (← map.) (1) (Chil): démon; (2) (Chil): hrom; (3) (Chil): blesk; (4) (Chil): indiánské<br />

pojmenování Španělů; (5) (Chil): lidská duše mimo tělo; (MS).<br />

pillauca, viz: palluca; (MS).<br />

pillín, viz: pellín; (MS).<br />

pilloica, f. (← map.) (1) (Chil): lež; ■ Var.: palloica, pilluca, pilluica; (MS).<br />

pilloiquero, m. (← map.) (1) (Chil): lhář, podvodník; (MS).<br />

pilluca, viz: pilloica; (MS).<br />

pilluica, viz: pilloica; (MS).<br />

pillullo, m. (← map.) (1) (Chil): podfuk, švindl; (2) (Chil): pokoření někoho; (3) hacer un ~ (Chil):<br />

nedodržet slovo; (MS).<br />

pilma, f. (← map.) (1) (Bol, Chil): míčová hra; (2) (Bol, Chil): hadrový míč; (MS).<br />

pilmama, f. (← nah.) (1) (Mex): kojná, chůva; př.: que corran a la pilmama, que el niño ya se<br />

divierte; (MS, BDE). ● (2) que corran a la ~, que el niño ya se divierte (Mex): o dospělém: jako<br />

malé dítě; (MS).<br />

pilme, m. (← map.) (1) (Chil): druh chrobáka; ► Epicauta pilme; škodlivý brouk černé barvy, měří<br />

necelé 2 cm, ničí sady; (2) (Chil): vyzáblý člověk; (MS).<br />

pilón, -na, m. (← map.) (1) (Arg, Chil): o zvířeti nebo věci: bez ucha; (MS).<br />

pilonar, viz: pilonear; (MS).<br />

pilonear, tr. (← map.) (1) (Arg, Chil): uříznout ucho; ■ Var.: pilonar; (MS).<br />

pilonero, -a, m. (← map.) (1) (Arg, Chil): řezník uší; (MS).<br />

pilpidén, viz: pilpilén; (MS).<br />

pilpil, m. (← map.) (1) (Chil): viz: pilpilén; (2) andar como un ~ (Chil): chodit jako otrhanec; (MS).<br />

pílpil, viz: pilpilén; (MS).<br />

pilpilén, m. (← map.) (1) (Chil): brodivý pták ústřičník; ► Haematopus spp; ■ Var.: pilpidén, pílpil,<br />

pirpidén; (MS).<br />

pilpinto, m. (← keč.) (1) (Arg, Bol): motýl; (2) (Arg): napadení červotočem; ■ Var.: pirpinto; (MS).<br />

73


pilquén, m. (← map.) (1) (Arg, Chil): indiánská látka; (2) (Arg, Chil): indiánský přehoz; ■ Var.:<br />

pilquil, pilquín, pirquén; (MS).<br />

pilquil, viz: pilquén; (MS).<br />

pilquín, viz: pilquén; (MS).<br />

piltre, m. (← map.) (1) (Kol, Kub, Ven): švihák; (2) (Chil): přezrálý, zvráštělý; ■ Var.: piltro; (MS).<br />

piltro, viz: piltre; (MS).<br />

pinacatada, f. (← nah.) (1) (Mex): nesmysl; (2) (Mex): blbosti; (MS).<br />

pinacate, m. (← nah.) (1) (Mex): svižník; ► Cicindela splendida; druh chrobáka černé barvy;<br />

(MS,BDE). ● (2) (Mex): druh kasie; ► Cassia wislizeni, Senna wislizeni; keř z čeledi bobovitých se<br />

žlutámi květy; (3) (Mex): neúspěšná osoba; (4) (Per): přezdívka; (5) no hay ~ que suba media<br />

pared (Mex): žádný učený z nebe nespadl; (MS).<br />

pinacatero, -a, adj. (← nah.) (1) (Mex): neúspěšný; (MS).<br />

pinacatillo, m. (← nah.) (1) (Mex): viz: pinacate; (MS).<br />

piñacha, f. (← map.) (1) (Chil): krab; (2) (Chil, Mex): baculka; (MS).<br />

piñén, m. (← map.) (1) (Chil): špína; (2) (Chil): popraskaný obličej; ■ Var.: piñín; (MS).<br />

piñín, viz: piñén; (MS).<br />

piñiniento, -a, adj. (← map.) (1) (Chil): špinavý; (MS).<br />

piocha, adj/subst.(← nah.) (1) (Mex): strom; (2) f. (Mex): bradka sestřihnutá do špičky, tzv. kozí<br />

bradka; (3) (Mex): dobrý pomocník; (4) adj. (Mex): skvělý, dobrý; (5) estar ~ (Mex): mít se dobře;<br />

(6) hacer la ~ (Mex): pochlebovat; (MS). ● (7) (Chil): znak, odznak, symbol; př.: distintivo que se<br />

lleva regularmente en el pecho como señal de cierta dignidad o especialidad; (8) (Chil): dekorace,<br />

odznak; př.: esta mítica condecoración es la piocha que llevan desde hace decenas de años nuestros<br />

gobernantes en el extremo de su banda presidencial; (BDE).<br />

piochudo, m. (← nah.) (1) (Mex): člověk s dlouhou bradkou; (MS).<br />

pípila, f. (← nah.) (1) (Mex): pávice; (2) (Mex): prostitutka; (MS).<br />

pipilito, m. (← nah.) (1) (Mex): viz: pípilo; (MS).<br />

pípilo, m. (← nah.) (1) (Mex): paví mládě; (MS).<br />

pipinte, adj. (← nah.) (1) (Kost): statečný, odvážný; (MS).<br />

piquilhue, m. (← map.) (1) (Chil): hlemýžď; (2) (Chil): taška, pytel, košík; ► pletený z lián; (MS).<br />

piquillín, m. (← keč.) (1) (Arg, Bol): Condalia microphylla 19 ; ► keřovitý strom z čeledi<br />

řešetlákovitých, plody mají načervenalou barvu; (2) (Arg, Bol): jeho plod; (MS).<br />

pira, f. (← arw/karib) (1) (Ven): olivovníkovitá bylina; (2) ~ blanca, ~ brava (Ven): druhy rostlin; (3)<br />

ganarse la ~ (Ven): živit se kukuřičnými plackami; (4) maíz ~ (Kol): druh kukuřice; (MS).<br />

pirarucú, m. (← guar.) (1) (JižAm): arapaima velká; ► druh ryby; Arapaima gigas; (MS).<br />

pirca, f. (← keč.) (1) (Arg, Bol; JižAm): kamenná zeď; (MS, BDE). ● (2) (Arg): kopa věcí; ■ Var.:<br />

perca; ■ Var.: pilca; (MS).<br />

pircado, m. (← keč.) (1) (LaPla): viz: pirca; (2) (LaPla): chatrč; (MS).<br />

pircador, m. (← keč.) (1) (JižAm): zedník; (MS).<br />

pircar, tr.(← keč.) (1) (JižAm): obezdít; (2) (JižAm): zdít; (3) (JižAm): zveličovat věci; (4) (Bol):<br />

zajistit dveře; ■ Var.: pilcar; (MS).<br />

pircún, m. (← map.) (1) (Chil): keřík; (2) (Chil): pálenka s vodou; (MS).<br />

pirgua, viz: pilgua; (MS).<br />

pirguada, viz: pilguada; (MS).<br />

pirguar, tr. (← keč.) (1) (Arg, Kol, Chil, Ekv, Per): hlídat kukuřičné pole; (MS).<br />

pirgüín, m. (← map.) (1) (Chil): motolice jaterní; ► Fasciola hepatica; (2) (Chil): nemoc z pijavic;<br />

(3) (Chil): přísavky; ► na odsávání krve; (4) (Chil): kluk; (5) matar el ~ (Chil): vypálit červa; ►<br />

dát si jednu štamprlu po ránu; ■ Var.: perigüín, perihuín, pirhuín, pirigüín, pirihuín; (MS).<br />

pirgüiniento, -a, m/f. (← map.) (1) (Chil): napadený pijavicemi; (MS).<br />

pirhua, viz: pilgua; (MS).<br />

pirhuada, viz: pilguada; (MS).<br />

pirhuín, viz: pirgüín; (MS).<br />

pirí, m. (← guar.) (1) (Bol, LaPla, Par): rákos šáchor; ► Cyperus spp.; (2) (Bol, LaPla, Par): plachta<br />

na člunu; ■ Var.: piripirí; (MS).<br />

19 viz: Img. 16. piquillín; pág. 91.<br />

74


pirigüín, viz: pirgüín; (MS).<br />

pirihuín, viz: pirgüín; (MS).<br />

piripirí, viz: pirí; (MS).<br />

píritu, m. (← arw/karib) (1) (Ven): palma; (MS).<br />

pirital, m. (← arw/karib) (1) (Ven): palmový háj; (MS).<br />

pirpidén, viz: pilpilén; (MS).<br />

pirpintarse, intr., zvrat. (← keč.) (1) (Bol): shnít ovoce; (MS).<br />

pirpinto, viz: pilpinto; (MS).<br />

pirquén¹, viz: pilquén; (MS).<br />

pirquén², m. (← map.) (1) dar (o trabajar) al ~ (Chil): bezpodmínečně pracovat v dole; (2) (Bol):<br />

pracovat za nepříznivých podmínek; (3) m. (Bol): podnikatel staveb; (4) andar a (o al) ~¹ (Chil):<br />

zřídka se starat o domácnost; (5) andar a (o al) ~² (Chil): vykonávat skromnou práci; ■ Var.:<br />

pirquín; (MS). ● (6) mina al ~, f. (Chil): důl k pronajmutí; př.: ese país del mote con huesillos, de la<br />

mina al pirquén; (BDE).<br />

pirquero, m. (← keč.) (1) (Arg): zedník; (MS).<br />

pirquín, viz: pirquén; (MS).<br />

pirquinear, intr. (← map.) (1) (Chil, Arg): pracovat v dole; (2) (Chil): zřídka se starat o domácnost;<br />

(3) (Chil): obchodovat s malým kapitálem; (MS).<br />

pirquineo, m. (← map.) (1) (Chil): práce v dole; (2) (Chil): práce horníka; (MS).<br />

pirquinería, f. (← map.) (1) (Chil): lakomost, ubohost; (MS).<br />

pirquinero, m. (← map.) (1) (Chil): horník; (2) (Chil): lakomec, ubožák; (3) (Chil): člověk, který se<br />

opičí; (4) (Chil): dělník; (5) (Chil): podomní obchodník; ■ Var.: pirquiñero; (MS).<br />

pirquiñero, viz: pirquinero; (MS).<br />

pirua, viz: pilgua; (MS).<br />

piruchén, viz: piguchén; (MS).<br />

pisca, f. (← keč.) (1) (Kol): coura; (2) (Kol): ženská; (MS).<br />

piscacha, viz: pizcacha; (MS).<br />

piscador, viz: pizcador; (MS).<br />

piscar, viz: pizcar; (MS).<br />

pisco, m. (← keč.) (1) (JižAm): krocan divoký; ► Meleagris gallopavo; (2) (Ven): drůbež; (3) (Kost):<br />

druh stromu; (4) (Kol, Chil, Per, Ven): domýšlivec; (5) (Kol, Chil, Per, Ven): lenoch; (6) (Chil):<br />

podfukář; (7) (Kol): osoba, jednotlivec; (8) (Kol): hlupák; (9) (Kol): penis; (10) ponerse como un ~<br />

(Kol): zrudnout; (11) (Kol): být namyšlený; (MS). ● (12) (Bol, Chil, Per): pálenka; př.: el pisco me<br />

hacía arder la garganta; (13) lid. (Kol): borec, chlapík, týpek ; př.: sin embargo es un pisco que<br />

promete muchísimo, ¿no?; (14) ~ saur, sauer, sour (Chil, Per): koktejl; př.: a medida que<br />

Hermenegildo y su ayudante repartían las copas de pisco sauer; (BDE).<br />

piscoiro, -a, m/f. (← map.) (1) (Chil): živé stříbro; ► živé a chytré dítě; (2) (Chil): zamilovaný<br />

člověk; (3) (Bol): ženská; (4) (Arg): milenka; ■ Var.: pizcoiro; (MS).<br />

pishishi, viz: pijije; (MS).<br />

pisque, m. (← nah.) (1) (Kost, Mex, Salv, Hond, Nik): tamale; ► s dlouhodobou čerstvostí; ■ Var.:<br />

pixque, pizque; (MS).<br />

piste, viz: pixte; (MS).<br />

pistle, viz: pixte; (MS).<br />

pistón, m. (← nah.) (1) (Bol, Guat, Hond, Salv): kukuřičná placka; ■ Var.: piztón; (MS).<br />

pitahaya, f. (← arw/karib) (1) (Am ; Antil, StřAm, Mex): pitahaya; ► Hylocereus undatus, rostlina;<br />

(MS, BDE). ● (2) (StřAm, Antil, Kol, Mex, Per, Ven): pitahaya; ► plod; (3) (Bol, Chil): lakomost,<br />

ubohost; ■ Var.: pitahayo, pitajaña, pitajaya, pitaya, pitayo; (MS).<br />

pitahayita, f. (← arw/karib) (1) (StřAm): druh rosltiny pitahaya; ■ Var.: pitayita; (MS).<br />

pitahayo, viz: pitahaya; (MS).<br />

pitajaña, viz: pitahaya; (MS).<br />

pitajaya, viz: pitahaya; (MS).<br />

pitanga, f. (← arw/karib) (1) (Arg, LaPla): surinamská třešeň; ► Eugenia uniflora; (2) (Arg, LaPla):<br />

její plod; (MS).<br />

pitangal, m. (← arw/karib) (1) (Urug): stromořadí se surinamskou třešní; (MS).<br />

pitanguero, m. (← arw/karib) (1) (Urug): viz: pitanga; (MS).<br />

75


pitaya, viz: pitahaya; (MS).<br />

pitayita, viz: pitahayita; (MS).<br />

pitayo, viz: pitahaya; (MS).<br />

pite, m. (← keč.) (1) (Kol, Ekv): špetka, troška; (2) (Kol): dětská hra; (3) (Pan): pašování soli; (4)<br />

(Kol): jehněčí pobřišnicová řasa; (5) (Ekv): přezdívka; (6) pite ~ (Kol, Ekv): pozvolna; ■ Var.: piti;<br />

(MS).<br />

piti, viz: pite; (MS).<br />

pito, m. (← aim.) (1) (Bol): limonáda; (2) (Per): namletá pražená kukuřice s cukrem; (3) (Chil): jíška;<br />

► kukuřičná, pšeničná nebo z ječmene; (MS).<br />

pitol, viz: patol; (MS).<br />

pitón, m. (← map.) (1) (Chil): lopata; (2) (Chil, Mex): stopka u ovoce; ■ Var.: pitrón; (MS).<br />

pitra, viz: petra; (MS).<br />

pitral, m. (← map.) (1) (Chil): močálovitý les s rostlinami petra; (MS).<br />

pitroca, f. (← keč.) (1) (Chil): vodní pták; (2) (Chil): čiperka; (MS).<br />

pitrón, viz: pitón; (MS).<br />

piuchén, viz: piguchén; (MS).<br />

pivilca, f. (← map.) (1) (Chil): indiánská píšťala; (MS).<br />

pivilcudo, m. (← map.) (1) (Chil): dlouhonohý člověk; ■ Var.: pivilcúo; (MS).<br />

pivilcúo, viz: pivilcudo; (MS).<br />

pixcar, viz: pizcar; (MS).<br />

pixoy, m. (← may.) (1) (Mex): pálenka z cukrové třtiny; (2) (Mex): Guazuma ulmifolia; ► rostlina;<br />

(MS).<br />

pixoyear, tr. (← may.) (1) (Mex): obchodovat s alkoholem; (MS).<br />

pixoyeo, m. (← may.) (1) (Mex): pašeráctví alkoholu; (MS).<br />

pixoyero, m. (← may.) (1) (Mex): pašerák s alkoholem; (MS).<br />

pixque, viz: pisque; (MS).<br />

pixte, m. (← nah.) (1) (Mex): semínko stromu opíhled; ■ Var.: piste, pistle, pixtle, pizte, piztle; (MS).<br />

pixtear, tr. (← nah.) (1) (Mex): dát do polévky semínka pixte; (MS).<br />

pixtero, -a, adj. (← nah.) (1) (Mex): semínkový; (MS).<br />

pixtle, viz: pixte; (MS).<br />

pizca, f. (← nah.) (1) (Mex, Hond): sklizeň, úroda, sběr kukuřice; př.: que la pizca de la uva era la<br />

mejor que la primera pizca del tomate sí convenía; (MS, BDE). ● (2) (Mex): peníze; (3) más mejor<br />

es mala ~ que buena cosecha en pie (Mex): lepší vrabec v hrsti než holub na střeše; (MS).<br />

pizcacha, f. (← nah.) (1) (Hond, Mex): sklizeň; (2) (Hond, Mex): peníze; ■ Var.: piscacha; (MS).<br />

pizcador, m. (← nah.) (1) (Mex): sběrač; (2) (Mex): pomůcka sběračů; ■ Var.: piscador; (MS).<br />

pizcar, tr. (← nah.) (1) (Mex): sklízet, česat (ovoce); př.: el algodón recién pizcado, con hojas,<br />

semilla e impurezas; (MS, BDE). ● (2) (Mex): štípat; (3) (Mex): vyrvat, vyškubnout; přivlastnit si<br />

něco; ■ Var.: piscar, pixcar; (MS).<br />

76


4.8. El resto de las derivaciones A-Z<br />

________________________________________________________<br />

amacusay, viz: macusey; (MS).<br />

amorochado, -a, adj. (← keč.) (1) (Ven): spojený; (2) (Ekv): tvrdý, suchý; (MS).<br />

amut'uyar, tr. (← keč.) (1) (Bol): ztupit; (MS).<br />

anaiboa, viz: naiboa; (MS).<br />

apapachado, viz: papachado; (MS).<br />

apapachar, tr. (← nah.) (1) (Mex): osahávat, hýčkat; (MS).<br />

apellinado, m. (← map.) (1) (Chil): potomek kmene mapučů; (MS).<br />

apellinarse, intr., prnl. (← map.) (1) (Chil): ztvrdnout; (2) (Chil): o lidech: scvrknout se; (MS).<br />

apequenada, f. (← map.) (1) (Chil): svižný pohyb; (2) (Chil): nepřímá provokace; (MS).<br />

apequenado, -a, adj. (← map.) (1) (Chil): milý, bystrý; (MS).<br />

apequenarse, intr., prnl. (← map.) (1) (Chil): dělat ze sebe ďáblíka; (2) svižně se pohybovat; (MS).<br />

apercancarse, intr., prnl., i tr. (← map.) (1) (Chil): zplesnivět; (MS).<br />

apilpintarse, (← keč.) (1) (Arg): napadnout červotočem; ■ Var.: apirpintarse; (MS).<br />

apircar, tr. (← keč.) (1) (Arg, Bol): stavět zdi; (MS).<br />

apirguar, (← keč.) (1) (Arg, Kol, Chil, Ekv, Per): strážit kukuřičné pole; (MS).<br />

apirgüinarse, intr., prnl. (← map.) (1) (Chil): u dobytka: nakazit se pijavicemi; (MS).<br />

apirpintarse, viz: apilpintarse; (MS).<br />

chiguana, viz: lechiguana; (MS).<br />

damagua, viz: majagua; (MS).<br />

damajagua, viz: majagua; (MS).<br />

damajahua, viz: majagua; (MS).<br />

damajuo, viz: majagua; (MS).<br />

demajagua, viz: majagua; (MS).<br />

demajahua, viz: majagua; (MS).<br />

demajagual, viz: majagual; (MS).<br />

desenjicrar, viz: desenjigrar; (MS).<br />

desenjigrar, tr. (← keč.) (1) (Kol, Ven): vytáhnout ze sítě; (2) (Kol, Ven): odbalit síť nebo síťovou<br />

tkaninu; ■ Var.: desenjicrar; (MS).<br />

desmaniguar, tr. (← arw/karib) (1) (Kub): vymýtit terén od plevele; (MS).<br />

despancar, tr. (← keč.) (1) (Am): oloupat kukuřici; (MS).<br />

despilchado, m., adj. (← map.) (1) (Arg): bez prádla; (2) (Chil): slabý; (3) (LaPla): chudák bez<br />

oblečení; (MS).<br />

despilchar(se), tr. (← map.) (1) (LaPla): svléknout se; (MS).<br />

emajagua, viz: majagua; (MS).<br />

emajagual, viz: majagual; (MS).<br />

emajahua, viz: majagua; (MS).<br />

empacada, f. (← keč.) (1) (Arg, Chil, Par, Urug): postavení se proti, zastavení se; (MS).<br />

empacadizo, m. (← keč.) (1) (Arg): milovník zvířat nebo lidí; (MS).<br />

empacado, -a, adj., i subst (← keč.) (1) (Arg, Per, LaPla): umíněnec, tvrdohlavý; (2) adj. (LaPla):<br />

naštvaný; m. (3) (LaPla): tvrdohlavé zvíře; (MS).<br />

empacador, m. (← keč.) (1) (Arg): viz: empacón; (MS).<br />

empacamento, m. (← keč.) (1) (Am): zabalení; postavení se proti; (MS).<br />

empacar(se), tr/intr., prnl. (← keč.) (1) (Am): o zvířeti: nehnout se z místa; (2) (Chil): oblíbit si; (3)<br />

(Arg): dráždit zvíře; (MS).<br />

empacón, m. (← keč.) (1) (Arg, Per, Bol): o zvířeti: zarytec; ■ Var.: empacom; (MS).<br />

empacom, viz: empacón; (MS).<br />

empaque, m. (← keč.) (1) (Am): podráždění zvířete; (2) (Chil, Per, Portor, Kub, Ekv, Mex): drzost;<br />

(MS).<br />

empilchar(se), tr/intr., prnl. (← map.) (1) (Arg, Urug): obléknout se; (2) (Arg, Urug): osedlat si koně;<br />

(3) (Arg, Urug): opatřit si oblečení; m. (4) (Arg): jezdecký šat; (MS).<br />

77


empilche, m. (← map.) (1) (LaPla): oděv; (MS).<br />

enjitomatar, tr. (← nah.) (1) (Mex): připravit nebo ochutit ragú velkým rudým rajčetem jitomate;<br />

(MS).<br />

enmaniguado, adj. (← arw/karib) (1) (Antil): plevelový; (2) o člověku: venkovský; (MS).<br />

enmaniguarse, intr., zvrat. (← arw/karib) (1) (Kub, Antil): přizpůsobit se životu na vesnici; (MS).<br />

enmenucarse, intr. (← map.) (1) (Chil): zmočálovět; (MS).<br />

filote, viz: jilote; (MS).<br />

filotear, viz: jilotear; (MS).<br />

gimba, viz: jimba; (MS).<br />

hibe, viz: jibe; (MS).<br />

hícore, viz: jícore; (MS).<br />

hipehuel, viz: lipegüe; (MS).<br />

hepéhuil , viz: lipegüe; (MS).<br />

huamaga, viz: majagua; (MS).<br />

ilote, viz: jilote; (MS).<br />

ipegüe, viz: lipegüe; (MS).<br />

ipégüel, viz: lipegüe; (MS).<br />

pizcoiro, viz: piscoiro; (MS).<br />

pizque, viz: pisque; (MS).<br />

pizte, viz: pixte; (MS).<br />

piztle, viz: pixte; (MS).<br />

piztón, viz: pistón; (MS).<br />

piztoso, -a, adj. (← nah.) (1) (Mex): semínkový; (MS).<br />

pocho, viz: loche; (MS).<br />

quiote, viz: jiote; (MS).<br />

quiotillo, viz: jiotilla; (MS).<br />

repiocha, viz: retepiocha; (MS).<br />

retepiocha, -a, adj. (← nah.) (1) (Mex): výborný; ■ Var.: repiocha; (MS).<br />

shigra, viz: jigra; (MS).<br />

silosóchil, viz: jilosúchil; (MS).<br />

silosúchil, viz: jilosúchil; (MS).<br />

soche, viz: loche; (MS).<br />

sora, viz: jora; (MS).<br />

upa, viz: opa; (MS).<br />

ushuta, viz: ojota; (MS).<br />

ushutudo, viz: ojotudo; (MS).<br />

usuta, viz: ojota; (MS).<br />

uxuta, viz: ojota; (MS).<br />

uxutudo, viz: ojotudo; (MS).<br />

xococuiste, viz: jocuiste; (MS).<br />

xocuiste, viz: jocuiste; (MS).<br />

xocuistle, viz: jocuiste; (MS).<br />

xuco, viz: joco; (MS).<br />

yacurutú, viz: ñacurutú; (MS).<br />

yampo, viz: llampo; (MS).<br />

yanca, viz: llanca; (MS).<br />

yanga, viz: llanca; (MS).<br />

yaracatiá, viz: ñacaratiá; (MS).<br />

yerén, viz: lerén; (MS).<br />

yicta, viz: llipta; (MS).<br />

yipta, viz: llipta; (MS).<br />

yuan, viz: luán; (MS).<br />

78


5. COMENTARIO DE LA TRADUCCIÓN<br />

Para realizar este trabajo me sirvieron dos fuentes principales ya mencionados en la<br />

Introducción, se trata de dos diccionarios totalmente diferentes tanto en la estructura y estilo<br />

de la obra como en la interpretación de ciertas lemas. Un diccionario con el que prácticamente<br />

no hubo ninguna dificultad en el campo de la traducción de las palabras recogidas en él<br />

(Breve diccionario ejemplificado de americanismos 20 ), al otro lado un diccionario monolingüe<br />

(El español de América 21 ) donde apenas se pudo hallar una palabra sin problemas de traducir.<br />

La parte principal de este trabajo la forma el diccionario de americanismos, lo<br />

fundamental era encontrar el mejor equivalente para los vocablos recogidos de los<br />

diccionarios monolingües. Primero hubo que copiar, según el orden alfabético, todas las<br />

palabras a que iba a dedicarme, luego empezó la búsqueda del significado de cada palabra<br />

seguida con la traducción y la verificación de éstos. A veces tuve que dejar la traducción<br />

literal de la palabra porque no había encontrado el equivalente correspondiente. Como los dos<br />

diccionarios son tan diferentes me gustaría dedicar unos párrafos a las dificultades con las que<br />

me he enfrentado durante la elaboración del diccionario de americanismos empezando con el<br />

BDE, la parte con menos dificultades.<br />

El BDE es un diccionario donde la palabra, en la mayoría de los casos, viene acompañada<br />

de ejemplos o frases con el vocablo respectivo, lo que facilita mucho el trabajo con la<br />

traducción, además, el diccionario contiene el equivalente correspondiente en inglés, segunda<br />

ventaja de este diccionario. Cada vocablo abarca la categoría gramatical, un elemento<br />

fundamental, lo que buscaríamos en vano en el diccionario de Marius Sala. Lo que hizo un<br />

pequeño problema eran los países de los que provenía la palabra referente, a veces el autor del<br />

BDE solamente menciona el país proveniente en el lugar donde hace referencia al ejemplo. En<br />

estos casos he puesto en mi trabajo el país que mencionaba el autor del diccionario añadiendo<br />

etc. (aj.) porque probablemente se use también en otros países de América Latina. A veces<br />

sucede que no aparace ningún país mencionado, en estos casos decidimos poner la abreviatura<br />

Am que abarca todos los países de América Latina. Se refiere a estas palabras:<br />

20<br />

STEEL, Brian: Breve diccionario ejemplificado de americanismos. Arco-Libros, Madrid, 1999.; en el<br />

trabajo aparece bajo la sigla BDE.<br />

21<br />

SALA, Marius: El español de América. Publicaciones del instituto Caro y Cuervo, Bogotá, 1982.; en el<br />

trabajo aparece bajo la sigla MS.<br />

79


junto; marchante, -a; mediero; noticiero; orden; Pacto Andino; pago, -a; palo de guyaba/hule<br />

etc.; pararse¹; peso<br />

Como he dicho antes, en el diccionario de Marius Sala tuve que enfrentarme con más<br />

dificultades que en el BDE. Además de no aparición de las categorías gramaticales, las<br />

palabras en el diccionario están explicadas muy en breve. El diccionario está basado en los<br />

indianismos, palabras provenientes y usadas por diferentes tribus indígenas, lo que significa<br />

que una parte del diccionario la forma la fauna y flora de América Latina que es muy distinta<br />

de la europea y en mayoría de los casos el autor solamente explica la palabra en forma de<br />

árbol, arbusto, ave, insecto, planta y etc. En estos casos traté de buscar la misma palabra en<br />

otros diccionarios como por ejemplo en el Diccionario de Americanismos 22 de Asociación de<br />

Academias de la Lengua Española o en el diccionario de Augusto Malaret 23 . Luego<br />

aproveché de la búsqueda en las páginas web, respectivamente en las páginas de google.es<br />

para poder averiguar si el vocablo existe o no.<br />

En el caso de la fauna y flora latinoamericana me sirvieron varias páginas con dibujos y<br />

descripciones con las plantas o animales que buscaba. Siempre traté de encontrar el nombre<br />

en latín y luego buscar el equivalente correspondiente en las páginas de web checas, en casos<br />

de no encontrar el equivalente checo, porque obviamente no existe en nuestra lengua, dejé<br />

puesto el nombre en latín en vez de dejar solamente la explicación árbol como lo hizo Marius<br />

Sala. En los casos de no encontrar nada, estuve obligada de dejar sólo la traducción simple en<br />

forma de rostlina, strom, keř u otras expresiones (por ejemplo: jata, jauja...). Este problema<br />

no se refiere solamente a la fauna y flora latinoamericana, sino a varias expresiones que<br />

explican el costumbrismo y la vida social de América Latina. En algunos casos he añadido<br />

unas imágenes para aclarar a que tipo de cosa se refiere el vocablo mencionado lo que, según<br />

mi opinión, facilita más el entendimiento del vocablo y para el usuario del diccionario se<br />

ofrece la visión exacta de la palabra.<br />

El comentario de palabras concretas: - los comentarios que siguen aquí aparecen en el<br />

diccionario de Español de América de Marius Sala. Podría comentar casi cada palabra de su<br />

diccionario, pero como la mayoría de los problemas suelen repetirse, he elegido solamente<br />

unos:<br />

22<br />

ASOCIACIÓN DE ACADEMIAS DE LA LENGUA ESPAÑOLA: Diccionario de Americanismos,<br />

Santillana Educación, Lima, 2010.<br />

23<br />

MALARET, Augusto: Diccionario de americanismos. Emecé editores, S.A., Buenos Aires, 1946.<br />

80


jalacate – traducido como název rostliny; no he encontrado el equivalente checo para esta<br />

palabra, por eso he decidido dejar la traducción o la explicación de la palabra tal como lo<br />

tiene Marius Sala en su diccionario, en la web aparecen escasos enlaces relacionados con esta<br />

palabra, solamente he encontrado la descripción de la planta la que añado a continuación de la<br />

traducción de este vocablo. Lo mismo pasa con más palabras en el diccionario de este trabajo<br />

como por ejemplo con la palabra jaragua, he conseguido encontrar el nombre latín, pero nada<br />

de imágenes de este árbol.<br />

jelinjoche o jilinjoche – Marius Sala da la explicación de esta palabra que es un arbusto, yo<br />

he encontrado que puede ser Pachira aquatica, rostlina z čeledi slézovitých. Buscando en la<br />

web la palabra jilinjoche que debería ser lo mismo que jelinjoche salió solamente un enlace<br />

referiéndose a este tipo de la flora. Se trata de un sello con el dibujo de jilinjoche y<br />

descripción que es la planta silvestre. Aunque estas flores se parecen mucho, no estoy segura<br />

si se trata de la misma flor, por eso no he puesto a la traducción el posible nombre en latín y<br />

lo dejo solamente en este comentario.<br />

jigua – aparece en el diccionario de MS como nombre de plantas, yo he encontrado que se<br />

trata de un tipo de árbol cubano cuya madera se utiliza en ebanistería, pero como en el caso<br />

anterior no hay muchas referencias relacionadas con jigua he decidido dejar la traducción<br />

literal porque no sé exactamente si se trate de un árbol o de una planta específica. ¿Porqué<br />

Marius Sala utilizó la explicación de palabra como nombre de plantas en vez de árbol?<br />

jiguabo - Marius Sala en su diccionario menciona también a todo tipo de palabras derivadas<br />

de la palabra principal, en este caso se trata de la derivación de la palabra jigua con<br />

significado de abundancia de esta planta o el lugar donde crece la planta. En la mayoría de<br />

estos casos he puesto como la traducción: místo s hojným výskytem ...<br />

maguaro - explicado simplemente en MS como insecto, he dejado la traducción druh hmyzu<br />

porque no he encontrado suficiente información sobre este insecto, solamente en el<br />

diccionario de Morínigo describe el sentido de la palabra como insecto negro con largas<br />

papilas peludas, a las cuales se adhieren partículas de basura que le sirven para mimetizarse.<br />

maraca – en Venezuela esta palabra significa cebolla que se adapta a las cañerías de un<br />

acueducto; en este caso no he llegado a comprender que quiere decir Marius Sala o que<br />

81


significado tiene la cebolla. Probablemente sea una parte que se añade al acueducto a la hora<br />

de construirlo.<br />

motetudo, -a - en el MS el autor ha dejado la explicación de la palabra en inglés humpbacked,<br />

de este significado he deducido que se trata de la palabra jorobado en español, así que hrbatý<br />

o hrbatá en checo.<br />

naiboa – Marius Sala menciona que este vocablo es conocido en Venezuela como<br />

interjección negativa, pero no explica a que se refiere la interjección ni la intensidad de la<br />

palabra, por eso he dejado en la traducción: negativní citoslovce. Podríamos traducirlo<br />

también en forma de ne!, ale to ne!.<br />

ñuto, -a – lo mismo que sucede en el adjetivo motetudo, -a, también aquí se nos presenta el<br />

significado en inglés (drunk). He decidido traducirlo como ochlasta.<br />

panca – bajo este lema de nuevo podemos encontrar solamente el significado de planta, yo he<br />

encontrado en las páginas web que se puede tratar de ají panca, un tipo de paprika.<br />

papalotilla – en el diccionario de MS aparece como planta, yo he encontrado solamente<br />

referencias a un tipo de mosquito.<br />

piocha – referiéndose al árbol he encontrado solamente pocos enlaces relacionándose con esta<br />

palabra. En uno de ellos dicen que es el árbol proveniente del sur de Asia y su nombre latín es<br />

Melia azedarach 24 . Lo pongo en el comentario porque no estoy segura si se trate del mismo<br />

árbol que<br />

enmenucarse – es la palabra derivada del vocablo menuco que significa rašeliniště, močál.<br />

Como Marius Sala deja esta palabra sin explicación y se trata de la derivación, la traducción<br />

posible puede ser zmočálovět.<br />

Lo que me ha hecho problemas era la traducción de los proverbios y frases hechas,<br />

aunque, más o menos, se entiende lo que el proverbio determinado quiere decir en español, a<br />

24 http://www.municipiodenogales.org/castellano/naturaleza/riberas.htm; [cit. 5/3/2012]<br />

82


la hora de traducirlo al checo me he enfrentado con problemas, por eso pongo los siguientes<br />

proverbios al comentario para que pueda, por lo menos, servir lo mínimo que he encontrado:<br />

al que no quiere mimbre, se le da majagua - al que no quiere caldo, taza y media. Los<br />

proverbios son otra parte difícil para traducir. El significado de este refrano es: se suele decir<br />

de aquellas personas que aseguraban que nunca harían algo y por circunstancias, se ven<br />

obligados a realizar 25 . No he conseguido encontrar el equivalente checo, por eso he dejado la<br />

traducción tal como me paració adecuado: když něco nechceš, aby se stalo, stane se to<br />

dvojnásob.<br />

calentar agua para que otro tome mate; calentar el maté para que otro se lo tome - uno<br />

carda la lana y otro cobra la fama. Este proverbio quiere decir que alguién hace todo y el otro<br />

solamente cobra la fama, como si dijeramos que uno siembra y otro recoge. No estoy segura<br />

cómo correctamente traducirlo o que proverbio checo equivale a esto, por eso lo dejo en el<br />

comentario.<br />

tomá maté, che - fraile mostén, tú lo quisiste, tú te lo ten. El significado de este proverbio es<br />

el siguiente: El que hace las cosas por su gusto no tiene a quien culpar si éstas obtienen un<br />

desenlace siniestro, mayormente si antes de emprenderlas se le había predicho el desastroso<br />

resultado que tendría su determinación 26 .<br />

de cualquier maya sale un ratón - donde menos se piensa salta la liebre. Cuando menos se<br />

espera, ocurren las cosas. Esto puede ser una de las explicaciones de este proverbio<br />

portoriqueño. Podríamos traducirlo al checo como Co nejméně očekáváš, stane se.<br />

a mecatazo limpio – por la mala, a fuerzas de azote.<br />

darle en la muyuna - darle en la chapa del alma.<br />

- no he conseguido encontrar ninguna explicación de estos dos refranes, tampoco los<br />

conocían los españoles nativos en cuanto les pregunté por el significado.<br />

mientras menos burros, más olotes - a menos bultos, mayor claridad. En el Diccionario de<br />

la Real Academia Española esta expresión aparece como coloquial y con el significado de<br />

25 http://www.edu.coruna.es/aprende_y_juega/ludieduca/darle_a_la_lengua/refranero; [cit: 5/3/2012]<br />

26 http://www.novakida.es/refranes-pagina-26.html; [cit: 5/3/2012]<br />

83


usado para dar a entender que no tiene importancia la ausencia o la retirada de personas o<br />

cosas 27 .<br />

ir uno a pedir misericordia, y darle un paraguatán - ir por lana y salir trasquilado. Este<br />

proverbio se aplica a las personas que intentan engañar a alguién y resultan engañado o que<br />

alguién espera unos resultados positivos y obtiene todo lo contrario. En el Diccionario de<br />

dichos y frases hechas de Alberto Buitrago Jiménez, además de la explicación, viene también<br />

el ejemplo: Federico fue a decirle a Ana que le dejaba y, cuando llegó ante ella, Ana le dijo<br />

que no quería salir más con él. Fue por lana y salió trasquilado.<br />

A continuación del comentario de la traducción quiero añadir un listado de las palabras que<br />

coinciden en ambos diccionarios monolingües (a veces coinciden en el significado, a veces<br />

aparecen bajo otro sentido de la palabra):<br />

jacal; jacalón; jaiba; jaibo, -a; jarabe tapatío; jícama; jícara; jilote; jiote;<br />

jitomate; lampazo;laucha; liceal; machote; malla; malón; maní; manigua; mara;<br />

maracuya; maraquear; mata; mate; matear; mazacote; mecate; memela; milpa;<br />

milpero; miltomate; minga; mote; motoso; nayala; nixtamal; ñandutí; ojota;<br />

olote; opa; otate; paco; palta; palto; pana; pehuén; pepenador; pepenar; percán;<br />

pilcha; pilmama; pinacate; piocha; pirca;pirquén; pisco; pitahaya; pizca; pizca<br />

27 http://buscon.rae.es/draeI/SrvltObtenerHtml?IDLEMA=83057&NEDIC=Si#cuanto_menos_bulto,_m%<br />

C3%A1s_claridad; [cit: 5/3/2012]<br />

84


6. CONCLUSIÓN<br />

El objeto de esta tesis era la traducción, o mejor dicho, la búsqueda de equivalentes<br />

checos de los americanismos procedentes de dos fuentes principales (BDE y MS) ya<br />

mencionados en la Introducción de este trabajo.<br />

En el primer capítulo, en la Introducción, llegamos a saber de qué iba a tratar el trabajo<br />

presente. Continuamos con la lista de las abreviaturas y símbolos que es común para todos los<br />

trabajos de los estudiantes que dedican su tesis a la elaboración de gran diccionario de<br />

americanismos de prof. PhDr. Jiří Černý, CSc.<br />

El capítulo siguiente, el Diccionario, es la parte más importatante de este trabajo y abarca<br />

todas las palabras y sus derivaciones o variantes que empiezan con la entrada J hasta la<br />

palabra pizcar. El diccionario debería formar parte de ya mencionado gran diccionario de<br />

americanismos, ya que la forma de elaborarlo es determinada y seguro que aparecerá en la<br />

versión final del diccionario, decidí no describir la estructura del lema. Además, me parece<br />

simple y comprensible para todos.<br />

A la hora de traducir las palabras, sobre todo las del diccionario de Marius Sala que<br />

contiene el vocabulario usado por diferentes tribus indígenas en América Latina, me enfrenté<br />

con varios problemas que menciono en el Comentario de la traducción, otro capítulo de esta<br />

tesis. Traducir las cosas, la fauna y flora latinoamericana es muy difícil y exige mucho tiempo<br />

porque en mayoría de los casos no existen estos especies en nuestro país. De todos modos<br />

traté de encontrar el mejor equivalente y en los casos dónde no conseguí encontrarlo, espero<br />

que, con la evolución tan rápida de las informaciones surgidas en diferentes páginas web,<br />

dentro de poco tiempo sea posible encontrar más informaciones y más enlaces relacionados<br />

con las palabras que queremos buscar.<br />

A pesar de todas las dificultades con las que me enfrenté durante la traducción de los<br />

lemas de los diccionarios monolingües, espero que el diccionario bilingüe de esta tesis sea útil<br />

para la siguiente elaboración de gran diccionario de americanismos. Asimismo, espero que<br />

vaya a servir como ayuda para los traductores de los textos latinoamericanos, así como para<br />

los estudiantes de lengua española y para todos los que les interesa todo relacionado con la<br />

cultura y lengua de América Latina.<br />

85


7. ANOTACIÓN<br />

Jméno a příjmení autora: Michaela Pavlíková<br />

Název katedry a fakulty: Katedra romanistiky, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v<br />

Olomouci<br />

Název magisterské diplomové práce: Slovník amerikanismů, BDE (J - pizcar), MS (jaba -<br />

pizcar)<br />

Vedoucí magisterské diplomové práce: Prof. PhDr. Jiří Černý, CSc.<br />

Počet stran: 91<br />

Počet znaků (bez mezer): 218 710<br />

Počet příloh: 1 CD, 2 strany obrázků<br />

Počet titulů použité literatury: 8 (1. M. Sala, 2. B. Steel)<br />

Klíčová slova: slovník, lexikografie, překlad španělština-čeština, Latinská Amerika<br />

Charakteristika:<br />

Předmětem této práce je překlad slovíček užívaných v Latinské Americe. Jedná se o překlad<br />

daných hesel ze španělštiny do češtiny začínajících od slova jaba až po slovíčko pizcar ze<br />

slovníku Mariuse Saly, El español de América, a hesel od písmene J až po pizcar ze slovníku<br />

Breve diccionario ejemplificado de americanismos od Briana Steela. Nedílnou součástí práce<br />

je i komentář k překladu problémových hesel.<br />

86


Name and surname of author: Michaela Pavlíková<br />

Name of department and faculty: Department of the Romance Studies at the Philosophical<br />

Faculty<br />

Title: Dictionary of americanisms, BDE (J - pizcar), MS (jaba - pizcar)<br />

<strong>Thesis</strong> supervisor: Prof. PhDr. Jiří Černý, CSc.<br />

Number of pages: 91<br />

Number of characters (excl. spaces): 218 710<br />

Number of attachments: 1 CD, 2 pages of images<br />

Number of used sources of literature: 8 (1. M. Sala, 2. B. Steel)<br />

Keywords: dictionary, lexicography, translation (Spanish to Czech), Latin America<br />

<strong>Thesis</strong> character:<br />

The aim of this thesis is translation of words used in Latin America. That means translation<br />

from Spanish into Czech starting with the word jaba to pizcar from the dictionary named El<br />

español de América by Marius Sala and elaboration of dictionary with entries starting J to<br />

pizcar from the dictionary Breve diccionario ejemplificado de americanismos by Brian Steel.<br />

An inseperable part of the thesis constitute a commentary of translation with a problem<br />

vocabulary.<br />

87


8. BIBLIOGRAFÍA<br />

ASOCIACIÓN DE ACADEMIAS DE LA LENGUA ESPAÑOLA: Diccionario de<br />

americanismos, Lima, 2010.<br />

BUITRAGO JIMÉNEZ, Alberto: Diccionario de dichos y frases hechas, Espasa-Calpe, S.A.,<br />

1995.<br />

DUBSKÝ, Josef: Velký španělsko-český slovník II/I-Z, Praha: Academia, 1993.<br />

CHALUPA, Jiří: Španělsko-český, česko-španělský slovník. Praha: FIN PUBLISHING, 2008.<br />

MORÍNIGO, Marcos: Diccionario de español de América, Madrid: Anaya & Mario Muchnic,<br />

1993.<br />

REAL ACADEMIA ESPAÑOLA: Diccionario de la Lengua Española, Espasa-Calpe, S.A.,<br />

Madrid, 1992.<br />

SALA, Marius: El español de América, Bogotá: Publicaciones del instituto Caro y Cuervo,<br />

1982.<br />

STEEL, Brian: Breve diccionario ejemplificado de americanismos, Madrid: Arco-Libros,<br />

1999.<br />

Páginas del web:<br />

BioLib, <br />

Diccionario centrum.cz,<br />

<br />

Diccionario de la Real Academia Española, <br />

Diccionario seznam.cz, <br />

Enciclopedia en línea Wikipedia, <br />

Google, y <br />

WordReference, <br />

Imágenes:<br />

Img. 1. jaltomate;<br />

; [<br />

4/4/2011]<br />

Img. 2. jicarillo; ; [ 4/4/2011]<br />

Img. 3. jiotilla; ; [21/10/2011]<br />

88


Img. 4. jujo; ; [21/7/2011]<br />

Img. 5. lechiguana; ; [ 4/4/2011]<br />

Img. 6. magueyero; ; [ 4/4/2011]<br />

Img. 7. manaca; ; [<br />

4/4/2011]<br />

Img. 8. mazama; ; [ 3/4/2011]<br />

Img. 9. ñipa; ; [ 3/4/2011]<br />

Img. 10. otate; ; [ 3/4/2011]<br />

Img. 11. paraparo; ; [ 3/4/2011]<br />

Img. 12. petra; ; [ 4/4/2011]<br />

Img. 13. peumo; ; [ 4/4/2011]<br />

Img. 14. pichi ciego; ; [ 4/4/2011]<br />

Img. 15. piguchén; ;<br />

[ 3/4/2011]<br />

Img. 16. piquillín; ; [<br />

3/4/2011]<br />

89


9. ANEXO<br />

Img. 1. jaltomate Img. 2. jicarillo<br />

Img. 3. jiotilla Img. 4. jujo<br />

Img. 5. lechiguana Img. 6. magueyero<br />

Img. 7. manaca Img. 8. mazama<br />

90


Img. 9. ñipa Img. 10. otate<br />

Img. 11. paraparo Img. 12. petra<br />

Img. 13. peumo Img. 14. pichi ciego<br />

Img. 15. piguchén Img. 16. piquillín<br />

91

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!